Hned ráno přinesl zápisné, s nadhledem zvládl první pokusy o tradiční vtípky v kabině, kterými je sám pověstný. Už za pár minut tak všichni hráči Mountfieldu věděli, co mohou od svého nového spoluhráče čekat. Tedy vedle očekávané produktivity v útoku, kterou by měl věren svému hokejovému renomé Jaroslav Bednář v Hradci pozvednout.
„Pokladník byl v šoku a nevěřil vlastním očím. Hned si obešel dlužníky z minulé sezony,“ vypravoval sedmatřicetiletý hokejista po prvním tréninkovém dnu, který v Hradci Králové absolvoval. Jen den poté, co bylo jeho roční angažmá na východě Čech zveřejněno.
A v kabině? Co jste si vyslechl?
Nějaké pokusy o žertíky proběhly, ale zatím se kluci teprve rozkoukávají. Asi nevědí, co jsem zač a co je čeká. Nebudou to mít lehké, tohle probíhalo ve Slavii dlouhá léta.
Asi jste našel trochu jinak věkově složenou kabinou. Ve Slavii bylo hodně mladých, tady je řada borců se zkušenostmi, jaké máte vy.
V tom to není. Jde o to, jak si lidé v kabině sednou, jak se chemie povah dá dohromady, aby to fungovalo a mužstvo tahalo za jeden provaz.
Prý jste si to i trochu zjišťoval, je to pravda?
Ptal jsem se Adama Svobody, se kterým se znám dlouhá léta a který přišel přede mnou. Ale že bych chodil po hráčích a zjišťoval co a jak, tak to ne. Byl jsem se v Hradci podívat, abych věděl jak to je, koho nového přivedli, měl jsem několik sezení s vedením a to rozhodovalo.
Co vás definitivně přesvědčilo? Není tajemstvím, že nabídek jste měl víc.
Hlad po úspěchu. Mounfield má kvalitní mužstvo a já věřím, že z toho bude dobrá sezona, že se tady bude vyhrávat a že bude pohoda.
Právě tohle vám asi v minulé sezoně chybělo, navíc Slavia po dlouhých letech sestoupila. Jak jste to všechno přijímal?
Hrozné, ta sezona trvala pro mě sto let. Jeden den se roztáhl na pět, k tomu ještě přišla baráž. Nejhorší, co jsem kdy s hokejem zažil.
Takže to stále v hlavě nosíte?
Jasně, Slavia je srdeční záležitost, já jsem se podepsal pod takový neúspěch a docela dost lidí mi to zazlívá. Oni ale často nevědí, jak to všechno bylo. Když si pak některé reakce přečtete, tak je to těžké. Spekulují a často hodně hloupě.
Prý jste dokonce v průběhu sezony přemýšlel, že s hokejem skončíte. Je to pravda?
To byly občas takové impulsy. Člověku je skoro osmatřicet a neví, jak dlouho bude hrát. Do toho se prohrává jeden zápas za druhým a po každým si řeknete, jestli to máte ještě zapotřebí. Bylo to taková bezmoc, my jsme dostávali pět, sedm gólů a nic se nedělo, žádná změna.
Ale neskončil jste.
Pak to z člověka vyprchá, přijde další den a člověk začne věřit. Jenže přijde zápas a zase šupa a takhle celou sezonu.
A když skončila, byla chuť s hokejem pokračovat dál?
Bylo to pro mě hrozné zklamání, ale proč bych nepokračoval? Individuálně mám svědomí čisté. My hráči jsme se dostali do problému, který zavinil někdo jiný.
Jak těžké bylo říct ve Slavii, kde jste před dvaceti lety začínal a kde jste toho odehrál nejvíc v kariéře, že nebudete pokračovat, že nabízenou smlouvu nepodepíšete?
Těžko říct, ale nezapomínejme, že to, kam Slavia směřovala, trvalo rok a půl, a za tu dobu se zničila dvacetiletá práce. Slavia za tu dobu získala obrovský kredit, táhla diváky, vyprodávala stadiony, což dřív dokázala snad jen Sparta. Během roku a půl to šlo všechno do kopru. Ale to nebylo v hráčích, to bylo v něčem jiném. Já jsem přesvědčený, že mužstvo nechalo na ledě všechno, otázkou je, v jaké kvalitě a jak bylo složené. Pro hráče je to živobytí, vůbec neměli důvod se na to vykašlat. Bohužel tam nebyla kvalita. Všichni, kdo tomu rozumí, tak vědí, o čem mluvím.
O nabídky jste neměl nouzi, jak jste došel ke konečnému rozhodnutí?
Zájem dalších klubů byl, ale já jsem to hned na začátku vyškrtal a nechal jsem jen Hradec a Plzeň, aby byl čistý stůl a ostatní věděli, na čem jsou a já je nevodil za nos. S manželkou jsme se ještě bavili o Švýcarsku, ale nakonec jsme se rozhodli pro Hradec.
Jaký to pro vás byl v minulých dvou sezonách soupeř?
Mužstvo s urputným hokejem založeným na obraně. Ale v tom je kvalita dnešního hokeje. Dostávali málo gólů, měl a má výbornou obranu. Takže pro nás hodně nepříjemný soupeř, nad kterým jsme strašně málo vyhrávali.
Ale také tým, který moc gólů nedávala bude je chtít od vás. Počítáte s tím?
Ale to je ta výzva. Už sice nejsem ve svým věku nejrychlejší, ale rád pomůžu. A hlad po úspěchu je po loňské sezoně obrovský.
Bavili jste se s trenéry, co od vás budou očekávat?
Vůbec ne. Přece věděli koho kupují a nebudou kupovat starého dědka s tím, že by ho chtěli předělat, to by nefungovalo. Zájem trval už od loňské sezon, trenéry jsem se bavil, oni mi jen řekli o svém zájmu a shodli jsme se.
