„David je náš projektový hráč, který měl smůlu na zranění a málem skončil s hokejem. Byla by to škoda, protože patří k nejlepším českým hráčům ročníku 1998,“ řekl na klubovém webu třinecký sportovní ředitel Jan Peterek.
Oceňuje Kofroňovo bruslení a pohyb. „Dokáže rychle změnit směr jízdy. Je to poctivý kluk a dohání manko, které nabral. Věřím, že se bude dál zlepšovat.“
David Kofroň v roce 2015 získal se starším dorostem Ocelářů titulu. Leč po té ho zabrzdily vážné zdravotní problémy.
Nejprve šel na operaci s ramenem. „Jenže po ní hned v prvním zápase mi praskly vazy v rameni a následovaly další dvě operace,“ řekl jednadvacetiletý útočník. „Psychicky to bylo náročné.“
Další. a mnohem těžší zkouška, ho čekala po utkání juniorů v Hradci Králové. Lékaři zjistili, že má prasklou ledvinu. Vynechal téměř dvě sezony, ale mnohem horší bylo, že hrozilo, že o ledvinu přijde. To by mu hrozil konec hokejové kariéry.
Jak ke zranění došlo, si uvědomuje. A tvrdí, že tak vážným problémům nic nenasvědčovalo.
„Byl to souboj. Protihráče jsem viděl na poslední chvíli, takže jsme se pořádně nezapřel. Střet jsem ustál, jen se mi udělala tma před očima a trochu zamotala hlava,“ vzpomínal na klubovém webu. „Nešlo o nic zákeřného, ani to nebylo u mantinelu. Zápas jsem normálně dohrál, až cestou zpátky jsem trpěl. Bolelo mě břicho a každý pohyb mi byl nepříjemný, hodně bolestivý.“
Odhaduje, že v nemocnici byl zhruba čtvrt roku. „Byl jsem odkázaný na ostatní, připadal jsem si jako člověk na vozíku.“ Ohrožoval ho hematom na ledvině. „Pokud by praskl, krvácel by mi do břicha. V takovém případě by mi vzali ledvinu a bez ní by mi doktoři vůbec nedoporučovali sportovat.“
Těžké chvíle ustál.
„Pořád však hrozilo, že se k hokeji nevrátím. Záleželo, jak bude tělo reagovat na zátěž. Stále hrozilo, že o ledvinu přijdu později, pokud by nefungovala,“ připomněl.
Po půl roce od duelu v Hradci Králové mohl začít s lehkou pohybovou aktivitou. „Procházka kolem baráku mi zabrala pět minut a připadal jsem si, jako bych dvě hodiny běhal,“ řekl David Kofroň. „Trochu jsme jezdil i na rotopedu, abych tělo pomalu zatěžoval. Všechno bylo mnohem těžší než normálně. Bojoval jsem také s nadváhou. Skoro půl roku jsem jen ležel a přibral asi dvacet kilo. V podstatě jsem začínal od nuly.“
Hodně lidí mladíka hokejově odepisovalo. „Často jsem slyšel, že jsem blázen a že není možné, abych zase hrál na vrcholové úrovni. V podstatě jsem nehrál dva roky. To mě ale motivovalo. Říkal jsme si, že všem ukážu.“
Nevyšly ani odhady některých lékařů. „Domnívali se, že se můj zdravotní stav bude s rostoucí zátěží zhoršovat. Bylo tomu však naopak. Tělo se rychle zotavovalo a na led jsem naskočil dříve než všichni očekávali. Přesto šlo všechno pomalu.“
Naplno začal hrát koncem roku 2017 a v sezoně 2017 až 2018 si připsal i první starty v extralize, zasáhlo i do finále s Brnem.
Nyní ho těší nový kontrakt v Třinci, za který v předešlé sezoně odehrál 24 zápasů, v nichž dal dva góly a měl dvě asistence.
„S podpisem jsem neváhal,“ prohlásil Kofroň. „V Třinci jsem od čtrnácti let. Znám to tady a jsem typem člověka, který nemá rád v životě změny. Zároveň jsem vedení klubu i trenérům v organizaci vděčný, že mě v těžké životní chvíli podrželi.“
