Jako menší hrával Jan Süss se svým tátou tenis, na základní škole v Letovicích býval nejlepším střelcem školní florbalové ligy a členem vítězného mužstva. Souběžně s tím z něho v mládežnických týmech Komety Brno vyrostl i hokejista, který se v úterý v Lize mistrů blýsknul hattrickem v úvodním čtvrtfinále Ligy mistrů.
Coby osmnáctiletý mladík byl Süss jednou z hlavních postav hracího dne prestižní evropské soutěže. Kometě se v Jyväskylä postaral o remízu 3:3 a obstojnou výchozí pozici do odvety, která je na programu příští týden.
„Nazdar střelče,“ zdravili ho kamarádi doma po návratu z bleskového výletu.
V neděli dostal Süss zprávu, aby si v pondělí zašel pro pokyny. V úterý ráno už s Kometou seděl v letadle směr Finsko. Odehrál tam zápas, v němž se zaskvěl, a dvě hodiny po půlnoci v noci na středu už byl zase doma.
„Je to takové neuvěřitelné,“ vyprávěl o svém báječném úterku s úsměvem o den později.
To už šel v Brně zase z tréninku juniorky. Tedy odtud, kde má svoje stabilní místo pro celou sezonu. V extraligovém áčku Komety si ještě nezahrál ani jednou; její modrobílý dres obléká výhradně v Lize mistrů, kde trenéři nechávají odpočívat opory a nahrazují je mladíky.
O to pozoruhodnější je Süssův příběh.
Ani vloni ve starším dorostu, ani letos v juniorce Komety nepatří na špici střelecké tabulky. Učí se, jak být tahounem týmu ve své věkové kategorii. Zato na mezinárodním ledě se mu daří náramně. V Lize mistrů má na kontě už čtyři góly.
„Má šikovné ruce, velkou figuru, je docela silný u mantinelu, agresivní hra mu není cizí. Podrží puk, má dobrou střelu. Dokáže dát gól,“ říká o Süssovi jeho trenér v brněnské juniorce Jan Zachrla. Logicky by se nabízelo, že hráči s takovou charakteristikou předpovídá světlou budoucnost. „Pokud ho nebude limitovat hlava,“ dodává trenér opatrně.
Že je totiž talent, to Süss kolem sebe neslyší poprvé. Nejlepší český hráč ročníku 1999, říkalo se o něm dokonce. „Možná se mi kdysi docela dost dařilo,“ volí slova nadaný útočník. Talent ho předurčoval minimálně tam, kde jsou už nyní někteří jeho o rok mladší spoluhráči z mládeže Komety: s jednou rukou na klice seniorského hokeje.
Hned sedm hochů v organizaci českého šampiona, stejně starých nebo mladších než Süss, už letos nejvyšší soutěž dospělých okusilo. Martin Nečas, o deset dní mladší, je draftovaný, nastoupil v NHL a chystá se na mistrovství světa dvacetiletých.
Süssův progres nabírá obrátky zase až v posledních sezonách.
„Potenciál má. Na druhou stranu je potřeba, aby svoji výkonnost udržel. Že dal tři góly za áčko je hezká věc, ale potřebujeme, aby byl lídrem v juniorech. Aby si nastavil úroveň vysoko a dokázal na ní zůstat,“ říká Zachrla, a připomíná duel mládežníků Komety minulý týden na Spartě, který se Süssovi pramálo povedl. Brňané tam podlehli 0:6, autor hattricku z Ligy mistrů tam nebodoval a dokončil duel s bilancí -2.
Proto Zachrla mladého střelce včera na tréninku přivítal nejen gratulací, ale i doporučením: Dej nějaké góly taky v pátek za juniory proti Mladé Boleslavi a bude to fajn. „Honza přišel na trénink normálně, s pokorou,“ oceňuje Zachrla, že poslední úspěch vzal jeho svěřenec za správný konec.
Odhaduje, že pro Süsse je před extraligou lepší variantou hraní v juniorce. Tam aby se naučil, jak vést tým, být lídrem. Pak může jít zas o krok dál.
Süssovým vzorem je ruský hokejový car Alexandr Ovečkin, sám velký samorost. Útočník, který si cestu k týmovému pojetí hry hledal hodně dlouho. Nakonec našel.
„Však všechno není jen o bodech,“ glosuje i 18letý rodák z Letovic svoje postavení uprostřed kanadského bodování komeťácké mládeže. Podle Ovečkina nosí na dresu číslo 8. K tomu, že by měl v kariéře období, které by promrhal laxnějším přístupem, se hlásit nechce. „Nemyslím si, že bych nemakal. Občas někdo kolem říkal, jaký jsem talent, ale táta by mi nepovolil se na něco vykašlat. Pořád jsme spolu trénovali, a teď už ten přístup mám v hlavě sám. Poslední dvě sezony makám naplno. Je to o dřině,“ tvrdí.
Neskrývá, že hokej v Lize mistrů mu vyhovoval. „Byl hodně o pohybu. Musel jsem pořád bruslit, furt se nabízet,“ ohlížel se včera v podvečer o 24 hodin zpět. Tou dobou už měl za sebou tři rozhovory a absolvoval svůj čtvrtý.
Třeba o tom, jak ještě během rozbruslení na Jyväskylä se necítil na žádné velké výkony. Dlouhá cesta letadlem a pak i autobusem vykonaly svoje. „Ale pak jsem vsítil první gól a už se mi hrálo fantasticky,“ zasnil se hrdina dne. I tomuto šťastnému úvodu předcházelo klopýtnutí v podobě faulu a čekání na trestné lavici. „Dvě minuty jsem tam trnul,“ přiznal Süss. Pak naskočil na led, než se stačil zapojit do obrany, už měl na holi pas do brejku, a vezl první gól do finské branky.
Další přidal perfektním bekhendovým zakončením brejku, třetí přidal ve druhé třetině z úhlu – taky bekhendem. Nastřílel čistý bekhendový hattrick.
„Od mládí jsem si ze sebe dělal srandu, že z něho mám lepší střelu než z forhendu,“ přiznává. Třeba mu k parádnímu ovládání puku pomohla i příprava z florbalu, hry hbitých a jemných rukou.
Doufá, že jednou ho tyto ruce dovedou tam, kde to mydlí i Ovečkin. Ze všeho nejdřív ale bude muset pořádně zabrat. V juniorce.
