"Ano, jsou nepříjemní, chraňte se běžnými repelenty, ale nemocí není třeba se obávat," tvrdí František Rettich ze Státního zdravotního ústavu.
V Česku se vyskytují dva nejběžnější druhy komárů, Aedes vexans - luční, Aedes sticticus - lesní. Situaci po celém území republiky monitoruje několik odborníků, kteří dle vývoje situace vydávají obcím doporučení stran možného zásahu. Podle hlavního hygienika ČR Michaela Víta se u nás v současné době problémy s přemnožením komárů vyskytují jen lokálně.
Letos voda po záplavě odtekla
"V zásadě došlo ve všech zaplavených oblastech k rychlému odtoku vody, vyschnutí a tím pádem k úhynu larev komárů. Na několika místech Severomoravského kraje se objevily larvy komárů ve zbytcích stojaté vody, nicméně i zde došlo patrně vlivem teplého počasí k jejich uhynutí. Na některých místech Poodří došlo k vylíhnutí komárů, proti kterým byly nebo budou provedeny lokální zásahy na létající komáry," komentuje aktuální situaci Michael Vít.
V Jihomoravském kraji, v oblasti soutoku Moravy a Dyje (rezervace Soutok v lokalitě Lanžhot), je podle informací, které se shromažďují v kanceláři hlavního hygienika, zaznamenán zatím nejvyšší výskyt komárů (nálet až 100 komárů za minutu). Tato oblast však není trvale obývaná a nepředstavuje tudíž závažnější problém. K vyššímu výskytu by mohlo dojít i v Břeclavi, zatím je zde však podle dostupných informací situace klidná. Nebezpečí přenosu chorob komářím bodnutím je v současné době minimální.
Na severní Moravě se opravdu stříká
"V některých lokalitách opravdu aplikujeme postřiky," říká Jaromír Košťál z Krajské hygienické stanice Moravskoslezského kraje. "Je to například ve Starém Jičíně, Bernarticích nebo Suchdole nad Odrou. Jde o to, aby se vyhubily samičky komárů dřív, než nakladou vajíčka. Komáři potřebují stojatou vodu, v bahnitých oblastech nebo místech s tekoucí vodou se jim daří hůře," popisuje. Stříkání probíhá ve večerních hodinách, aby se minimalizovalo nebezpečí zásahu užitečného hmyzu.
Fámy o přenášených nemocech
Přemnožení komáři vyvolávají u lidí otázku, zda nemohou přenášet nemoci. "Když srovnám nebezpečí přenosu nemocí od komára a třeba od klíštěte, je to jako kdybych srovnával zrnko písku s Mount Everestem," popisuje František Rettich ze Státního zdravotního ústavu, kde se zabývá problematikou komárů a možností přenosu nemocí.
"Jako vědec nemohu ale nebezpečí vyloučit na sto procent. V roce 2002 jsme například zaznamenali podezření na takzvanou Valtickou horečku u pěti dětí, zůstalo ale jen u příznaků, před tím pamatuji výskyt v roce 1970," vzpomíná s tím, že riziko je ale opravdu minimální. Upozorňuje ale, že mohou být jedinci se zvýšenou alergickou reakcí na bodnutí komárem, což se projeví například otokem.
I hlavní hygienik Michael Vít radí: "V oblastech se zvýšeným výskytem komárů doporučujeme, aby občané používali repelenty, v noci je pak možno použít elektrický odpařovač insekticidů."
