Během zimy sice neroste travní hmota, ale netýká se to kořenů. A zatímco během sezony se dává trávníku hnojivo obsahující velké množství dusíku, které podporuje růst zelených částí rostliny, před zimou se používají takzvaná podzimní hnojiva s draslíkem. Tyto živiny dokážou snížit míru stresu, kterým trpí během zimního období.
Kdy hnojit
„Kdo má trávník ve špatné kondici, měl by pohnojit již nyní a pak ještě na konci listopadu. Kdo má trávník v dobré kondici a hnojil pravidelně, měl by hnojit zhruba za 14 dnů,“ říká trávníkář Tomáš Šena.
Podle něj je však velký rozdíl mezi umělými a biologickými hnojivy. „Ropná hnojiva působí na trávník jako anabolika na kulturistu: rychlý výsledek, ale trvalé negativní následky,“ tvrdí Šena. Na rozdíl od toho u biologických hnojiv nehrozí spálení trávníku a navíc si rostliny dokážou postupně odebírat tolik živin, kolik právě potřebují.
Zazimování závlahy a vertikutace
Možná právě nastává čas, kdy je možné začít uvažovat o zazimování závlahy. Zdá se, že podle předpovědi nás čekají deštivé dny a vzhledem k teplotám už tráva moc neporoste. To se samozřejmě může lišit lokalitu od lokality. Stačí však hrábnout do hlíny. Pokud bude půdní profil vlhký, už není třeba zalévat.
O vhodnosti na podzim vertikutovat snad už nikdo nepochybuje, přinejmenším tedy ti, kterým na trávníku záleží. Ale jsou situace, kdy kdy není třeba se vertikutací vůbec zabývat.
Například když si místo trávníku pěstujete louku. Vyhrabali byste si semínka z trav a příští rok by vám nic nevyrostlo. Obecně je častá vertikutace vhodná pro golfové greeny nebo trávníky, které už jsou hodně zahuštěné.
Průměrný řídký trávník stačí vertikutovat jednou až dvakrát ročně. Ale pozor, rozhodně nevertikutujte v situaci, kdy už jste stačili dosít. Ale také v případě, že je trávník velmi mokrý a řídký, během této operace ho rozbahníte, udusáte a poškodíte. To je právě ten případ, kdy má větší smysl vertikutaci odložit, či úplně vynechat.
Sláva žížalám
Pokud má trávník relativně zdravou kořenovou vrstvu, objevují se v těchto dnech na trávníku žížalí hromádky. V první řadě to berte jako pozitivum. Znamená to, že je v půdě život a dochází tam k přirozené přeměně odumřelé hmoty na kompost, který je kořeny využíván jako zdroj přirozených živin.
Hromádky sice nevypadají atraktivně, ale žížaly dělají aerifikaci (provzdušnění) trávníku za nás. Proto je rozumné hromádky před kosením rozhrabat obrácenou stranou plastových hrábí nebo koštětem. Žížaly vynášejí hromádky na povrch u jílovitých půd, naopak u písčitých se to neděje.
Je také možné trávník pravidelně pískovat, a tím pádem změnit kořenovou vrstvu z jílovité na písčitou. Ale jakoukoli chemickou či mechanickou likvidací žížal se bráníte lepšímu trávníku.
Žížaly jsou nejaktivnější právě na podzim, kdy už se zahrada tolik nevyužívá, proto je dobré dívat se na ně pozitivně. Místo, abyste kupovali kompost a zlepšovali trávník, tak se zlepšuje sám pomocí žížal.
