Produkční část má být přirozenou součástí zahrady, je přesvědčen Leffler

Co napadá zahradního architekta, když prochází ve městě či na vesnici kolem zahrad či předzahrádek, naskočí mu v hlavě automaticky profil majitele? Zkušený zahradní architekt Ferdinand Leffler v Rozstřelu potvrdil, že tomu tak skutečně je. Problém přitom nemá ani s trpaslíky, což možná leckoho překvapí.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Opravdu lze podle zahrady usoudit, kdo v domě žije? „Stejně jako šaty dělají člověka, tak zahrada určitě o té rodině leccos taky řekne. A zdaleka to není o tom, jestli je super krásná, taková nebo maková, ale o tom, že vidíte, jestli se v té zahradě žije nebo nežije. Protože já si nemyslím, že existuje patent na estetiku,“ uvedl Ferdinand Leffler na úvodní dotaz moderátorky Elen Černé.

Ferdinand Leffler v Rozstřelu a jeho zahrady

Co je podle něj opravdu důležité, je to, abychom si v životě plnili svá přání. A abychom si zahradu uspořádali tak, aby nás dokázala vytáhnout ven z domu a pobývat na ní. S rodinou, s přáteli, i sami. „To, že se v té zahradě opravdu žije, je daleko důležitější než to, jestli je zahrada podle trendů nebo není.“

Jinak je to prý podobné jak s interiéry, také na první pohled poznáte, jestli v bytě žije pohodář nebo puntičkář a zda má byt zařízený ve stylu nedbalé elegance nebo vyznává precizní formální přístup. U zahrad také hned poznáte, kde bydlí zapálený trávníkář milující třeba golf nebo fotbal, takže ho baví starat se o trávník. „Což je svým způsobem taková extrémní okrajovka, skoro bych až řekl úchylka, protože kolikrát vám celá ta zahrada nespotřebuje tolik času, jako ten trávník. Takže naše babičky měly skalky a my dneska máme trávníky,“ zabrousil Leffler i do často diskutované oblasti.

Právě ohledně trávníků – které v naší krajině nejsou ničím přirozeným, takže stojí opravdu spoustu práce a energie je vypiplat do krásy – v rozhovoru dále radí, vymezit jim jen takový prostor, jaký je pro jejich příjemné užívání opravdu potřeba. Vždyť na každé zahradě stačí pár metrů čtverečních. A zbývající část klidně nechte prorůst třeba sedmikráskami, i ty umí přinést spoustu radosti.

České zahrady si v Evropě vedou skvěle, říká architekt Ferdinand Leffler

V architektuře vše začíná správnou otázkou

Co vám poradí zahradní architekt jako je Ferdinand Leffler, když máte pozemek a chcete z něj udělat zahradu, ve které vám bude dobře? Ptejte se. Ptejte se sami sebe, co vás baví, a co vám dělá dobře. „Všechno začíná dobrou otázkou, ty odpovědi potom přijdou,“ má jasno Leffler.

A dodává: „Člověk by si hlavně měl klást otázku, co ho v té zahradě bude bavit. Zbořit takový to rigidní klišé, že zahrada je prostě tújový plot, trávník a tím to hasne.“ Když vám dělají dobře procházky lesem, úzké cestičky a přelétavé slunce a stín, vytvořte si to. Chcete mít venku velký obývák pro setkávání s přáteli, proč ne? Zahrada to umí, i když je malinká. „Zahrada je vlastně vaše laboratoř a vy do ní tohle všechno můžete vnést,“ radí architekt.

VIDEO: Sauna a biotopické jezírko se na rodinné zahradě skvěle doplňují

A je nutné k tomu přizvat architekta? Podle Lefflera ne, pokud si na to troufnete. „Většina nádherných zahrad, který jsem kdy viděl, byla vytvořená lidmi, který se toho nebáli a šli do toho. Protože architekt je člověk, který vám může skvěle sednout a pak je to pro vás parádní průvodce, protože má zkušenosti. Ale zároveň vás vůbec nemusí pochopit a může vás ve finále svést z vaší cesty,“ vysvětluje, že správný výběr architekta – ať krajinného či zahradního – je zcela zásadní věc. Pomáhá vám vytvářet intimní prostředí, v němž budete denně žít. Je třeba i dávka štěstí, aby to klaplo.

„I když jdu trošku do vlastních řad, tak věřím tomu, že zapálený laik si udělá tu zahradu líp než přetížený, příliš zaměstnaný architekt,“ troufne si říct Leffler. To byl pro něj jeden z důvodů, proč se svým atelierem Flera vytvořil kurz Žijte ve své zahradě, určený pro laiky, který je navede, jak si zahradu navrhnout.

Na pozemku od rodičů budují ráj na zemi. S citem a respektem ke krajině

Pokud ovšem chcete na zakládání zahrady pracovat s architektem, tak ideálně už ve fázi usazení domu na pozemku. „Protože i to, jestli ten dům bude dva metry víc doprava nebo dva metry doleva, kolikrát může definovat úplně jiný pobyt na zahradě,“ popisuje Leffler. Uvádí příklad: když dáte na pozemku velkém cca 800 m² dům přímo na střed, vzniknou vám dvě nudličky tak trošku k ničemu. „A když to posunete na tu správnou stranu, tak získáváte další parádní prostor zahrady, kde se můžou odehrávat zase další různý aktivity,“ radí.

Kde jsou hranice a jsou trpaslíci ok?

Zahradní architektura je umělecký obor a každý umělec by měl mít podle Lefflera svoje vnitřní hodnoty, kterými se řídí. „Já musím říct, že pro mě ten trpaslík, v uvozovkách, vůbec není žádný problém. Pokud to ty lidi vytáhne ven, tak je to úplně v pořádku. Hranice jsou tam, kde končí radost,“ říká.

Zahrada ve svahu je zajímavější, jen pozor na sklon, radí Ferdinand Leffler

Vše podle něj začíná zodpovědností vůči okolí. „Okolí, tím myslím ulice, město planeta, to je zodpovědnost, přes kterou prostě vlak nejede,“ vysvětluje, že pokud někdo nějakým způsobem hyzdí své okolí nebo ulici nebo nedělá dobře planetě, není to v pořádku. Stejně jako je podle něj prohrou architekta, když přijde za dva roky po realizaci na zahradu, kde se prostě nežije. Proto je jeho mottem: Žijte ve své zahradě.

A co ho na českých zahradách irituje nebo trápí? „Přesně to, co je v konfliktu s těmi hodnotami, které jsem jmenoval – když je to něco, co nepomáhá planetě. Pojďme se bavit o tom, že je skvělé parádně pracovat s dešťovou vodou, zadržovat ji a ne ji lít do kanálu. Strašně důležitý je chovat se uctivě k ornici, která je naše největší, zatím nedoceněný zlato, které vznikalo tisíce let. Další je sázení stromů – lidi se bojí sázet velký stromy a pak se přehřívají města,“ vypočítává, co by mělo být pro každého majitele i toho nejmenšího pozemku ekologickou alfou a omegou.

A jak je to s užitkovou částí zahrady, má se oddělovat a schovávat? A nebo mám mít kochat se řádky jahod či dozrávajícím rajčaty a papričkami kdykoliv vyjdu ven? Patří na moderní zahradu slepice, případně jak je do zahrady začlenit? Co si myslí o japonských zahradách, patří k nám a dělal někdy zahradu v takovém stylu? Proč by se podle něj měly základy architektury vyučovat na základních školách? A jak ideálně řešit spory v rodině ohledně trávníku?

Poslechněte si celý Rozstřel, na každou z těchto otázek dostanete od Lefflera odpověď a tip na elegantní řešení. Nakonec prozradí, jak vypadá jeho zahrada a proč má řada jeho klientů mnohem opečovávanější zahradu než on sám.