Mravenci
Mravenci jsou pro naši zahradu velmi důležití tvorové, ale zároveň i nebezpeční škůdci. Na zahradě vytvářejí zdravé ekosystémy, provzdušňují a hnojí půdu a urychlují rozklad organické hmoty.
Regulují některé škůdce a jejich pochodováním z rostliny na rostlinu také působí jako neúmyslní opylovači. Pokud se Vám však mravenci začnou na zahradě množit, je to ze dvou důvodů – mají tam dobrý úkryt nebo jídlo.
Vzhledem k tomu, že si doslova „pochutnávají“ na mšicích, mohou tak být indikátorem jejich přítomnosti. Pokud se mravenci už příliš přemnožili, zkuste použít jednoduché prostředky.
Na zahrádce se zídkami a bažinou nemá krtky. Hromádky dělají mravenci |
První z nich je horká voda. Pokud se vám podaří objevit mraveniště, prolijte ho horkou vodou a toto ještě několikrát opakujte.
Oblíbená je také křemelina, která se vyrábí extrakcí oxidu křemičitého z koster rozsivek – malých mořských tvorů – čímž vzniká bílý prášek. Křemelina dobře účinkuje i na další malé škůdce, jako jsou klíšťata či roztoči.
Jací škůdci vás nejvíc trápí na zahradě?
Mšice
Existuje opravdu mnoho predátorů, kteří mšice požírají – larvy různých druhů slunéček, larvy zlatooček, pestřenek, dravé ploštice, mšicomaři. Je známý příklad, kdy se podařilo vyčistit papriky, když se pravidelně na ně nosily larvy slunéček, která se množila na kopřivách u kompostu. Pestřenky a zlatoočka zase můžeme najít na bezu, který je každý rok taky obalený mšicemi.
Mšice si dokážou vytvořit obranné látky proti chemickému postřiku, pokud používáte méně přírodní metody. Proto je dobré přípravky střídat. Ve specializovaných prodejnách jich seženete hned několik.
Mšice jsou jako upíři. Když je nepodchytíte hned, rozmnoží se exponenciálně |
Po postřiku dodržujte takzvanou ochrannou lhůtu. To je údaj, který říká, jak dlouho by se neměla rostlina po nástřiku fungicidními prostředky sklízet a konzumovat. Po vypršení této doby však není třeba mít žádné obavy, rostlina je znovu zdravá.
Svilušky
Jsou to drobní roztoči, kteří na listech napadených rostlin způsobují sáním žluté skvrny, takže list postupně žloutne a rostlina usychá, ačkoliv žilnatina listů zůstává zelená. Na spodní straně listů (většinou) se tvoří jemná pavučinka, po které se okem viditelní roztoči pohybují.
Na zahradě je můžete objevit třeba na okurkách. Jakmile uvidíte, že některý list je trochu tečkovaný (má světlejší místa), podívejte se na spodní část listu.
PORADNA: Vysávají rostliny a halí je do pavučin. Jak na svilušky |
Na svilušky se používá postřik, kdy se postříká opravdu každý list ze spodní strany. Ošetření rostlin však musíte provést co nejdříve po zjištění prvních příznaků, není na co čekat. Postřik pak je většinou potřeba v intervalu přibližně 10 dnů opakovat.
Slimáci
Mezi zahrádkáři se šíří nejrůznější „zaručené“ informace, jak se slimáků zbavit. Například, že vajíčka slimáků či slimáky samotné požírají ježci, nebo dokonce hlemýždi.
Věčný boj proti plzáku španělskému lze vyhrát jedině radikální úpravou zahrady. Je třeba zlikvidovat hromady dřeva a kamení, pravidelně sekat trávu či uklízet spadané listí.
Boj proti slimákům je nekonečný. Každý rok se jim podaří „spást“ zahrádkářům kus úrody. Nejlépe se jim daří ve vlhku a dešti. Milují temné stinné prostředí a teploty kolem 13 až 18 °C.
Slimáky vyženete ze zahrady tak, že ji pořádně uklidíte |
Během dne jich většinou moc neuvidíte, protože aktivní jsou převážně v noci. Tehdy vylézají ze svých úkrytů a spasou, na co přijdou.
Molice
Molice jsou malé světlé mušky. Lákají je letní druhy zeleniny, ale i okrasné květiny. Nejraději se přisávají na spodní stranu listů, kde vylučují medovici.
Listy se deformují a žloutnou. Trus molic, který ulpívá na listech, je navíc živnou půdou pro plíseň. A molice, stejně jako mšice, přenášejí rostlinám nebezpečné virové choroby.
Nejlepší ochranou je prevence, pomáhají lepové desky nebo postřik, který musíte několikrát opakovat. Hubí totiž živé jedince, na vajíčka nefunguje.
Krtek
Černohnědý savec je dlouhý 10 až 12 cm a váží asi 80 gramů. Jako hmyzožravec se živí především hmyzem a jeho larvami, zvládne ale i ještěrky, žáby a myši, takže zbavuje zahradu mnoha škůdců. Za den spořádá téměř tolik červů, co sám váží.
Žížaly si loví a ukládá do zásoby: ochromí je nejprve kousnutím do nervového centra a schová si je do některé ze svých zásobáren na horší časy. V podzemí má totiž spletitou síť chodeb, některé slouží jako obytné, ale jiné jsou okružní a v nich krtek loví.
Odborník hodnotí zaručené tipy, jak vyhnat krtka ze zahrady. Co funguje? |
Sice vám „vyzdobí“ zahradu krtinci, ale zaslouží si vzít na milost. Ostatně je to chráněné zvíře. Když vám rejdí v půdě, znamená to, že je úrodná a plná živin.
Provzdušňuje zeminu a odstraní spoustu škodlivého hmyzu. Nejlepší je krtince neodstraňovat, protože když se otvor zavalí zeminou, krtek přispěchá udělat další otvor, a tudíž další hromádku.
Pokud se s ním opravdu nedokážete smířit, vyžeňte ho ze zahrady s pomocí elektroakustického nebo solárního odpuzovače.
Vosy
Vosy zbožňují ovoce, a když se přemnoží, nedovolí vám ani v klidu si posedět na zahradě.
Lze na ně nastražit podomácku vyrobené pasti, například nalít na dno lapací lahve trochu sladkého sirupu či piva. Existují i nejrůznější lapače s návnadovými roztoky a insekticidní postřiky.
Pokud objevíte vosí hnízdo, zachovejte klid. Pro likvidaci můžete použít (ideálně večer) speciální pěnu ve spreji, která obalí hnízdo tak, že se vosy nedostanou ven. Sprej má odpuzující efekt, takže hmyz už se nevrátí.
Padlí
Padlí je houbová choroba, která v suchém teplém počasí napadá listy a stonky rostlin, ale může se objevit i na jiných částech rostlin. Rostliny vypadají jako pomoučněné, zasychají, přestávají růst, listy ztrácejí barvu.
Prevencí je hlavně nepřehnojování dusíkem. Pokud se padlí vyskytne, můžete zkusit zahrádku zachránit fungicidními postřiky. Ty si ovšem vybírejte a nakupujte podle konkrétního druhu napadených rostlin a aplikujte podle návodu.
Zatočte se škůdci na zahradě. Poradíme, jak se zbavit mšic či padlí |
Osenice polní
Housenky osenice polní, nenápadné šedohnědé můry, zase způsobují velké škody především na zelenině. Malé housenky zpočátku škodí na nadzemních částech zeleniny, třeba mrkve, a posléze se zarývají do země a ničí kořeny.
Zemní housenky patří k nebezpečným škůdcům všech zemědělských plodin. Nejčastěji způsobují škody na řepce, obilninách, okopaninách, kukuřici, luskovinách, Zelenině, kořenech vinné révy a chmele a také na výsadbách stromů a keřů.
Krtonožka
Krtonožka podrýváním záhonů zpřetrhá zelenině kořínky, ta pak vadne a odumírá.
Krtonožka dokáže podrýt záhony zeleniny i květin natolik, že okamžitě začnou vadnout a usychat. U krtonožek se doporučuje například nepřímá ochrana, respektive chytání do pasti.
Do záhonu prostě stačí zahloubit vysokou sklenici a nasměrovat k ní takzvané náběhové cestičky z dřívek nebo klacíků. Jediným nedostatkem je, že takto samozřejmě pochytáte jen omezenou část krtonožek přítomných na zahradě.
Krtonožky, tiplice, osenice. Žijí pod zemí, škodí zelenině i trávníku |
