Další mláďata zahynou při vylétnutí z hnízda na sloupech elektrického vedení, otravou nebo na tahu, kdy jsou i loveni. „I mně je líto mláďat, která uhynula v Dubném a pravděpodobně i na dalších hnízdech,“ uvádí Gabriela Dobruská z České společnosti ornitologické (ČSO). Jak to čápi v Dubném měli letos těžké už na jaře, jsme psali zde. „Dovedu proto pochopit každého, kdo se ptá: Proč se něco neudělalo? Zvlášť když je zde webkamera a mluví se o něm,“ chápe reakce. Není to podle ní ale tak jednoduché.
Vedoucí Skupiny pro výzkum brodivých ptáků při ČSO Stanislav Chvapil uvádí, že až 50 % mláďat se nedožije z různých příčin prvního roku života a po nich nikdo netruchlí. Současné moderní technologie nám umožnily nahlédnout do tajů rozmnožování čápů, které dříve zůstávalo skryté před našimi zraky.
On-line záběry z čapího hnízda v Dubném najdete zde:
„Při kontrole hnízda v Borovanech jsme našli tři mrtvá mláďata, mezi nimi jedno živé. Uhynula postupně, byla v různém stadiu rozkladu,“ říká Stanislav Chvapil. „Není známo, na co zemřela, možná jim byla postupně přinášena otrávená potrava.“ Nikdo o nich nevěděl, nikdo to neřešil. Proč není lidem líto těchto mláďat nebo těch, která měla nekrotizované nohy z omotaných provázků? Protože o nich nikdo neví.
Kamer je každým rokem víc a víc. Za kameru zodpovídá provozovatel. Tím, že ji umístí, staví se do situace, kdy nechá lidem ukázat přirozený průběh hnízdění i s těmi špatnými stránkami (i s tím, že sám za to může být veřejností odsouzen).
Pokud však má skutečné obavy o osud mláděte a nechce se vystavit reakci lidí, jaké se právě rozhořela v Dubném, volá záchrannou stanici. Ta řeší pomoc jednotlivým ptákům a pozná, zda ji v konkrétním případě potřebují.
Tím ale už zasáhne do přirozeného průběhu hnízdění. Ornitologové se však ptají: máme na to právo? Neměli bychom se snažit pomáhat tam, kde jsme něco pokazili? S přibývajícími kamerami bude takovýchto mláďat přibývat. Záchranné stanice mají plné ruce práce s ptáky, kteří se spálili na drátech nebo narazili do skla. Jaká je jejich kapacita?
„Nepodporujeme preventivní odebírání ptáků do záchranných stanic,“ uvádí Lucie Hošková z České společnosti ornitologické. Není na člověku, aby zasahoval do přirozeného průběhu hnízdění volně žijících zvířat. Navíc zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny to zakazuje.
„Ptáci naši pomoc potřebují, ale směřujme síly tam, kde napáchal škody člověk a kde to často nevidíme. V naší silně urbanizované krajině plné nebezpečí, která na ptáky číhají, s intenzivním zemědělstvím, které bere potravu nejen ptákům,“ vysvětluje Hošková.
Doporučuje, aby až skončí deště, se zájemci vydali k čapím hnízdům. „Buďte připraveni, že i tam, kde mláďata ještě minulý týden byla, už být nemusí. Pomozte nám zjistit, kolik mláďat přežije do dospělosti. Zadejte svá pozorování na cap.birdlife.cz a myslete při tom na to, že ztráty na mláďatech vlivem počasí byly, jsou a budou naprosto přirozenou součástí čapího života,“ doporučuje.
