Moucha
Na nohách mouchy se vyskytují miliony choroboplodných zárodků, navíc se na své budoucí sousto nejprve vyzvrací.
Nechává vás klidnými, když vidíte mouchu procházet se po vašem talíři s obědem? Nemělo by. Na jejích nohách se vyskytují miliony choroboplodných zárodků, navíc se na své budoucí sousto nejprve vyzvrací.
Neumí totiž žvýkat, a tak vyvrhne na potravu trávicí enzymy, díky nimž ji pak může usrkávat. Aby toho nebylo málo, tak ještě každých pět minut vyměšuje.
Plameňák
Nejen že se tito nádherně zbarvení ptáci nemohou najíst jinak než hlavou dolů, ale mají i omezené možnosti, pokud jde o ochlazování.
Jelikož stejně jako ostatní ptáci nemají potní žlázy, nezbývá jim, než spoléhat na pobyt ve stínu. Anebo ještě na jednu zvláštní vychytávku. Pro zchlazení si plameňáci totiž močí na nohy.
Komár
Nestačí mu svou oběť poštípat, zároveň ji rovnou také pomočí.
Nestačí mu svou oběť poštípat, zároveň ji rovnou také pomočí. Už v okamžiku, kdy komár saje vaši krev, současně močí.
Spolu s krví se do jeho těla totiž dostává množství pro něj toxických solí, kterých se musí rychle zbavit, jinak mohou způsobit rozpad buněčných membrán.
A tak komárům nezbývá nic jiného, než vykonávat svou potřebu současně při hodování na krvi.
Koza
Kozy mají specifický přízvuk, který je daný tím, odkud pocházejí a podle kterého se navzájem poznají.
Stejně jaké lidé i kozy mají specifický přízvuk, který je daný tím, odkud pocházejí, a podle kterého se navzájem poznají. Britští vědci navíc před sedmi lety přišli se zjištěním, že tato zvířata dokážou přízvuk dokonce i pochytit, což vyvrátilo teorii, že intonace a vlastnosti jejich hlasu jsou dány geneticky.
Pštros
Sice se může pochlubit titulem nejrychlejšího dvounožce a padesátikilometrovou rychlostí dokáže běžet i půl hodiny, ale krom létání zůstává tomuto ptačímu gigantovi zapovězen ještě jeden druh pohybu. Neumí totiž couvat.
Zebra
Nejen podle domorodců z exotických krajů, ale rovněž podle tvrzení vědců jsou zebry ve skutečnosti černá zvířata s bílými pruhy a ne naopak. Na svrchní části kůže mají rozprostřené buňky produkující tmavý pigment.
Tato produkce však není rovnoměrná, a proto na jejich těle vznikají místa s větším podílem bílé. Nejvíc patrné je to na břiše, kde se pigment – melanin – téměř úplně vytrácí.
Plejtvák
Plejtváci a další velryby mají ve spánku polovinu mozku stále aktivní. Tato bdělá polovina stále kontroluje životní funkce včetně dýchání, kvůli kterému je zapotřebí se vynořit. Díky ní se tito mořští savci ve spánku neutopí.
Klaun
Rybka klaun se stala hrdinou animovaného filmu Hledá se Nemo.
Roztomilá rybka, kterou proslavil dojemný animák Hledá se Nemo, se vždy rodí pouze jako samec. Až v průběhu života se někteří z nich přemění v opačné pohlaví.
Zemře-li v hejnu vůdčí samička, největší ze samců ještě více povyroste, změní se v plnohodnotnou samici schopnou produkovat vajíčka a nahradí ji.
