Sršeň asijská se liší oproti jiným druhům tím, že má spíše černé zbarvení a...

Sršeň asijská se liší oproti jiným druhům tím, že má spíše černé zbarvení a vyznačuje se širokým oranžovým pruhem na zadečku a tenkým žlutým proužkem na prvním zadečkovém článku. Jedinec měří 17 až 32 mm. (31. března 2022) | foto: Ana Dieguez Anton

Evropa čelí invazi sršní asijských, včelařům způsobují obrovské ztráty

  • 0
Části Evropy v posledních letech čelí sršni asijské, která je nebezpečná především kvůli své útočnosti a dravosti. Decimuje včelstva a chovatelům způsobuje velké ztráty. U nás se zatím díky chladnějším zimám neobjevila. Postupná změna teplot ale pro ni v následujících letech může vytvořit vhodné podmínky, upozornili v tiskové zprávě odborníci z katedry biochemie a geoinformatiky Univerzity Palackého v Olomouci.

S agresivními asijskými sršněmi se potýkají například včelaři ve Francii, Portugalsku či Španělsku. Pozorovány ale byly také v Bavorsku. Na našem území zatím nebyla přítomnost sršní asijských zaznamenána, jejich přezimování komplikuje chladné zimní počasí. Pozvolná změna teplot však může v tuzemsku v následujících letech vytvořit pro tento invazní hmyz příhodnější podmínky, upozornili odborníci z katedry biochemie a geoinformatiky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci.

Sršeň asijská dobývá Evropu, u nás může ničit včelstva do čtyř let

Sršeň asijská

Sršeň asijská se liší oproti jiným druhům tím, že má spíše černé zbarvení a vyznačuje se širokým oranžovým pruhem na zadečku a tenkým žlutým proužkem na prvním zadečkovém článku. Jedinec měří 17 až 32 mm. Sršeň obecná má oproti sršni asijské převážně světle žlutý zadeček s černými pruhy. Hlava je zepředu žlutá a shora červená. Dělnice měří 18 až 23 mm. 

Původní domovinou sršně asijské je jihovýchodní Asie. Do Evropy sršeň pronikla v roce 2004 a poprvé byla pozorována ve Francii. V následujících letech se poté rozšířila na další území. V současné době se sršně asijské exponenciálně šíří hlavně ve Španělsku, Portugalsku a ve Francii, a to tedy především v oblastech blíže Atlantickému oceánu. 

„V roce 2010 byla nalezena na severu Španělska v oblasti Navarra a následně se šířila západně až do oblasti Galicie, kde byla první hnízda objevena v roce 2012. Na území Portugalska asijskou sršeň odhalili v roce 2011,“ říká Jan Brus z katedry geoinformatiky přírodovědecké fakulty.

Například v Galicii bylo v roce 2020 objeveno přibližně 30 tisíc hnízd, včelaři se je pokouší pravidelně likvidovat. Největší nárůst je datován mezi lety 2015 a 2017, kdy se počet zvýšil až čtyřnásobně na 26 tisíc sršních hnízd. Včelaři v Galicii nebo v Portugalsku už z tohoto důvodu nepřisuzují ztráty včelstev pouze varroáze (infekční onemocnění včel způsobené roztočem Varroa destructor, původně označovaný jako Varroa jacobsoni, pozn. red.), virózám či počasí. 

V průběhu několika let se tedy významným faktorem toho, že hyne mnoho včelstev nebo je nižší produkce medu, stala právě sršeň asijská. „Nálety sršní likvidují celé včelnice, čítající i několik desítek včelstev. Včelstva sice mohou do jisté míry útokům čelit, ale za cenu sníženého výnosu medu a rozvoje včelstva, protože sršně velmi omezují letovou aktivitu včel a tím přínos pylu a sladiny,“ vysvětluje Jiří Danihlík z katedry biochemie.

Přizpůsobení středoevropským podmínkám

V Německu či Velké Británii byl výskyt sršní asijských zaznamenán pouze ojediněle a jejich hnízda byla rychle zlikvidována. Zda se sršně mohou adaptovat na středoevropské počasí odborníci zatím neumí s jistotou říci. „V současné době se kloní k názoru, že spíše nikoliv. Je ale možné, že se sršeň asijská přizpůsobí středoevropským podmínkám natolik, že zde bude schopná přezimovat. Především změnou teplot v následujících letech může dojít ke změně prostředí, které se pro tyto sršně stane vhodnější,“ podotýká Jiří Danihlík.

Experti se děsí nové pohromy z Asie. Vražedné sršně ohrožují americké včely

Sršeň asijská loví letící včely podobným způsobem jako sršeň obecná, která ale včelařům zásadní ztráty nezpůsobuje. „Sršeň asijská krouží kolem česna, kde odchytává vracející se létavky. Jakmile včelu chytne, ukousne jí svými kusadly zadeček, čímž se vyhne včelímu žihadlu. Poté včele ukousne křídla, nohy a hlavu, až zůstane pouze hruď. Ta je pro sršně bohatým zdrojem proteinů, protože hruď tvoří především létací svaly. Svalovou hmotou se živí buď dospělé sršně, nebo potravu nosí do hnízda, kde jí krmí vyvíjející se sršní larvy,“ doplňuje Jiří Danihlík.

Sršně čínské neboli asijské jsou schopny včely napadat a ulovit i za letu, jako v tomto případě.

Ostražitost je namístě

Záleží ovšem také na jiných podmínkách, a to například jak početná je populace sršně asijské. Pokud je nedostatečná, tak se silné včelstvo dokáže útokům těchto agresivních predátorů účinně bránit. „Útok několika jedinců je pro včelstvo zvládnutelný. Avšak v pozdějším období sezony, kdy hnízda sršní čítají několik tisíc dělnic, už nejsou včelstva schopná ubránit se atakům několika desítek až stovek sršní,“ upozorňují olomoučtí vědci.

Experti přišli právě včas. V hnízdě vražedných sršní bylo skoro 200 královen

I přesto, že v tuzemsku zatím nebyl tento druh sršně zaznamenán, ostražitost je podle odborníků namístě. Pomoci v boji mohou i laici. Pokud si na zahradě či v přírodě všimnou podezřele vypadající sršně nebo hnízda, tak je nezbytné jej zdokumentovat. „Důležité je tento nález vyfotografovat, což v době chytrých mobilních telefonů se zabudovanými fotoaparáty není problém. Fotografii lze zaslat včelařským odborníkům či pracovníkům Státní veterinární správy,“ dodává Jan Brus. 

Důvodem je totiž to, že hnízda se musí zlikvidovat dříve, než kolonie sršní asijských na sklonku léta vyprodukuje pohlavní jedince. Pro včelaře budou postupně vznikat různé informační materiály, aby se zvýšila jejich informovanost a předešlo se zbytečné likvidaci sršně obecné, která je pro ekosystém prospěšná.

Hnízdo sršně čínské (asijské) v koruně stromu.