Mechanismus této neobvyklé léčby pomohl najít tým vedený Erikem Frankem z Julius-Maximilians-Universität ve Würzburgu a Laurentem Kellerem z univerzity v Lausanne. Výsledky uveřejnil v časopise Nature Communications.
Mravenci Matabele (Megaponera analis), kteří žijí jižně od Sahary, mají úzký jídelníček – jedí pouze termity. Lovecké výpravy jsou nebezpečné, protože vojáci termitů brání svoje druhy a k tomu používají silná kusadla. Je proto běžné, že se mravenci při lovu zraní.
Pokud se rány infikují, existuje značné riziko nepřežití. Mravenci Matabele však vyvinuli sofistikovaný systém zdravotní péče: dokážou rozlišit neinfikované a infikované rány a účinně je léčit antibiotiky, které sami vyrábějí.
„Chemické analýzy ukázaly, že uhlovodíkový profil mravenčí kutikuly se mění v důsledku infekce rány,“ říká Erik Frank. Právě tuto změnu jsou mravenci schopni rozpoznat a diagnostikovat tak infekční stav poraněných hnízdních kamarádů.
Pseudomonas aeruginosaPohyblivá gramnegativní bakterie se slizovou vrstvou patřící do skupiny fluorescenčních pseudomonád. Jako potenciální patogen vyvolává řadu onemocnění, jako je zánět močových cest, středního ucha či hnisání popálenin. Zdroj: Wikipedie |
„S výjimkou lidí neznám žádného jiného živého tvora, který by mohl provádět tak sofistikované lékařské ošetření ran,“ říká Erik Frank. Laurent Keller také dodává, že tato zjištění „mají lékařské důsledky, protože primární patogen v ranách mravenců Pseudomonas aeruginosa je také hlavní příčinou infekce u lidí, přičemž několik kmenů je odolných vůči antibiotikům“.
Würzburský výzkumník chce nyní prozkoumat chování při ošetřování ran u jiných druhů mravenců a dalších společenských zvířat. Ve spolupráci s chemickými výzkumnými skupinami chce také identifikovat a analyzovat antibiotika používaná mravenci Matabele. To může vést k objevu nových antibiotik, která by mohla být použita i u lidí.
