Letošní houbařská sezona je velmi atypická, rostou i lanýže

Vlhko houbám přeje, houbaře ale nejvíce udivují atypické úlovky. Houby, které se už několik let neobjevovaly, nebo druhy typické až pro podzimní období.

Houby se letos nechovají, jak se patří, a překvapuje to i mykology. Po vynechání běžného jarního sběratelského cyklu se teď začínají objevovat houby typické pro podzimní období a navíc i houby běžné spíše v jižněji položených regionech. Díky tomu se na Moravě objevily dokonce i lanýže.

"Loni bylo vynikající jaro se srážkami, kdy rostla řada jarních hub. Pak přišlo poměrně suché léto, kdy houby nerostly, a začaly až v pozdním podzimu. Letos je to naopak, jarní aspekt u hub vůbec nebyl, vypadalo to hodně špatně a až před třemi až čtyřmi týdny, když přišly srážky, se houby začaly objevovat a rostou masově," říká choceňský mykolog Libor Tmej.

Podzim už v létě

Zároveň ale upozornil na nezvyklou skutečnost, že již v půli července se objevují typicky podzimní druhy hub, například strmělka mlženka nebo václavky. Běžně však houbaři nacházejí hřiby smrkové, dubové, kováře a koloděje a další hřibovité houby, kozáky nebo řadu holubinek. Atypickou sezonu potvrzuje i nález našeho čtenáře, který na zahradě (severní Morava) našel velmi vzácnou Psivku Ravenelovu, rostoucí v trsu asi šesti kusů.

Poprvé mykologové v regionu narazili například na chráněný hřib nachový. "V abnormálně velkém množství však v lesích rostou i jedovaté houby, včetně muchomůrky tygrované," tvrdí přerovský mykolog Jiří Polčák.

V obrovském množství jsou v lesích i různé druhy vláknic či závojenka olovová. "Letos hodně roste i muchomůrka zelená a další jedovaté houby," doplňuje mykolog Jiří Polčák.

Takzvaný houbový rok, kdy houby rostou všude v mimořádných kvantech, letos není. Některé druhy se však vyskytují cyklicky častěji po pěti či šesti letech. Tento rok by měl přát podzemním houbám, například lanýžům a kořenovcům.

Globální oteplování stěhuje houby

Mykologové rovněž zaznamenávají známky oteplování klimatu signalizované klimatology a s ním spojenou migraci teplomilných druhů směrem na sever.

Houby běžné pro jižní Moravu se objevují již třeba na Mladoboleslavsku, stále častější je také výskyt některých typů hřibu satan, jehož doménou je Středomoří. Do této lokality patří například i hřib bronzový, hřib Le Galové či hřib královský. "Našli jsme na Přerovsku i hřib dřevožijný, který jako jediná hřibovitá houba roste na dřevě. Zhruba před deseti lety tady byla jedna lokalita, kde hřib rostl, ta ale zanikla. Nyní se houba objevila na jiném místě," uvedl Jiří Polčák.

K teplomilným houbám patří i lanýž ryšavý a lanýž dutý, které se nyní na střední Moravě rovněž vyskytly. "Jsou to malé lanýžky, které se nesbírají. Rostou na vápencovém podloží. Jejich výskyt je ale vzácný," doplnil Polčák.

Autem na houby

Na motorizované houbaře se dlouhodobě zaměřují sehrané skupiny zlodějů s rozdělenými rolemi. Jedni kradou a druzí hlídají, jestli se majitelé aut z lesa nevrací. "Motoristé kriminálním živlům mnohdy nahrávají. Parkují totiž na odlehlých místech, jenom aby měli do lesa co nejblíže. V pondělí našli například dva houbaři vyloupená a poničená auta v lesích u Ralska a u Zákup," říká policejní mluvčí Ivana Baláková. Připomíná také, aby lidé nenechávali v autech cenné věci, které lákají zloděje. "Z auta postaveného v lese u Ralska pachatel vzal peněženku s 5 700 korunami, navigaci, řidičský průkaz a klíče. Celková škoda přesáhla 36 000 korun," dodala Baláková.