Na bílé lanýže se vyráží se psem, bez dobrého čichu je nenajdete

Italské bílé zlato roste jen divoce, a to dokonce jen na jednom místě: v oblasti severoitalského regionu Piemont, zhruba mezi Turínem a Albou. Hledání lanýžů se tamější rodiny věnují po generace, chce to citlivý čich i zkušenosti. Bílé lanýže rostoucí pod zemí se totiž cíleně pěstovat nedají.

Hledači lanýžů jsou se svými vycvičenými psy úžasně sehraní. | foto: Stefano Rellandini, Reuters

Například rodina šestašedesátiletého Ezia Costy se hledání bílých lanýžů (Tuber magnatum) věnuje už po čtyři generace. Umění spočívá v citlivém čichu, bez toho tyto jedinečné bílé houby, které rostou zhruba 5 až 20 centimetrů pod zemí, nenajdete. Ezio k tomu využívá svého speciálně vycvičeného psa jménem Jolly.

Hledání bílých lanýžů v praxi

Zobrazit fotogalerii

Lanýže rostou převážně v listnatých lesích a vydávají typický zápach, ale jen po určitou dobu. Zachytit jejich vůni, to chce zkušenost a cvik. A ty Ezio s Jolly mají. Ceněné lanýže nejčastěji nacházejí v blízkosti kořenů stromů.

Nalezené exempláře většinou putují na trh do Alby, konají se ale i aukce. Při charitativní dražbě v listopadu 2013 byly dva největší kousky - o váze 950 gramů - prodány zhruba za trojnásobek ceny zlata (více v článku zde). Vydražil je anonymní Číňan za 90 tisíc eur, tedy zhruba za 2,5 milionu korun.  

Podívejte se, jaká je při dražbě lanýžů specifická atmosféra:

V posledních letech bohužel produkce italských bílých lanýžů poklesla, protože změny klimatu přinesly lanýžům nevyhovující podmínky. Po houby nepříznivá období sucha střídají přívalové deště.