Chtěla dcerce koupit domeček pro panenky, teď je raději sama vyrábí

Míša Karpíšková začala vyrábět dřevěné domečky pro panenky, protože žádný pěkný na trhu nenašla. A baví ji to tolik, že se rozhodla proměnit koníček v živobytí.

Vlastní výrobu domečku pro panenky odstartovalo hledání kvalitní hračky pro vlastní dcerku. | foto: archiv Michaely Karpíškové

Všechno začalo nenápadně. Před pár lety Míša sháněla dárek pro dcerku Miju. Po delším pátrání objevila na zahraničním webu domeček pro panenky. 

Dítě mělo radost a Míša inspiraci. Proč domeček složitě shánět, když ho může sama vyrobit? Vždyť tvoření má v genech. Jako malá chodila do základní umělecké školy a po ní na různé kroužky zaměřené na šikovné ruce, od keramiky přes kreslení a vyšívání až po linoryt. 

„S maminkou a sestrou jsme doma hodně tvořily, táta zase něco věčně kutil v dílně. Se střední školou mě to na chvíli přešlo, věnovala jsem se hlavně škole a měla jsem jiné zájmy. Po maturitě jsem krátce pracovala na letišti, pak jsem nastoupila do cestovní kanceláře. Když se narodila Mija, dala jsme si pracovní pauzu a pak jsem se vrátila do cestovky,“ vypráví. 

Michaela Karpíšková, 32 let

• Vystudovala střední odbornou školu civilního letectví. 
• Pracuje jako sales administrátor v cestovní kanceláři, v nejbližší době ale plánuje změnu.
• Absolvovala kurzy základy práce se dřevem a použití pracovních nástrojů.
• Je vdaná, má dceru Miju (5 let), po které také pojmenovala svou značku. 
• Více se dozvíte na www.mijudomecky.cz. 

Ruční tvorba ji zase více chytla, když byla na mateřské. „Právě domeček pro panenky, který jsem složitě hledala, znovu odstartoval chuť něco dělat. Po večerech jsem se pustila do výroby miniaturního nábytku. Zajímala jsem se o dřevo, seznamovala se s nástroji, zkoušela různé techniky, pátrala po zdravotní nezávadnosti a certifikaci hraček. Nezdá se to, ale za těmi prvními krůčky jsou hodiny a hodiny práce,“ říká mladá maminka. 

Od začátku ctí tři zásady: hračka musí být hezká, funkční a kvalitní. Kvalita je spojená s materiály a ty zase se životním prostředím. Míša tvoří hračky, které ho nezatěžují. Používá ekologické barvy, bavlněné látky s certifikátem GOTS (což je mezinárodní biotextilní certifikace) a dubové dřevo, které vydrží dlouhá léta. S domečkem si tak může hrát i další generace. 

Míša žije s mužem a dcerkou v malém bytě, pracovnou se pro ni stal jídelní stůl. Zatím dělá hlavně večer, ale to se změní, protože se rozhodla věnovat výrobě domečků naplno. 

„Vše si vymýšlím a navrhuji, na výrobu však nejsem sama. Kostru domečku vyrábí truhlář Martin a nádobíčko soustruží všeuměl Jirka. S šitím a pletením deček i matraček vypomáhají maminka se švagrovou. Já vyrábím samotný nábytek a domečky kompletuji. Od začátku do konce jde o ruční práci a snad je to z domečku poznat,“ vysvětluje. 

Velkou oporu má i ve svém manželovi, který pomáhá, s čím je třeba, což je k nezaplacení. A hlavně své ženě opravdu fandí a drží jí palce. A to se hodí, protože Míša má s domečky do budoucna velké plány.