„Tam je motivace ryze potravní. Povrchy, které rezonují, jim připadají, že by mohly skrývat nějakou potravu. Ti práci mají vštípeno, že když povrch rezonuje, bude tam asi nějaká dutina. A když je tam dutina, mohlo by tam být nějaké jídlo,“ popisuje motivaci Lukáš Viktora z České společnosti ornitologické.
Ptáci hledají potravu tak, že poklepem zobáku detekují jakoukoliv dutinu. „Třeba když ve kmeni stromů objeví chodbičky, tak jim to rezonuje a oni pro tento případ mají velmi dobré vnímání. Takže začnou kutat, ale žádnou potravu nakonec ve fasádě nenajdou,“ vysvětluje.
Tato aktivita bývá podle ornitologa časově omezená, vrchol podobných aktivit bývá na konci léta anebo na jaře, kdy je fotoperioda stejně dlouhá. „Převážně to bývá ze šplhavců strakapoud velký, výjimečně žluna zelená. A nejde jen o městské lokality, stejně se chovají i v lese,“ říká Viktora.
Mezi rozzlobenými nájemníky se traduje, že v nových otvorech si ptáci stavějí hnízda. To však ornitolog vyvrací. „S nástupem zimy občas strakapoudi využívají otvory na ochranu před nepřízní počasí, ale jen výjimečně jsme zaznamenali, že by jich využívali i v hnízdním období,“ říká.
Vyklované otvory však nezůstanou dlouho neobsazené. Škála nájemníků je docela pestrá. Často je využijí netopýři, veverky nebo jiné druhy ptáků, jako jsou rorýsi, špačkové, kavky, sýkory nebo vrabci.
Nejlépe jim to zní kolem nároží
Odborníci vypozorovali, že ptáci klovou do fasády nejčastěji v okolí nároží. „Oprava poškozené fasády je pak náročná. Většinou se nepovede fasádu opravit tak, aby oprava nebyla viditelná. Jsou známé i případy, že druhý den po opravě fasády přiletěl strakapoud a díru vykloval znovu,“ připomíná Tomáš Pošta, specialista na fasádní zateplovací systémy ze společnosti Saint-Gobain.
Jak se naučit žít s ptákyObyvatele měst neruší jen ničení zateplených fasád, ale náročné bývá i soužití s jiřičkami stavějícími si hnízda na sídlištích. |
V praxi se používají různé plašiče v podobě zavěšených předmětů, střapce z igelitu nebo alobalu, CD, zvonkohry, korálky, prostě vše, co se hýbe ve větru, odráží světlo a vydává zvuky. Na většinu zavěšených předmětů si však ptáci rychle zvyknou a zakrátko se jich přestanou bát.
Jak mohou ptáci rušit nájemníky sídliště:
29. června 2013 |
Určitou výhodu mají podle Tomáše Pošty zateplené fasády s izolantem z minerální vlny, kde je silnější vnější souvrství, takže se do ní ptákům hůře klove. Daný systém pak nevydává ani tak dutý zvuk jako ten s pěnovým polystyrenem.
Co dělat
Před zateplením:
- Je potřeba se zamyslet nad změnou technologie zateplování budov.
- Zdá se, že účinné by mohlo být, kdyby pod povrchovou úpravou (vrstvou) omítky bylo na polystyrénu husté a hlavně pevné síto či síťovina, která ptáky odradí od další činnosti.
Po zateplení:
- Na různá plašítka si ptáci rychle zvyknou
- V některých případech se osvědčila maketa samotného strakapouda či datla nainstalovaná na ničené fasádě.
- Zkuste jim nabídnout přístupnější, pohodlnější zdroj potravy – pro strakapoudy je ideální kousek loje.
- Chtějí-li být hluční, zkuste umístit kus plechu či jiné rezonující desky do koruny stromu.
Co nedělat:
- Řešit tento problém odchytem ptáků (může provádět jen osoba s oprávněním) a jejich odvozem do jiného vhodného území dál od lidí nedoporučujeme. Pokud se nevrátí rovnou námi odchycení ptáci, uvolněné teritorium obsazují jiní strakapoudi.
- Lepit nebo malovat na fasádu siluety dravců – ptáky neodrazují.
Zdroj: Česká společnost ornitologická
Kdo je to strakapoudStrakapoud velký (Dendrocopos major) je široce rozšířený šplhavec z čeledi datlovitých (Picidae). Je průměrně 22,5 cm dlouhý, černobíle zbarvený s červenými spodními krovkami ocasními. Samci mají na rozdíl od samic i červený týl. Strakapoud velký je jedním z 396 zástupců široce rozšířeného řádu šplhavců, kam dále řadíme např. datly, žluny, tukany a vousáky. Je také nejpočetnějším a typickým zástupcem řádu datlovitých. Zdroj: Wikipedia |
