Manuál, jak pěstovat ty nejběžnější bylinky. I v bytě či za oknem

Miniaturní zahrádka na okenním parapetu umožní sklízet čerstvé bylinky po celý rok. Většina z nich navíc potěší příjemnou vůní a kuchyni dodají na útulnosti. Jak je pěstovat, radí magazín DOMA MF DNES.

Atraktivní vzhled bylinek i jejich vůně přímo vybízí k tomu, abyste je vysadili do nádob a pěstovali za oknem, na balkoně nebo na terase. Bylinky jsou nejlepší čerstvé a to je také důvod, proč je jejich domácí pěstování stále oblíbenější.

Tyto užitečné rostliny však nejsou pouhým obohacením rejstříku kuchařských přísad. Když je vysadíte do elegantních květináčů, promění se ve skvělou ozdobu kuchyně.

Bylinky můžete buď koupit jako sazeničky a ihned začít sklízet, nebo si počkat a vypěstovat si je ze semen, ať už v květináči, nebo na záhonu. Většině bylinek, zejména těm středomořským, vyhovuje dobře propustná zemina chudá na živiny.

Rozhodnete-li se pro květináč, nezapomeňte na vrstvu písku na dně nádoby, která zajistí odvod přebytečné vody. Pěstební nádoba má také mít ve svém dnu odtokový otvor. Jinak bývají kořeny přemokřené, hnijí a rostliny odumírají.

Aby vám voňavé rostlinky dělaly radost co nejdéle, umístěte je na slunné místo. Zalévejte je střídmě, při suchém vzduchu je mlžte a rozhodně se je nebojte stříhat, protože jenom tak udržíte rostliny v hezkém kompaktním tvaru. Občasným otočením květináče podpoříte pravidelný růst. Vytrvalé druhy se dají v květináčích pěstovat jako jednoletky.

Které bylinky tento jarní pěstitelský manuál přináší?

Petržel, pažitku i bazalku můžete stále znovu vysévat, a mít tak čerstvé koření do salátů i polévek pořád po ruce. Kořenité aroma rozmarýny, šalvěje i tymiánu se uplatní při vaření, jejich silice však zároveň provoní místnost, i když se jen otřete o listy.

Místo pro bylinky se najde v každé kuchyni. Můžete je umístit na okenní parapet, kuchyňskou desku nebo regál. Chcete-li ušetřit plochu, vložte je do závěsných květináčů nebo je v nádobách upevněte na zeď. Pamatujte na to, že bylinky rostou tím rychleji, čím více mají světla a živin. Ideální je pěstovat je venku na vzduchu – na balkoně nebo terase. Kdo vlastní zahradu, může si vysadit rovnou celý bylinkový koutek.

Hnojení pro lepší sklizeň

Bylinky potřebují pravidelnou a hlavně speciální výživu. Jen tak lze týden co týden sklízet jejich voňavé lístky, aniž by se rostliny vyčerpaly a chřadly.

TEST: Umíte v kuchyni využít plané květy a byliny?

Jakmile se venku něco zazelená, lze vyrazit s košíkem a nůžkami na bylinky. Jen se musíte naučit, co a jak v kuchyni využít.

Pro rostliny v nádobách je ideální hnojivo ve formě tyčinek. Snadno se aplikuje a funguje až pět měsíců, což je ideální řešení hlavně pro zapomnětlivé pěstitele.

Tento druh tyčinkového hnojiva navíc obsahuje speciální složku na přírodní bázi, která omezuje výskyt a škodlivost savých škůdců, jako jsou například mšice. Rostliny jsou tak stále krásné, vitální a v případě, že je škůdci napadnou, dobře regenerují.

Pažitka

Nároky a rozmnožování: pažitka je nenáročná a velmi přizpůsobivá rostlina. Nejlépe se jí daří ve vápnitých, humózních a vlhkých půdách, na slunných až polostinných místech. Rozmnožuje se buď výsevem do truhlíků v únoru až v březnu, nebo na venkovní záhony v dubnu až květnu. Pozor, semena jsou klíčivá pouze jeden rok. Tří až čtyřleté silné trsy můžete rozdělit.

• Péče: často seřezávanou pažitku zavlažujte, případně vysílenou rostlinu přihnojte tekutým hnojivem. Na jaře a na podzim přihnojte vyzrálým kompostem.
• Sklizeň a zpracování: během vegetace můžete přibližně šestkrát sklízet rourkovité listy. Sestřihněte vždy jen polovinu trsu. Jemné aroma a zelená barva se zachová jen zmrazením. Sušením ztrácí podstatnou část vonných silic.
• Použití: pažitková vůně vhodně doplňuje tvaroh, vejce, polévky, bramborová jídla, saláty a zeleninu. Listy obsahují vitamin C a mnoho minerálních látek.

Kopr

Nároky a rozmnožování: kopr potřebuje chráněné, slunné až polostinné stanoviště. Půda by měla být propustná a poměrně chudá. Vysévejte postupně od dubna do července přímo na záhon.

• Péče: pravidelně zalévejte. Půdu udržujte kyprou, bez plevele.
• Sklizeň a zpracování: sklízejte buď mladé rostliny před vyhnáním do květu, kvetoucí nať nebo nať se zelenými semeny, či zralá, hnědá semena. Nasekané bohatě olistěné rostliny buď zmrazte, nebo naložte do octa. Svazky natě před rozkvětem sušte zavěšené v teplé místnosti se stálým proudem vzduchu. Suché listy otrhejte a uložte ve vzduchotěsných dózách.
• Použití: čerstvá, naložená či mražená nať okoření saláty, vaječná jídla, omáčky a smetanové zálivky, rýžové pokrmy a ryby. Nať se zelenými semeny se přidává k nakládaným okurkám či jiné kyselé zelenině.

Máta

Nároky a rozmnožování: mátě se nejlépe daří ve světlém stínu a na vlhké, humózní půdě. Není-li půda příliš suchá, roste také na slunci. Mátu peprnou rozmnožujte oddělením podzemních výběžků nebo rozdělením rostliny na jaře, protože nevytváří žádná semena.

• Péče:rostliny raději vysaďte do nádob, abyste omezili bujné rozrůstání, nebo je vysaďte do volných prostor mezi keři. V létě mátu peprnou hluboce sestřihněte, abyste povzbudili tvorbu nových, šťavnatých výhonů pro kuchyň. Pravidelně a pozorně plejte.V drsných polohách vyžaduje v zimním období lehké přikrytí listím nebo chvojím.
• Sklizeň a zpracování: čerstvé listy můžete průběžně sklízet. K sušení odstřihněte výhony krátce před kvetením ve výšce 20 až 30 cm. Buď je rychle usušte na zastíněném místě v průvanu, nebo v sušičce při teplotě 40 °C.
• Použití: listy se přidávají do osvěžujících nápojů, zmrzlin a čokoládových pudinků, jinde v Evropě též do polévek a omáček.

Rozmarýna 

Nároky a rozmnožování: vyžaduje propustnou, písčitou půdu a chráněné, slunné a horké místo. U nás se rozmnožuje jedině řízkováním v srpnu a dále se pěstuje pouze v nádobách.

• Péče: v teplých oblastech Evropy je rozmarýna zimovzdornou rostlinou. Ve střední Evropě, kde je nebezpečí silných mrazů, rozmarýnu na konci podzimu přeneste do chladné, bezmrazé, světlé místnosti. Starší rostliny na jaře seřízněte (nejvíce o třetinu).
• Sklizeň a zpracování: listy se sbírají v době květu od června do srpna. Suší se ve stínu nebo v sušičce při teplotě 40 °C. Přechovávejte je v tmavých vzduchotěsných dózách v chladu. Konce výhonů můžete odebírat po celé léto, sušit či nakládat do oleje či octa.
• Použití: větvičky rozmarýny povařte s pokrmem a na konci vaření je z pokrmu vyjměte. Jemně roztlučené je používejte v menším množství. Je typickým kořením pro jehněčí maso, pečenou rybu, těstoviny, omáčky, pizzu a jiné pokrmy italské a španělské kuchyně. Je součástí provensálského koření. Květy se používají ke zdobení jídel.

Šalvěj

Nároky a rozmnožování: šalvěj vysejte v dubnu přímo na záhon a mladé rostlinky vyjednoťte na vzdálenost 35 cm nebo ji rozmnožte koncovými řízky v létě. Rostlina má ráda slunná a teplá stanoviště a nesnáší zamokření. Dobře poroste i v hluboké a prostorné nádobě.

• Péče: šalvěj na jaře hluboce seřízněte (nejvíce o třetinu), potom vytvoří košatý keřík s mnoha šťavnatými jednoletými výhony. Ve druhé polovině léta, po odkvětu, ji ještě jednou zaštípněte a v zimě raději přikryjte.
• Sklizeň a zpracování: ve druhém roce po výsadbě mají rostliny nejvyšší obsah aromatických látek. Čerstvé listy můžete trhat po celý rok, ale nejvhodnějším obdobím je květen až červen před rozkvětem a za poledne. K sušení sbírejte jen dokonale suché listy. Sušte je ve stínu v tenké vrstvě nebo v sušičce při teplotě 35 °C. Suché listy musejí mít zelenou a stříbřitou barvu bez černých skvrn!
• Použití: v kuchyni se lístky šalvěje přidávají do nádivek a k rybám nebo se vkládají do drůbeže.

Dobromysl neboli oregano

Nároky a rozmnožování: vyžaduje stanoviště na plném slunci se suchou, propustnou půdou. Na přelomu března a dubna vysévejte semena přímo na venkovní záhon na povrch půdy. Od února je také možné předpěstovat si je na okenní polici.

• Péče: starší rostliny na jaře hluboce sestřihněte, aby v létě hustě obrostly. Nesnáší přemokření. V drsných polohách na zimu lehce zakryjte chvojím.
• Sklizeň a zpracování: listy a konce výhonů obsahují nejvíce vonných silic v době květu, a to těsně před polednem. Odstřihávejte kvetoucí nať i s olistěnou částí. Sestřihnutím pár výhonů těsně u země získáte nové se šťavnatými listy. Suší se zavěšená nebo v tenké vrstvě na řídkých sítech ve stínu či v sušičce při teplotě 35 °C. Ukládá se do tmavých vzduchotěsných dóz. Kvetoucí nať lze buď zmrazit v mikrotenovém sáčku nebo naložit do oleje.
• Použití: dobromysl je typické koření pro pizzu. Kořenitou notu propůjčuje také masu, těstovinám a zapékaným bramborám.

Tymián

Nároky a rozmnožování: tymián vyžaduje místo na plném slunci a suchou, propustnou zeminu. Rozmnožuje se buď přímým výsevem v dubnu, nebo výsadbou předpěstovaných sazenic z výsevů v srpnu nebo v únoru. Sadbu ve sponu 20 x 20 cm vysazujte buď do konce září, nebo až na jaře. Protože polehlé větvičky starších rostlin snadno koření, mnoho nových sazenic získáte odstřižením zakořeněných větví.

• Péče: po odkvětu keř zkraťte o třetinu, potom bohatě obroste novými výhonky. Sice dobře snáší sucho, ale rostlinu chraňte před chladným větrem a mrazy.
• Sklizeň a zpracování: olistěnou nať sklízejte před kvetením od května do září. Pozdější seříznutí bývá příčinou vymrznutí celého keříku. Největší obsah vonných látek mají listy v poledne. Nať rychle uschne rozložená i ve vyšší vrstvě ve vzdušné sušárně. V sušičce sušte při teplotě 40 °C. Větvičky rovněž můžete nakládat do oleje.
• Použití: v kuchyni patří na pizzu, do nádivek, k drůbeži.

Petržel

Nároky a rozmnožování: petržel nejlépe roste v propustné, výživné půdě, která není čerstvě vyhnojena. Živoří v kyselých a mokrých půdách. Polostín snáší lépe než plné slunce. Chudé půdy přihnojte jen kompostem. Vysévá se na přelomu února a března do řádků vzdálených 20 až 30 cm a po vzejití se vyjednotí na vzdálenost 10 až 15 cm.

• Péče: včas plejte a kypřete půdu v řádcích. Na podzim vyryté kořeny vysaďte do květináčů k rychlení.
• Sklizeň a zpracování: listy sklízejte k okamžité spotřebě nebo ke zmrazení. Listy se suší ve stínu nebo v sušičce do 40 °C.
• Použití: petrželová nať je pro své aroma a hodnotné obsahové látky oblíbeným kuchyňským kořením do polévek a mnoha dalších pokrmů. Vařením petrželového kořene s jinými přísadami a bylinkami se zesiluje jejich chuť. Zelenou petržel přidávejte do pokrmů krátce před dokončením a nechejte ji jen kraťounce přejít varem. Kadeřavá petržel je nepostradatelná při zdobení pokrmů.

Majoránka

Nároky a rozmnožování: vyžaduje plné slunce a suchou, písčitou půdu s trochou vápna. U nás se pěstuje jako jednoletá rostlina. Velmi jemné semeno vysévejte po špetkách do misky již od března. Od poloviny května se vysazuje ven.

• Péče: Jakmile výhony přesáhnou délku 10 cm, rostlinu zkraťte, aby se bohatě rozvětvila. Výhonky vždy včas odstřihněte před odkvetením, jinak bude mít nať nahořklou chuť a rostliny v našich klimatických podmínkách rychle ukončí vegetaci. Za přisvětlování a v teplé místnost dokáže přečkat zimu i v květináči.
• Sklizeň a zpracování: výhonky lze na počátku i během kvetení stříhat po celé léto, nejlépe v časných ranních hodinách. Nať můžete zmrazit v mikrotenových sáčcích nebo v kostičkách ledu. Sušte ji zavěšenou ve svazečcích nebo na řídkých sítech na stinném, vzdušném, teplém místě či v sušičce při 40 °C.
• Použití: ke kořenění se užívají čerstvé, sušené nebo mrazené listy, konce listnatých výhonků a květy. Majoránka je oblíbeným kořením k masu, luštěninám, rajčatům a dále do polévek, pizzy i do pokrmů z brambor. Nahradí sůl.

Kerblík třebule

Nároky a rozmnožování: kerblík vyžaduje vlhkou a kyprou půdu, dává přednost polostínu, ale snese i slunce. Vysévejte postupně již od března. Semena nejlépe klíčí za chladného počasí, a to na světle, proto je nezahrnujte zeminou. Kvetoucí kerblík ztrácí typickou vůni.

• Péče: pravidelně zalévejte a odstraňujte plevel.
• Sklizeň a zpracování: šest až a osm týdnů po výsevu můžete sklízet listy. Pravidelně odstraňujte květní výhony. Nebo jej můžete sestřihnout celý s tím, že rostlina se už neobnoví. Typická vůně se zachová jen ve zmrazených listech. Sušením se aroma ztrácí.
• Použití: používejte ho jako petržel, ovšem pozor, vůní trochu připomíná anýz. Nadrobno nasekané listy kerblíku jsou vhodné do jehněčích a rybích pokrmů, zjemňují saláty a omáčky, bylinkové máslo a tvarohová jídla. Kerblík nikdy tepelně neupravujte.

Bazalka

Nároky a rozmnožování: bazalka miluje živnou, humózní zeminu a chráněné místo na plném slunci. Semena vyklíčí jen v teplé místnosti nebo na teplém pařeništi. Mladé rostliny v příliš hustých výsevech však snadno zahnívají. Nejlepší je vysetí po špetkách do malých květináčů. Dostatečně velké rostlinky vysaďte po ledových mužích v druhé polovině května na venkovní záhon nebo lépe do prostorné nádoby.

• Péče: mladou bazalku sestřihněte včas asi 10 cm nad zemí, vytvoří košatější trs. Pravidelně přihnojujte. Zemina musí být stále vlhká. Zaštipováním pak zabráníte nežádoucímu kvetení.
• Sklizeň a zpracování: do kuchyně se sklízejí čerstvé mladé výhony a listy. Při sušení částečně vyprchá aroma. Více se zachová při naložení do oleje nebo octa. Pro nakládání či mražení sbírejte nať a listy před rozkvětem nebo je usušte ve stínu či při 40 °C v sušičce.
• Použití: bazalka má intenzivní chuť i vůni, která krátkým vařením ještě více zesílí. Do pokrmů ji přidejte stejně jako zelenou petržel těsně před koncem varu. Čerstvé lístky jsou výborné v salátu z rajčat, česneku a sýru mozzarella či bílého ovčího sýra. Okoření omáčky, saláty, máslo, stejně jako těstoviny a rýžové pokrmy.

Levandule lékařská

Nároky a rozmnožování: levandule vyžaduje suchou, kyprou půdu a plné slunce. Dobře se množí výsevem v únoru do truhlíků i řízkováním v červenci.

• Péče: na jaře řezem udržujte tvorbu nových výhonů. Hluboké zaštípnutí po odkvětu je důležité pro tvorbu květů v příštím roce i tvar keře. V chladných oblastech je nutná zimní ochrana.
• Sklizeň a zpracování: k sušení a mražení ostříhejte květenství nebo konce výhonů těsně předtím, než se květy rozvinou. Suší se ve stínu nebo v sušičce při 40 °C. Pro kuchyňskou potřebu pak můžete listy trhat po celý rok.
• Použití: listy příjemně okoření rybí a jehněčí pokrmy. Květy jsou vhodné k aromatizování kořenitých želé, octa, medu i sušenek. Výhony naložte do oleje (pro kuchyňské využití i na masáž).

Meduňka

Nároky a rozmnožování: meduňce nejlépe vyhovuje hlinitá až hlinitě písčitá půda, slunce až mírný polostín. Rozmnožuje se buď přímým výsevem na přelomu června a července, nebo předpěstovanými sazenicemi. Sazenice je nutné zalévat a na zimu lehce zakrýt chvojím. Rovněž můžete trsy meduněk na jaře rozdělit. Než se rostliny ujmou, pravidelně je zalévejte.

• Péče: v létě po odkvětu meduňku hluboce sestřihněte, aby se samovýsevem příliš nerozšířila. Při teplotách pod -6 °C ji přikryjte chvojím. Rostliny vyčerpané přílišným stříháním občas přihnojte a za sucha zalijte.
• Sklizeň a zpracování: čerstvá nať má nejvyšší obsah účinných látek. Mladé výhony a listy můžete sklízet po celé léto, ale musíte včas některé výhony nebo část rostliny sestřihnout těsně u země. K sušení otrhejte listy krátce předtím, než se otevřou květy (červen, červenec), pokud možno v odpoledních hodinách za chladnějšího a suchého počasí. Sušte rychle ve stínu nebo v sušičce nejprve při 30 °C, následně teplotu postupně zvyšujte na 40 °C.
• Použití: mladými, šťavnatými lístky se zdobí dorty, rolády, pudinky, zmrzliny. Mladé výhonky a listy se přidávají do osvěžujících studených nápojů a bowlí.

Lichořeřišnice

Nároky a rozmnožování: rostliny potřebují propustnou živnou půdu. Rozkvetou na slunci i v lehkém polostínu. Lichořeřišnici vysévejte buď v březnu do truhlíků (dříve pokvete), nebo koncem dubna na venkovní záhon. Je-li půda příliš bohatá na živiny, rostliny bujně rostou a vytvářejí málo květů. V růstu zarazí již při teplotě +4 °C.

• Péče: pravidelně zalévejte a odstřihávejte odkvetlé květy.
• Sklizeň a zpracování: k okamžité spotřebě trhejte květy, jemné listy, mladá poupata a nezralé plody. Listy můžete ve stínu na řídkém sítu i nasušit. Plody či poupata naložte do octa, nahrazují kapary.
• Použití: ostrá křenovitá chuť vhodně doplňuje saláty, tvarohová a vaječná jídla. Lichořeřišnice rychle hořkne, do kuchyně ji sklízejte těsně před použitím.

Pozor na plísně

Pokud je vlhkost vzduchu v místnosti nebo i na venkovním stanovišti dlouhodobě příliš vysoká, vede to k množení plísní na rostlinách.

magazín DOMA 13. 3.

Zvuk & ticho aneb jak se zorientovat v akt. nabídce sluchátek. Brutalismus jako výraz lásky architektů k syrovému vzhledu materiálů a brutálně krásné stavby v Praze.

Plíseň si už také můžete donést domů s koupenou bylinkou v květináči. Co s tím? Důležitá je prevence. Na trhu existují speciální přípravky, které rostliny před plísní chrání nebo zabraňují plísni rozšířit se (např. Natura Bylinková směs na plísně).

Sáček vložíte jednoduše do vody a necháte louhovat. Výluh pak aplikujete postřikem. Přípravek je bezpečný pro člověka i živočichy, je 100% přírodní a kromě toho lze sáček po louhování rovnou zkompostovat.