Aneta Kuchařová, odborná asistentka se zaměřením na aplikovanou mineralogii v Ústavu geochemie, mineralogie a nerostných zdrojů Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy
| foto: Anna Kovačič
Český granát je náš národní diamant. Získává se i rýžováním z řek, říká geoložka
Neživá příroda ji vždycky přitahovala. „Zájem o kameny je v nás už odmalička. Až škola z nich často udělá nudné ‚šutry‘. Minerály jsou přitom všude kolem nás, běžně je používáme třeba v domácnosti, nosíme z nich šperky nebo jsou součástí elektroniky,“ říká geoložka Aneta Kuchařová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Minerály si mnozí z nás představí jako kameny ukryté někde v přírodě. To ale asi není pravda, že? Vůbec ne! Minerály jsou všude kolem nás, ačkoliv si to možná ani neuvědomujeme. Kamenná sůl je minerál halit. Jedlá soda, kterou používáme na pečení i úklid, se vyrábí z minerálu natron. Keramika, z níž máme hrníčky nebo dlažbu, by nebyla bez kaolinitu, a i taková obyčejná sklenice je z křemene. Což je mimochodem druhý nejhojnější minerál v zemské kůře a také minerál roku 2022. Minerály najdeme i ve špercích v podobě drahých kamenů. Například křišťál je čirá odrůda křemenu, který obsahuje ve své vnitřní stavbě jeden atom křemíku a dva atomy kyslíku. Minerál se stejným chemickým složením tak může tvořit různé barevné odrůdy s odlišnými názvy, například u zmiňovaného křemenu jde o růžový růženín, fialový ametyst, žlutý citrín, hnědou záhnědu a mnoho dalších.
Bohužel žádná léčivá síla či energie minerálů nebyla nikdy vědecky dokázána. Některé minerály nicméně odjakživa sloužily jako talismany nebo rituální předměty a lidé do nich vkládali své tužby a emoce.
Dočtěte tento exkluzivní článek s předplatným iDNES Premium
