Amatérská meteoroložka Zdeňka Polanecká spolupracuje s ČHMÚ. Její meteostanice...

Amatérská meteoroložka Zdeňka Polanecká spolupracuje s ČHMÚ. Její meteostanice v roce 2012 zaznamenala historický rekord 40,4 °C (7. srpna 2015). | foto:  Michal Sváček, MAFRA

Teplotní rekord z Dobřichovic je 40,4 °C, odolává deset let. Letos asi nepadne

  • 3
V Dobřichovicích u Prahy bylo 20. srpna 2012 přes 40 stupňů Celsia. Přístroj tehdy zaznamenal vůbec nejvyšší teplotu v historii pravidelného měření na českém území. Ani letos asi překonána nebude, vzpomíná týdeník 5plus2.

Na zahradě amatérské meteoroložky Zdeňky Polanecké z Dobřichovic bylo v pondělí 20. srpna 2012 pořádně horko. Ten den se měl stát nejteplejším v roce, navíc se v domě prováděly opravy.

Paní Zdeňka věděla, že teplota v místě běžně kulminuje v 15 hodin, tehdy však její teploměr ukazoval „pouze“ 39,02 °C. Rekord 40,4 °C padl až po 16. hodině.

„Děláme rekonstrukci na domě, zrovna jsem byla s dělníky, když přišel můj syn a řekl: Mami, jsme slavní,“ popisovala s úsměvem před deseti roky Zdeňka Polanecká.

Proč padl rekord právě v Dobřichovicích? Do Česka se v těch dnech dostal velmi teplý vzduch ze Sahary, Dobřichovice jsou navíc na obou březích Berounky uzavřené z jedné strany viničními stráněmi, z druhé začátkem Brd.

Zdeňka Polanecká měla z rekordu radost. Na své zahradě měřila počasí už 27 let, jako dítě ji k tomu přivedl tatínek. „Vždycky řekl: Zdeni, běž na verandu, nasliň si prst a podívej se, odkud fouká, jestli od kasáren, nebo od sousedky. A on už věděl, jestli je to východ, nebo západ,“ vyprávěla s úsměvem.

Týdeník 5plus2

Každý pátek zdarma

5plus2

Čtení o zajímavých lidech, událostech a nevšedních akcích v regionech.

Často byla na pozoru, když nejstarší renomovaná a pravidelně měřící stanice v Česku, pražské Klementinum, informovala o teplotních rekordech. Věděla totiž, že v Dobřichovicích díky tamním podmínkám musí být teplota ještě vyšší.

„Je to takový velký kotel. Jako přírodovědci mi ty podmínky přišly zvláštní, upozorňovala jsem na to, když hlásili z Klementina tolik a tolik, že Dobřichovice musí mít víc,“ řekla vystudovaná botanička s tím, že jí to pokaždé vysvětlili lidským faktorem.

„Tak jsem vždy mlčela a nechala Klementinum zvítězit. Ale teď měříme digitálně a je to tam,“ s hrdostí ukazovala na své zahradě na moderní meteorologickou stanici, provozovanou ČHMÚ, který ji tam instaloval v dubnu 2011.

Rekordy padaly všude

Na nejteplejší den v historii vzpomíná také známá česká meteoroložka Dagmar Honsová. „Srpnové počasí 2012 bylo dost proměnlivé. Měsíc sice startoval tropickými teplotami a 2. srpna bylo v Praze-Karlově 35,2 °C, poté se ale ochladilo,“ popisuje situaci před deseti lety.

Jedenáctého srpna už byly nejvyšší odpolední teploty na většině území pod 20 °C a nikdo teplotní rekord spíš nečekal. „Když numerické modely předpovídaly, že o víkendu 18. a 19. srpna budou odpolední teploty tropické, těšila jsem se na koupání,“ vzpomíná meteoroložka.

Během víkendu předpovědi na pondělí stále navyšovaly odpolední maxima. „Bylo jasné, že pondělí bude nejteplejším dnem prázdnin a budou padat teplotní rekordy. Mám ráda všechny extrémy v počasí, takže jsem se těšila, jak vysoko teplota vystoupí,“ popisuje horké léto 2012 Honsová. Nemýlila se.

„Teplotních rekordů padalo hodně – například v Praze-Libuši bylo 39,6 °C, v Plzni-Bolevci 38 °C, v pražském Klementinu 36,1 °C,“ vypočítává.

Nejteplejší léta

Horko v Dobřichovicích tak nahradilo předchozí rekord. „Předtím byla nejvyšší teplota v Česku naměřena 27. července 1983 v Praze-Uhříněvsi, teploměr tehdy ukazoval 40,2 °C,“ podotýká Dagmar Honsová. Byť padl teplotní rekord, srpen 2012 nebyl pro lidi z hlediska horka tak zatěžující, neboť následující dny šla teplota rychle dolů.

Horké měsíce v dalších letech byly o dost horší. Velmi vysoké teploty se totiž držely několik dní například v letech 2015, 2018 nebo 2019.

„K tomu musím zmínit i vlnu veder ze srpna 1994, která trvala 19 dnů, v Poděbradech bylo ten rok 1. srpna naměřeno 39,2 °C,“ nahlíží meteoroložka do archivu.

A jak je to letos? Zda padne nový teplotní rekord, je sice nejisté, ale spíše nepravděpodobné. „Letos bylo zatím nejtepleji 19. června. Stanice Praha-Řež naměřila 39 °C,“ upřesňuje Honsová.

Největší česká kroupa

Dagmar Honsová zná dobře i další rekordní počiny počasí. „Nejvyšší síla větru byla naměřena 23. února 2020 na Sněžce, hodnota se ustálila na 233 km/h,“ říká.

A jaká byla nejvyšší sněhová pokrývka? Rekord je starý přes jedno století. „Nejvíc sněhu napadlo v roce 1911 na Lysé hoře, naměřeno bylo 491 cm,“ vysvětluje.

Nejvyšší množství srážek zase zaznamenal Bedřichov-Nová Louka. V létě 29. července roku 1897 spadlo 345 mm. A největší česká kroupa? Ta měla zase 12 centimetrů v průměru.

Když padla otázka na nejsilnější „český“ blesk, Dagmar Honsová takový záznam nemá. Každopádně právě u blesků byly před několika měsíci uveřejněny dva světové rekordy, Světová meteorologická organizace totiž oznámila existenci největšího známého blesku.

Na délku měřil 709 kilometrů (Česko má na délku 493 km) a proťal oblohu nad Brazílií roku 2018.

Následující rok se nad Argentinou objevil zase nejdéle trvající blesk, který rozzářil oblohu na 16,73 sekundy. A nejrozsáhlejší blesk světa? Ten měl i s mnoha bočními větvemi rozlohu asi 115 tisíc kilometrů čtverečních, tedy skoro jako celé Řecko.