Hálův návrat po roce: gól ramenem a výhra

Jedenáct měsíců nehrál Martin Hála ligový zápas. Loni v září si při pohárovém utkání v Třinci přetrhl zkřížený vaz v koleni a pak se zbytek ročníku hrabal zpět. O to víc si užil včerejší návrat proti Teplicím. Druhým gólem ve 48. minutě pomohl olomouckým fotbalistům k důležité výhře 2:0. „Bylo to hlavou, nebo ramenem, ani pořádně nevím. Ale gól se počítá, vyhráli jsme a za to jsem rád,“ zářil sedmadvacetiletý obránce.

Byl jste překvapený, že jste mohl zakončovat sám?
Čekal jsem, že to tam přiletí, a pro obránce je to vždycky těžké, když hráč naběhne. Už v první půli mi chyběl kousek, obránce mě trochu
postrčil zezadu, to jsem se připravoval. A podruhé už to vyšlo. Spíš jsem byl překvapený, že jsem to trefil, protože nejsem žádný extra hlavičkář.

Už jste v ligovém zápase skóroval hlavou?
Nepamatuju si, že bych v mistráku dal gól hlavou. A ramenem? To ani na tréninku.

Výsledek vypadá lépe než hra.
Dali jsme rychlý gól, ale z Teplic to spadlo, neměly co ztratit a hrály v pohodě. My jsme byli bojácní, pod tlakem, kdy jsme ve dvou zápasech vedli a ztratili to. Tentokrát jsme si to ale pohlídali a vyhráli jsme 2:0.

Teplice měly paradoxně nejvíc šancí bez vyloučeného Kodeše.
V deseti už nemáte co ztratit. Když vás je o jednoho méně, hrajete vabank a buď to vyjde, nebo ne. Kdybychom dali na 3:0, tak by se položili. Nás naopak super podržel Reichl. Dostává letos šanci a chytá dobře, takže mu můžeme poděkovat.

Cítil jste, že je tým nejistý?
Je to těžké, když prohráváte, tak hrajete nebojácně. V hlavách to někde je, ale tento výsledek nám pomůže do dalších zápasů.

Jaké bylo odehrát po tak dlouhé pauze celých 90 minut?
Na konci už jsem toho měl plné kecky, takže jsem rád a doufám, že to bude jen lepší a lepší. Musím to zaklepat, koleno mě nebolelo, takže to bylo dobrý. Žádné zábrany taky nemám, a když jdu na zápas, tak na to nemyslím. Je to v pohodě.

Trpěl jste bez fotbalu?
Bylo to dlouhé a těžké. Po pár měsících jsem cítil, že už by to mohlo jít, ale pořád to bolelo a nelepšilo se to. Pak mě to najednou z ničeho nic pustilo, tak snad už to vydrží.

Vyhlížel jste šanci dříve?
Trénoval jsem, ale neměl jsem zápasy. Zápasové tempo je něco jiného, a je to i rozdíl proti tomu hrát za béčko.

V zápase jste měnili rozestavení, nebyl problém se zorientovat?
Posouvali jsme to, chvilku na čtyři, na tři, na čtyři. Máme dvě rozestavení, která střídáme podle průběhu. Trenéři nás na to připravují, takže víme, kdo kde má být. Jen si musíme říct, které zrovna hrajeme. Já jsem rád, že hraju, a neřeším to.