Na herním kempu olomouckých fotbalistů na Maltě oslavil třiatřicáté narozeniny. Od asistenta trenéra Milana Kerbra dostal na hotelu čokoládový dort s prskavkou. Z kapsy tahal jeden papírek za druhým, aby jako že přečetl připravený proslov. „To taky není on. Zapomněl jsem ho,“ vtipkoval Lukáš Greššák. „Nic, povím to z hlavy: Děkuji, kluci, hlavně bych si přál zdraví pro mě a pro všechny, abychom se udrželi takhle pohromadě.“
K tomu bude dobrá duše mančaftu potřebovat ještě jednu drobnost: novou smlouvu. Stávající skončí slovenskému defenzivnímu záložníkovi po třech sezonách v Sigmě v létě.
Jílek chválil po Maltě celý tým a vyzdvihl Greššáka: Skvělý vzor pro hráče |
A upřímně, před odletem na ostrůvek ve Středozemním moři nebyl Greššo, jak mu přezdívají, v nejlepší vyjednávací pozici. Vlastně další kontrakt se jevil docela nepravděpodobně. Vždyť kvůli problémům s třísly odehrál na podzim jen pět zápasů, byť i v nich ukázal svou důležitost pro tým.
„Už na jaře jsem měl problémy. Absolvoval jsem první operaci. V přípravě to vypadalo dobře. Odtrénoval jsem, ale pak druhá operace. Hodně lidí mi říkalo, že se dám do kupy rychle, jenže nakonec to vyšlo až na listopad,“ povzdechl si. „Teď jsem rád, že už to drží. Zvládám stejné dávky jako ostatní kluci. Nemám žádné úlevy a můžu trénovat.“
Tohle že dovede Greššo?
Leč přijít bývalému kapitánovi Trnavy na chuť fanouškům i odborníkům trvalo. Ano, je znamenitý v defenzivním postavení před stopery, jenže výstavba hry, rozehrávka dopředu? Greššák raději posunul míč nejbližšímu parťákovi.
A čísla za dvě sezony? Jeden gól, dvě asistence. Sice na hřišti má jiné úkoly, ale celkově po jeho příchodu panovaly spíše rozpaky. I proto Olomouc z Brna v létě na jeho pozici koupila Jana Sedláka. Trenér Radoslav Látal však věděl, proč si Greššu přivedl z polského klubu Zaglebie Sosnowiec. V Trnavě mu dříč pokaždé na hřišti nechal všechny síly.
Olomoucký Lukáš Greššák (v modrém) se snaží odpoutat od Matěje Mršiče z Českých Budějovic.
A věří mu rovněž kouč Václav Jílek. Zkrátka takového borce chcete, ač to z tribuny není kolikrát zrovna patrné. Vnímání o Greššákovi fanouškům i novinářům zcela otočil turnaj na Maltě. Sebevědomými výkony přispěl ke třem výhrám a celkovému triumfu. Nejen černou prací, nýbrž prací s míčem. I povedeným gólem Aalborgu, kdy předskočil soupeře, získal balon ve středu pole, skluzujícího beka obelstil precizní zasekávačkou a zpoza vápna utaženou placírkou překonal gólmana. Tohle že taky dovede Greššo? museli se ptát příznivci modrých u televizích obrazovek.
„Popravdě jsem měl i trochu štěstí,“ povídal skromně klubovému webu. „Pěkně to vyšlo při kličce a pak i při střele. Možná to vypadalo, že to šlo k tyčce za háčky, ale bylo to dost do středu. Byl jsem trochu překvapený, že to tam padlo.“
I kdyby nepadlo, nic by to nezměnilo na tom, že Greššák byl nejlepším sigmákem na turnaji a nebýt útočníka Trnavy Alexe Ivána, který se trefil v každém zápase, převzal by od novinářů cenu pro nejlepšího hráče Tipsport Malta Cupu v konkurenci borců Spartaku, Tirolu a Aalborgu. Tak dobře si vedl.
A po příletu je rázem v jiné vyjednávací pozici. Vlastně se sluší přiznat, že je lepší, než jsme si mysleli.
A nenabídnout mu další smlouvu by byl hřích.
„Určitě si na to teďka sedneme,“ kývl Jílek. „Všichni, kdo viděli ty zápasy, mi asi potvrdí, že tady patřil k našim nejlepším hráčům. Můj názor bude takový, že Greššo má pořád týmu co dát. Ještě není úplný veterán, oslavil Kristova léta. Ještě má nějaký rok před sebou.“
Vzor pro mladé. I v rozehrávce
U slovenského mistra s Trnavou si rovněž považuje charakterových vlastností. „Celkově jeho přínos týmu má dvě roviny – jedna je lidská. Má přesah na mladé hráče, na nic si nehraje, je pracovitý. Skvělý vzor pro kluky,“ říká Jílek. „A druhá rovina je na hřišti. V pozici defenzivního záložníka je typ hráče, který se nebojí míče a je schopen udělat rozdílovou věc. Dokumentoval to i brankou v prvním zápase. Kemp zvládl výborně. Trošku mi zatrnulo, když v posledním utkání měl nějaký problém, ale snad to bude jen koňar.“
Zimní přípravaligových týmů |
Nadějný dvaadvacetiletý středopolař Jiří Spáčil potvrzuje, že od Greššáka se má co přiučit nejen v defenzivě: „I rozehrávku má super. Když mu to sedne, je strašně klidný na balonu.“
Teď ještě aby mu to sedlo i v lize, neboť teprve tam se budou jeho výkony počítat.
Sigma se chce posunout z nelichotivé desáté příčky s Greššákem na strategické štítové pozici.
„Viděli jsme v závěru podzimní části, že Lukáš nám v zápasech pomáhá. Jeho dlouhodobý výpadek nám ublížil,“ litoval Jílek. „Na Maltě znovu ukázal, proč je pro nás důležitý. Nebyla to jen otázka branky, ale organizace defenzivní činnosti a napojování se do presinku.“
Greššák je hráč do nepohody. I na Maltě proti Trnavě to předvedl, když ho soupeř kopačkou zasáhl do hlavy. Střídat? Kdeže, ofačovat, zašít a zase do souboje. Už chápete, proč mají pro něj trenéři slabost?
„Jeho předností je dobré načítání hry, je tam včas, má pořád rychlé nohy, i přes svůj věk. Bylo by v zájmu každého trenéra, aby tyhle atributy hráč měl,“ povídá Jílek.
Vrchol kariéry v Trnavě. Zatím?
Jako puntičkář vidí u Greššáka prostor ke zlepšení, což je vůbec nejpovzbudivější zpráva o jeho schopnostech: „Potřebuje být zdravý, zvýšit úsilí v momentě, kdy má pocit, že akce končí, tam máme vůči němu vyšší nároky, aby se víc nabízel v přechodové fázi, má na to kvalitu, aby to uhrál. Je potřeba, aby byl kondičně na vrcholu, potom je schopný hrát utkání v daleko větší kvalitě.“
Fotografie ze soustředění olomouckých fotbalistů |
Greššák souhlasí: „Je naprostá pravda, že když je hráč připravený fyzicky na sto procent, tak si dovolí víc. Najednou si uvědomí, že zvládne udělat na hřišti daleko víc. Tři čtyři pohyby navíc. Dokáže brát věci na sebe.“ Do stoprocentní herní kondice se dostává každým zápasem. „O nějakých procentech bych mluvit nechtěl. Jsme taky ještě pořád v přípravě. S Aalborgem jsem měl křeče v 70. minutě, tak ještě něco doběhat musím.“
Navzdory výpadku si Greššák na Maltě řekl nejen o místo v sestavě, ale také o kontrakt. „Příprava je právě na to, aby se makalo, a je třeba se o sestavu bít. Máme hodně široký kádr, doma ještě zůstali zranění hráči. Ale to je jedině dobře, konkurence v mužstvu musí být.“
Tak že by přece jen Olomouc po prodeji Kalvacha konečně našla konstruktivního defenzivního záložníka? Přísné nároky na Greššáka se na jaře ponesou v přívětivém maltském ovzduší. Rád by měl vliv na olomouckou hru jako v Trnavě.
„Prožil jsem tam krásné časy: mistrovský titul, Evropskou ligu. Ještě jsem patřil k důležitým hráčům, kteří to táhli. Byl jsem kapitánem. Pro mě to byl vrchol kariéry, i když ještě nechci končit a ještě se třeba něco stane,“ přemítá, ač o českém titulu nesní. „Jsme čtyři body od šestého místa. Nebudeme mít přehnané cíle, titul je dávno ztracený, ale chceme zabojovat o šestku.“
Jak sám říká: najednou si uvědomíte, že umí na hřišti daleko víc.
Tak hlavně to zdraví!
