„Z pohledu sportovní formy a psychiky na tom tým není nejlíp, ale pořád tu jsou hráči, kteří absolvovali evropské poháry, a na tom se dá stavět. Mužstvo nepatří tam, kde se teď nachází,“ řekl padesátiletý kouč po prvním tréninku s týmem Liberce.
Jak dlouho jste libereckou nabídku zvažoval?
Moc dlouho ne. K Liberci mám nějakou vazbu, oslovený jsem byl už před dvěma lety, kdy jsem byl na svazu, a klub pak angažoval Pavla Hoftycha. Když přišla nabídka nyní, z mé strany byl zájem. Záleželo na Liberci, jestli si mě zvolí.
V Liberci jste působil už v letech 2007-2009 coby asistent Ladislava Škorpila. Jak se klub od těch časů změnil?
Je to dlouhá doba a mužstvo se samozřejmě komplet obměnilo. Z toho bývalého je tu jen Theo Gebre Selassie, kterého jsme tenkrát do Liberce přivedli. Když jsem sem ale teď přijel, potkal jsem známé lidi, kteří se kolem týmu pohybovali už tehdy, a přišlo mi, jako kdyby neuběhlo 12 let, ale dva měsíce. Jednou z věcí, které vidím jako plus, je to, že mám v Liberci dobré vztahy. Prostředí kolem týmu je zdravé, na to chci sázet.
Jdete k poslednímu týmu tabulky. Jak velká je to výzva?
Výzva je to každopádně. Člověk asi nemůže čekat, že v průběhu sezony nastoupí do mužstva, které šlape. Když se nedaří, na paškál jde první trenér. Ale vidím tady paralelu s rokem 2007. Tenkrát jsme k Nise přišli také v momentu, kdy byl Liberec poslední a podařilo se nám tu sezonu skončit šestí. Bylo by krásné, kdyby se něco takového povedlo i nyní. Ale úplný cíl to není.
Ten je jaký?
Zachovat pro Liberec ligovou příslušnost a posunout ho do klidnějších vod tabulky.
Dá se vámi zmíněná krize z roku 2007 srovnat s tou dnešní?
Tehdy tady byl širší kádr, takže to bylo asi trošku lehčí. Když ligové mužstvo prohraje doma s třetiligovým, něco je špatně. Hráčům jsem řekl, že dneska mají nový start. Nechci řešit, co bylo. Propad týmu má víc důvodů. Chtěl bych, aby hráči řešili věci s čistou hlavou.
Převzít utrápený tým ze dna tabulky je dost velké riziko. Neváhal jste přece jen?
Riziko je v trenérském povolání vždycky. Málokdy jste v situaci, kdy nemáte co ztratit. Ale z druhého pohledu my teď opravdu nemáme moc co ztratit. Hůř než poslední být nemůžeme... Já takhle ale neuvažuju. Soustředíme se jedině na to, abychom pracovali a už ode dneška byli lepší. Na tabulku se můžeme začít dívat někdy v listopadu nebo v prosinci. Teď chci, aby to hráči úplně vypustili z hlavy a zaměřili se jen na první zápas, který nás čeká.
Jak bude vypadat váš realizační tým?
Dá se říct, že bude staronový. Přichází se mnou asistent Ivan Kopecký, na postu asistenta zůstává Miroslav Holeňák, který v Liberci doteď působil. Trenérem brankářů bude dál Marek Čech. Končí naopak kondiční trenér Tomáš Pupkay, který přišel s minulým trenérem. U týmu však zůstane, dokud nepřivedeme nového kondičního kouče.
Jaký jste měl dojem z prvního tréninku s týmem?
Znáte to, první trénink pod novým trenérem všichni pracují na sto procent a chtějí se ukázat. Takže bych z toho nedělal závěry. Podstatné je, jestli hráči budou chtít. Myslím si, že charakterově je mužstvo složené správně. Věřím, že když budeme pracovat, výsledky přijdou. Z pohledu sportovní formy a psychiky na tom tým není nejlíp, ale pořád tu jsou hráči, kteří absolvovali evropské poháry a na tom se dá stavět. Mužstvo nepatří tam, kde se teď nachází.
Převzal jste tým v reprezentační pauze. Je to výhoda?
Ano, můžu mužstvo poznat trošku víc a předat mu pokyny, pokud budeme chtít hrát trochu jinak. Měli jsme v plánu i přátelský zápas, ale početní stav na to není úplně dobrý. Tento týden se proto kromě herních věcí zaměříme na kondici, aby mužstvo dostalo šťávu. Nejdůležitější bude postavit hráče psychicky na nohy.
Jakým fotbalem se chcete v Liberci prezentovat?
Jsem zastáncem kombinačního fotbalu po zemi s postupnou výstavbou útoku. Jsem si ale vědom toho, jak Liberec v posledních dvou letech hrál, i situace, ve které se nachází. Když chcete hned všechno změnit o sto osmdesát stupňů, nemusí to přinést okamžitý úspěch. My potřebujeme co nejdřív body a pak se můžeme bavit o způsobu hry. Změny ve hře budou takové, že si jich všimnete, ale musíme se odrazit od věcí, které můžou přinést okamžitý úspěch.
Osobně jste viděl poslední zápas se Zlínem, který Liberec doma prohrál 0:1. Co vám přitom na tribuně běželo hlavou?
Když tým za šest kol získá jediný bod a má skóre 1:10, každému je asi jasné, kde jsou problémy. Těch věcí je plno. V těchto situacích hraje obrovskou roli psychika. Ta byla vidět i v sobotu, navíc po pohárové prohře se Zbuzany.
Může týmu psychicky pomoct, že už se v Liberci nemluví o postupu do evropských pohárů a není tedy takový tlak?
Myslím, že evropské poháry ani předtím nebyly nastavené jako cíl sezony. Pravda je taková, že mužstvo se trochu změnilo a odešli hráči, kteří jsou dnes ve špičkových klubech. To samozřejmě musí být znát. Každému trvá, než se adaptuje v novém prostředí. Když mužstvo nešlape, je to o to těžší.
Bavíte se s vedením klubu o posilách?
Máme vytipované hráče, jednáme. O jménech je zatím předčasné mluvit. Pokud vás zajímají posty, do každé řady by se nám hodil jeden hráč. Pokud se nám tým posílit nepovede, budeme pracovat s kádrem, který tady je. Budeme se snažit z hráčů dostat víc. Pamatuju si, jaké výkony podával dřív třeba Matoušek. Je otázkou, proč se mu teď nedaří.
Luboš Kozel na své první tiskové konferenci v roli libereckého trenéra
Z A-týmu byl vyřazen záložník Kamso Mara. Vezmete ho na milost?
Myslím, že je škoda, když tým v krizi nevyužije hráče, který prokázal svoji kvalitu. Je to jen na něm. Když budu vidět, že chce mužstvu pomoct, určitě nebudu proti tomu.
Mluvil jste se svým předchůdcem Pavlem Hoftychem?
Ano, my se známe dlouho, a to, že jeden trenér střídá druhého, se prostě stává. Pavel je lidsky v pohodě a nabídl mi, že kdybych potřeboval něco vědět o hráčích, můžu mu zavolat.
