Narodil se v Brně, fotbal se učil hrát v Blansku a do 12 let tam vyrůstal. Pak se Jaromír Blažek s rodinou přestěhoval do Prahy, zahrál si tam za všechny ligové celky, dostal se do reprezentace a v hlavním městě už zůstal.
Tomu odpovídá naladění, s nímž Blažek vzhlíží k sobotnímu ligovému startu v podobě bitvy Zbrojovky proti Spartě v Brně od půl osmé večer. Rozhovor se točí právě kolem těchto dvou mužstev.
„Samozřejmě budu držet palce Spartě. Brnu přeju, aby mělo dobrý zápas a přišlo mu hodně diváků,“ vzkázal do svého rodiště 47letý veterán. Jenom v lize za Spartu odchytal 212 zápasů, další přidal v pohárech. V současnosti trénuje brankáře Bohemians.
Kdy naposledy jste fandil Zbrojovce?
Já? (udiveně) Nikdy.
Zbrojovka Brno - SpartaSobota, 19.30 hodin online |
Jak to? Z Blanska jste to k ní jako fotbalový žáček neměl daleko.
Neměl, ale to přece neznamená, že jsem jí musel fandit. Byl jsem malé dítě, když jsme se stěhovali do Prahy, rodina šla za prací. Dostal jsem se do Slavie, kde jsem s přestávkami na hostování působil do svých čtyřiadvaceti. No a pak přišla Sparta.
Pražská S mají na Moravě spoustu fanoušků, což neznamená, že by třeba proti Zbrojovce něco měli. Co říká vám?
Pro mě je to jeden z tradičních klubů, stejně jako Baník. Řeknu to takhle: Baník a Zbrojovka pro mě představují fotbal na Moravě, pak je tady Praha se Spartou a se Slavií a zbytek jsou regiony. (smích) Brnu návrat mezi elitu přeju. Tam měly zápasy vždycky náboj.
A taky to pro sparťany nebylo nikdy úplně jednoduché, že?
To nevím... řekl bych k tomu všeobecně, že Brno je vůči Praze trochu víc zaujaté, než je tomu naopak. Před delší dobou se mi stalo, že jsem v Brně zaparkoval a vrátil jsem se k poškrabanému autu. Narodil jsem se tam, ale měl jsem špatnou espézetku... Moravu miluju, jsem tam rád, ale tohle jediné mi na ní vadí. Kolikrát i s dědou máme takové různé rozbroje.
Vyčítá vám pražský přízvuk?
To ne, to já umím okamžitě přehodit na ten poctivý moravský. V lidech v Brně to ale je. Myslí si, že bez nich bychom my v Praze byli... jak to říct slušně... nahraní.
Jaké jste měl začátky jako Moravák v Praze?
Nepociťoval jsem to ve sportu, ale v životě jako takovém. Některé historky by byly dodnes úsměvné. S brněnským hantecem byl v Praze docela problém. Vyrazíte kópit pět sifonů a voni vám dajó pět sodovek. (směje se)
Už jste tehdy chytal, když jste do Prahy dorazil?
Jasně, my jsme se už v Blansku v osmi letech šli s partou kluků přihlásit do fotbalu. Táta byl brankář, učil mě základům. Ještě dřív než na fotbal jsem se hlásil na hokej, jenomže to mě tak nebavilo. Bylo potřeba zvládnout i bruslení, k puku jsem se moc nedostal. To fotbal, tam stačil balon a hrálo se.
Zůstala aspoň část vašich kořenů na Moravě?
Beru to tak, že z Moravy pocházím, mám tam celou rodinu, a sice neřeknu, že jsem úplný patriot, ale prostě jsem Moravák. To neošidím. Jsem tam narozenej a pořád tam čas od času jezdím, i když po té naší fantastické dálnici to není žádná legrace.
Ligu jste začal chytat už jako Pražák se vším všudy?
Děti se přizpůsobují rychleji než dospělí a já jsem měl od 12 let dost času si v Praze zvyknout.
Pozoroval jste ve Spartě, že to dospělí mají s aklimatizací těžší?
Byli tam kluci, kteří to měli těžší, třeba Matušovič z Baníku. Jestli se máme bavit o hráčích ze Zbrojovky, tak ti to neměli tak vyhrocené.
Koho z nich si vybavíte?
Pacandu! Ten mi naskočí jako první. Milan byl specifický, byl to fotbalista od pánaboha. Bohužel měl svoje mouchy, ale hrát fotbal uměl. Hrozná škoda s jeho talentem, že jeho kariéra nabrala po zraněních tak strmý směr dolů. Když přišel do Sparty, vypadal, že neumí do pěti napočítat, najednou se dávalo zápisné a za dvě hodiny a po pár přiťuknutích už bylo slyšet jen jeho. (směje se)
Kdo dál vám vystoupí z paměti?
Takový Kukleta, kanonýr z konce 80. let, to byl ve Spartě úplný pojem. Přišel do party kluků, jako byli Chovanec, Hašek a další, a přizpůsobil se rychle. Ve Spartě se přizpůsobuje dobře, pokud jste normální.
Jak to myslíte?
Kluci vědí, že Sparta nevezme špatného fotbalistu. Tam to není tak, že by si někdo z někoho dělal srandu, že mu něco nejde. Do Sparty chodili hotoví hráči a přišli s tím, že bylo v jejich zájmu, aby zapadli do kolektivu. Většinou to proběhlo dobře. Velkou radost mám z mladého Krejdy (záložník Ladislav Krejčí) z Brna. Vypadá to, že se z něho může stát vůdčí postava Sparty v budoucích letech. Ten se mně líbí. Říznej, ráznej, tak by to mělo ve Spartě vypadat.
Získává si oblibu tím, že se nebojí vletět do souboje?
On ví, na co má a na co nemá. Hraje fotbal, jaký umí. Není to žádná velká technika a dělá to, co od něho trenér čeká. Konečně to ve Spartě vypadá tak, že si její hráči nenechají nadělat na hlavu! Líbí se mi, jak na to tenhle kluk jde od podlahy, aspoň jeden takovej by v mančaftu měl vždycky být.
Ať už někdo bouchne do stolu. Bývalí sparťané nástup Kotala vítají |
Pokud za to nebude vylučovaný, proč vlastně ne.
To byl problém spíš u Kangy. Ten se mimo hru zapojoval do různých věcí a nevěděl, kdy přestat. Krejda umí najít míru.
Zbrojovku jste viděl v lednu na turnaji na Maltě. Jak se vám její nová tvář líbí?
Měl jsem možnost ji sledovat na hřišti i mimo hřiště a vypadá dobře. Trenér (Machálek) to tam nějak nastavil, povedlo se postoupit do ligy a teď se uvidí, jestli na to mají kádr a všechno kolem. Trenér je tam zkušený. To je něco podobného jako ve Spartě, která taky vsadila na zkušeného trenéra (Kotala) a udělala dobře.
To vám i v Brně, které před čtyřmi lety vytáhl na 6. místo, dodnes leckdo rád potvrdí.
Říkal jsem to už v době, kdy do Sparty přicházeli trenéři zároveň, že nerozumím tomu, proč jde Kotal do béčka a Jílek do áčka. Proč to neudělali už tehdy opačně? Já Kotala znám jako trenéra, v poslední době jsme se poznali i jako hráči, když byl na silvestrovském derby, a já jeho práci kvituju. Vím, jakou práci zanechal v Hradci nebo v Brně, kde s průměrnými nebo až podprůměrnými mužstvy udělal dobré výsledky, nebo je aspoň udržel v lize.