Pokud vím, začínali jste v roce 1998 dovozem osvětlení ze zahraničí.
Vše začalo ještě dříve, když manžel v devadesátých letech řídil kulturní dům v Praze a společně jsme organizovali koncerty a výstavy. V rámci změn vlastnických struktur bylo jasné, že kulturní dům bude prodán nebo pronajat. V té chvíli jsme se potkali s někým, kdo hledal zástupce pro významnou francouzskou firmu s vánočním osvětlením. Navázali jsme spolupráci a odebírali od nich zboží.
Vy jste se k rodinnému podnikání připojila později. Byla jste profesorkou češtiny na gymnáziu, co rozhodlo, že jste svou profesi opustila? Bylo to velké dilema?
Bylo to těžké, odchod jsem zvažovala mnoho let, protože jsem si se svými studenty velmi dobře rozuměla a měla jsem svou práci opravdu ráda, odrazovali mě i přátelé. Ale sama jsem nikdy nečekala, jak věci dopadnou. A když se nám zalíbila představa rozsvítit Prahu jako Paříž, tedy vlastní cesta, bylo rozhodnuto.
Nebála jste, že na trhu neuspějete a budete odchodu z jistého místa litovat? A co dnes, nelitujete?
Obavy, že bych neuspěla, jsem si vážně asi nepřipouštěla, spíš jsem měla strach, aby mě kolegové mezi sebe přijali, než prokážu nějaké schopnosti. Jakmile jednou učiním vnitřní rozhodnutí, nezpochybňuji jej. Možná až teď po letech jsem si svou volbou potvrdila, co jsem tušila. Mám ráda výzvy, překonávání překážek a plnění snů. Ano, občas to byl a stále je adrenalin, ale ten jen usměrňuje zkušenost. Určitě ale svého rozhodnutí nelituji.
Jak vypadaly vaše začátky a jak se vám dařilo?
V té době se u nás běžně zdobily pouze stromky a motivy veřejného osvětlení, vánoční výzdoba podobně jako jiné designové činnosti se teprve pomalu probouzela k životu. Tedy bylo to náročné období, na druhou stranu ochota pracovat a prokázaná spolehlivost byla obrovskou devizou v získávání dalších zakázek.
Pamatujete si na vaše první zakázky?
K jedné z prvních zakázek patřilo osvětlení mostu ve Špindlerově Mlýně a Vrchlabí, taky jsme v roce 1999 připravovali výzdobu pro větší část Prahy, a to byla výzva, nakonec jsme ji zvládli v pěti lidech.
První zakázky vznikaly opravdu takříkajíc na koleně, ale hned další rok jsme museli přejít do tepla. Nejprve jsme zrekonstruovali kotelnu u rodičů v domě, poté si pronajali větší prostory a nakonec před 10 lety jsme koupili statek v Dobrovízi, který jsme opravili a proměnili ve Vánoční dvůr. Dnes řešíme rozšíření průmyslových areálů a skladových prostor v Novém Strašecí.
Jak získáváte zakázky? Pokud jde třeba o vánoční osvětlení města, musíte se účastnit výběrového řízení?
Ano, většinou se účastníme výběrových řízení, pokud nejde o nějaké menší zakázky. Vánoční výzdoba pro obchodní centra se výlučně soutěží, a to jen mezi nejvýznamnějšími dodavateli. Český trh není tak velký, takže naprostá většina našich zákazníků se k nám vrací.
Vaše práce je soustředěna zejména do předvánočního období. Znamená to, že si za tu dobu musíte vydělat na celý rok?
Sezonní charakter naší práce je opravdu náročný na cash flow, a právě v době vzrůstajících vstupů hledáme cesty k většímu rozložení. Instalujeme i velikonoční a valentýnskou výzdobu a naštěstí si čím dál tím víc měst uvědomuje, že kouzlo světla není důležité jen o Vánocích.
Podle časopisu Forbes se vámi ozdobený vánoční strom v Praze zařadil v roce 2020 mezi TOP 21 nejkrásnějších vánočních stromů světa. To je asi úspěch? Jak dlouho trvá připravit takovou zakázku jako je osvětlení Staroměstského náměstí? Kolik lidí je na to potřeba a jakých profesí?
Celý proces vzniká od nápadu přes grafické zpracování, pak je třeba jej technicky rozkreslit a vše vyrobit, připravit instalaci a animaci, nakonec instalovat. Možná v součtu okolo 20 lidí nejrůznějších profesí a práce v řádu měsíců.
Jak se vám podařilo dostat se do světa? A je zahraniční zákazník jiný než český?
Jistým způsobem se otevřely příležitosti po výstavě ve Frankfurtu nad Mohanem, ale covid je zase trochu přivřel. Výzdoba na západ od nás je pojímána mnohem univerzálněji, takže v některých oblastech Evropy neslavíme jen Vánoce, ale zimní svátky.
Učíme se vyhovět i požadavkům kulturně zcela odlišným, kam patří třeba ramadán nebo Halloween. A například ve Francii není běžné zobrazování andělů, výzdoba je celkově avantgardnější a odvážnější, klasicky zelený vánoční strom neuspěje a oproti naší oblíbené zelené a červené barvě dominuje oranžová a černá.
Na co jste vy nejvíce pyšní? Jaká byla vaše největší výzva v rámci zakázek?
Asi nejvíce pyšní jsme na expozici Světla vyprávějí v pražských Žlutých lázních. Šlo o zcela nový a nevyzkoušený koncept, projekt s dosud největším počtem světelných soch a dekorací na jednom místě a nevěděli jsme, jak to bude fungovat. Do výroby, organizace a instalace jsme investovali obrovskou energii, a nakonec se naše očekávání a záměry potvrdily, výstava se stala nezanedbatelným faktorem turistické atraktivity pro Prahu, navštívilo ji přes 100 000 lidí a ohlasy jsou úžasné.
Firma je stále rodinná. Má tři jednatele, to jste vy, váš manžel a váš syn. Máte nějak rozdělené kompetence, nebo o důležitých rozhodnutích hlasujete? Je to výhoda podnikat v rámci rodiny?
Kompetence máme rozdělené, ale prostupujeme je a dnes už víme, že naše vyhraněnost je i jistou hnací silou a že se občas i bouřlivou diskusí navzájem podněcujeme. Výhodou rodinného podnikání, pokud stojí na pevných vazbách, je příjemná vzájemná opora. Na druhou stranu je náročná absence jakékoli distance.
Současná doba nepřeje plýtvání energií a města se snaží šetřit. Nebojíte se, že začnou šetřit právě na zakázkách tohoto typu? Respektive vnímáte již něco takového?
Ohleduplní a šetrní bychom měli být stále, bez ohledu na dobu. Nikdo z našich zákazníků vysloveně neomezil výzdobu v loňském roce, některá drobná gesta měla spíš deklarační charakter. Navíc moderní technologie umožňují poměrně nenáročný provoz, například osvětlení vánočního Staroměstského náměstí za celou sezonu, tj. 40 dní, vyšlo na 4 200 korun. A v případě šetrného postoje lze volit z celé řady možností – zhasnout světla vánoční výzdoby je až to poslední.
Eva Poláčková Eva Poláčková
|
Vaše firma je na trhu už 25 let. Co je pro úspěch v podnikání důležité? A když jste začínala, tušila jste, kam až daleko to dotáhnete?
Přiznám se, že jsem si ani nic nepředstavovala. Já se vždy jen snažím, abych nedělala věci pod míru. Úspěch je relativní a pro mě je podstatné, že podnikáním můžeme dělat radost. Andělé na Staroměstském náměstí a ocenění výzdoby mě těší.
Myslím, že důležité pro vše, co v životě děláme, je věřit svému záměru a proměnit ho v život. Jen tak člověk zůstává přesvědčivý, autenticky a věrohodný. To je podstatné v podnikání stejně jako v životě, jen podnikáním člověk přebírá ještě trochu víc odpovědnost i za druhé.
Máte stálé zaměstnance nebo si je najímáte pro jednotlivé zakázky?
Máme téměř 50 stálých zaměstnanců, a ještě spolupracujeme s dalšími sezonními brigádníky, s některými i přes 20 let, ale každý rok hledáme další a nové spolupracovníky na různou výpomoc.
Je problém najít někoho šikovného?
Naše profese jsou dost specifické, ale na druhou stranu ty kreativnější poskytují určitou seberealizaci. Dnes je nedostatek kvalitních pracovníků napříč odvětvími, třeba i právě manuálně zručných pracovníků, které potřebujeme my.
Prozradíte, jaký máte obrat?
I přes energetickou krizi jsme vzrostli ze 100 na více než 120 milionů.
Co pro vás znamenají peníze?
Podnikáme, takže peníze jsou zdrojem k zajištění potřeb. Nejsou určující motivací, poskytují jistou nezávislost, ale nejsou měřítkem.
Jaké máte plány do budoucna?
Rozsvěcovat, osvětlovat a v sobě udržovat své vnitřní světlo, protože jen tak můžeme něco rozzářit.
