Proč sociální sítě lidem v práci neblokovat, vysvětlují marketingoví specialisté Jan Vašík a Ondřej Tyleček.
Napadlo vás někdy, že vám zaměstnanci, kteří chodí v pracovní době na Facebook, mohou pomoci budovat značku? Nebo že vám sociální sítě mohou zpříjemnit a zrychlit interní firemní komunikaci?
Nic si nenalhávejme. Nikdo z nás ve skutečnosti nedokáže pracovat osm hodin v kuse. Občasné odreagování nám umožní začít se znovu soustředit a pracovat s potřebnou kvalitou a efektivitou. Někdo si uvaří kávu, někdo jde na cigaretu, někdo prohodí pár slov s kolegy. Je to zcela přirozená potřeba, se kterou žádný zákaz nic nesvede.
Výzkum
Podle výzkumu společnosti truconneXion zneužívají čeští zaměstnanci pracovní počítače k zábavě a soukromým aktivitám 50 minut denně. Převedeno na hrubou mzdu jednoho zaměstnance, je to za rok 31 424 korun. A kde a jak dlouho surfujeme?
Pozn. denní průměr na zaměstnance 2013 Zdroj: AuditPro
|
Sociální sítě jsou jen dalším nástrojem, který vašim zaměstnancům pomůže, aby se nezbláznili. Pokud jim zakážete, aby se na ně v práci přihlašovali, zaměstnanci si vyberou jinou odpočinkovou činnost. Více pracovního výkonu od nich zkrátka nezískáte. A kromě toho se na Facebook přihlásí stejně, přes svůj soukromý telefon. A procházením příspěvků svých přátel a zajímavých odkazů stráví mnohem více času, než by k tomu bylo potřeba na firemním počítači.
Blokování přístupu na sociální sítě není cesta vpřed. Benevolentnější přístup může firmě ledacos přinést. Jako šéfové máte ohromnou příležitost ovlivnit, co o vaší firmě zaměstnanci na sociálních sítích říkají. Stačí, když jim v parném létě postavíte do kanceláře box se zmrzlinou nebo zavedete společné pondělní snídaně. Každý příjemný zážitek je důvodem pochlubit se na Facebooku, Twitteru nebo Instagramu a zároveň rozeslat přátelům vzkaz: Pracuji ve skvělé firmě!
Nezapomeňte, že komunikace na sociálních sítích nespočívá ve strojených proklamacích a prodejních sloganech. Dovolte zaměstnancům, aby na nich ukázali, jak to u vás chodí, jací lidé u vás pracují, jaké zrovna máte projekty nebo jak vaše produkty pomáhají ostatním. Lidé u vás pak budou chtít nejen pracovat, ale také nakupovat.
Facebook jako nástroj interní komunikace
Představte si, že jste na kávovaru právě našli někým zapomenuté sluneční brýle. Není nic elegantnějšího, než vytáhnout telefon, pořídit fotografii a s komentářem ji nasdílet do soukromé skupiny na Facebooku. Všem členům skupiny se doručí oznámení a od majitele brýlí se můžete nechat pozvat na pivo.
Soukromá firemní skupina je zároveň vynikajícím místem pro sdílení aktualit z oboru a k diskusi nad nimi. Pokud se obáváte, že se v tom po nějaké době nevyznáte, používejte hashtagy, které vám umožní filtrovat příspěvky ve skupině podle témat.
Sociální sítě jako nástroj projektového řízení
Sociální sítě zde nemusí být jen pro zábavu, řada z nich se výborně hodí pro řízení projektů. Můžete využít třeba aplikaci Asana, kterou založil spoluzakladatel Facebooku Dustin Moskovitz, a která vašim zaměstnancům ušetří psaní desítek e-mailů, aby se vzájemně informovali o průběhu projektu a jeho jednotlivých částí.
Obáváte se, že zaměstnanci zveřejní něco tajného? Nejlepší bude, když je poctivě proškolíte. Je důležité, aby sami dobře chápali, co mohou bez obav sdílet s přáteli a co je důvěrné. Ranní káva s kolegy je jistě v pořádku, správce vaší počítačové sítě by si ale neměl fotit selfie před monitorem s přístupovými údaji. Pokud zaměstnancům navrch přidáte ještě školení o tom, jak se na sociálních sítích prezentovat, můžete si být jisti, že se vám to vrátí v dobrém jméně značky, jíž dělají vaši zaměstnanci tvář.
