Firmy zavádějí internetový dohled. Za poznámku na síti hrozí vyhazov

aktualizováno 
Sociální sítě jsou z pohledu firem skvělý propagační nástroj. Inzerují tam výrobky a služby a také na nich budují značku. To jim ovšem zaměstnanci občas komplikují neuváženou publikací názorů či zveřejněním citlivých informací. Proto přibývá firem, které sepisují Social Media Policy.

Podle současného zákoníku práce není možné dát zaměstnanci za porušení interního předpisu pokutu. Lze ho ovšem propustit ze zaměstnání, a to za porušení stanovených podmínek. Ilustrační snímek | foto: Profimedia.cz

Social Media Policy je interní předpis firmy, který zaměstnancům vymezuje hranice, co mohou a nesmí v rámci svého elektronického života ventilovat vně firmy a také jak mohou používat výpočetní techniku zaměstnavatele.

Některé podniky tak například požadují, aby zaměstnanec po ukončení pracovního poměru neprodleně aktualizoval svůj profil na LinkedInu, aby bylo hned jasné, že už s firmou nemá nic společného. Nebo zakazují vyjadřovat se k choulostivým tématům, aby nedošlo k omylu a jeho případnému zneužití - tedy že bude názor jedince prezentován jako názor celé firmy. Příkladem může být nedávné odvolání mluvčího Nejvyššího soudu Petra Knötiga kvůli rasistickým komentářům u příspěvku na Facebooku.

„Základní pravidla pro komunikaci prostřednictvím sociálních médií by měla být uvedena přímo v pracovní smlouvě, která bude odkazovat na detailnější informace ve směrnici Social Media Policy,” říká Petr Glogar z mezinárodní advokátní kanceláře PwC Legal.

Přímo zákoník práce uvádí, že pracovní prostředky zaměstnavatele včetně výpočetní techniky a jiných telekomunikačních zařízení nelze bez souhlasu zaměstnavatele užívat pro soukromé účely. „Pokud by zaměstnanec využíval sociální sítě sice na svém telefonu, ale v pracovní době, i takové jednání může být důvodem k propuštění,“ upozorňuje advokát Petr Glogar.

Důležitým obsahem Social Media Policy jsou pravidla, co zaměstnanci na sociálních sítích mohou a nesmí o své práci prezentovat. Co je tedy většinou zakázáno?

Zejména jde o vyjadřování ke strategii firmy, jejím neveřejným obchodním a hospodářským výsledkům, know-how, patentům a inovacím. Též zveřejnění informací, které sice nevyzrazují nic z tajemství firmy, mohou ji však v očích veřejnosti a jejích obchodních partnerů znevěrohodnit či znevážit. Mohou to být citlivé informace o vedení, jiných zaměstnancích, obchodních partnerech či výrobních postupech.

„Zaměstnanec by se měl vyvarovat sdělování osobních, či dokonce citlivých dat o ostatních zaměstnancích, externích spolupracovnících, členech managementu či jiných fyzických osobách. Zveřejnění osobních údajů na sociálních sítích je podle definice zákona o zpracováním osobních údajů minimálně podmíněno souhlasem toho, jehož údaje jsou takto zveřejňovány. Nehledě na další povinnosti stanovené zákonem,“ připomíná Petr Glogar.

Zaměstnanci musí vědět, co mohou a nesmí

Zaměstnanci ovšem musí znát vymezení a definici toho, co mohou a nesmí. A také prostřednictvím kterých sociálních médií je možno či naopak zakázáno komunikovat v pracovních záležitostech. Obecně to jsou taková média, která mohou rozšířit jakoukoliv informaci široké veřejnosti, tedy například Facebook, Twitter, LinkedIn, YouTube a další podobné aplikace či zdroje informací, včetně veřejných diskusních fór. Často také jde o různé chaty, blogy či nástroje podobné ICQ, Skypu či Facetimu.

„Absence pravidel může vést i k tomu, že neuvážené vyjádření zaměstnance bude považováno za vyjádření firmy a její názor. To může mít dalekosáhlé důsledky nejen vůči dodavatelům a odběratelům firmy, ale i vůči široké veřejnosti. A v některých zvlášť závažných případech se takovým vyjádřením mohou zabývat i orgány státní správy včetně policie,“ říká Petr Glogar.

Podle něj je třeba zaměstnancům zdůraznit, že porušení Social Media Policy může vést k výpovědi či okamžitému zrušení pracovního poměru. V závažnějších případech i k náhradě újmy, kterou zaměstnanec mohl způsobit firmě.

Platí však, že se zaměstnanci nesmí za nevhodný příspěvek „sáhnout“ na peníze. Zákon uvádí, že nesmí být trestán jakoukoliv formou smluvní pokuty či odejmutím nárokovatelné části mzdy. Pro ostatní osoby, které nejsou zaměstnanci a jsou vázány takovou směrnicí je ovšem možné smluvní pokuty sjednat. Je to podle odborníků vhodná forma sankce za porušení povinnosti.

Co nesmí zaměstnavatel?

Firmy musí přistupovat ke kontrole dodržování takovéto směrnice velmi obezřetně. Zaměstnavatel totiž nesmí zjišťovat obsah e-mailu či příspěvku zasílaného zaměstnancem na sociální médium, stejně tak v detailu nesmí vědět, jaký obsah na webových stránkách zaměstnanec vyhledává.

Může tedy monitorovat počet e-mailů, v případě podezření může kontrolovat, zda jsou pracovní, či soukromé povahy. Může sledovat i dobu strávenou na internetu a počet a druh navštívených stránek.

Nesmí ale sledovat, co bylo obsahem návštěvy, co konkrétně zaměstnanec na stránkách dělal, psal a četl. Uvedené aktivity platí i pro externí agentury, které si firmy najímají za účelem monitorování využití pracovní doby zaměstnanci.

Zaměstnavatel se samozřejmě může vydat cestou úplného zákazu internetu v pracovní době. Ovšem z praxe je zřejmé, že zaměstnanci požadují větší či menší míru přístupu na internet pro vyřízení soukromých záležitostí v pracovní době. Zaměstnavatel by tedy měl určitou míru takových aktivit tolerovat a stanovit je jako určitý druh benefitu a motivace zaměstnance.

Advokát Petr Glogar také firmám doporučuje, aby pravidla komunikace prostřednictvím sociálních médií upravily do obchodních smluv s případnou sankcí za porušení.

Autor:

24. - 25. 5. proběhnou volby do Evropského parlamentu v České republice.
Celkem kandiduje 39 uskupení. S výběrem vám může pomoci volební kalkulačka.
Inventura hlasování zjistí, ke kterému současnému poslanci máte nejblíže.

Nejčtenější

Barefootky mají úspěch. Trh na moje zboží čekal, říká mladá podnikatelka

Linda Dedeciusová

První sukni ušila, když jí bylo teprve pět let. Před rokem Linda Dedeciusová podle svého návrhu ušila prvních sto párů...

Je to triko 21. století a chceme, aby ho měl každý, říká podnikatel

Pavel Hrstka (zleva), Martin Burkoň a René Němeček z chrudimské firmy CityZen

Tři inženýři a tátové od rodin. Společně podnikat začali teprve vloni. Letos vyhráli celorepublikové kolo soutěže...

Dědická smlouva stojí výš než závěť. Dědicům tak dává větší jistotu

ilustrační snímek

Podařilo se vám nashromáždit nějaký majetek a chtěli byste mít určitou jistotu, jak s ním bude naloženo po vaší smrti....

KOMENTÁŘ: Podílové fondy letí nahoru a „roztřesené ruce“ pláčou

ilustrační snímek

Roztřesené ruce jsou investoři, kteří se při výkyvech trhů vzdají své strategie a vrací peníze zpět do krabice od bot....

Úrokové sazby hypoték dál klesají, a to díky akčním nabídkám bank

Ilustrační snímek

Hypotéky dál zlevňují, a to už pátý měsíc. Průměrná úroková sazba poklesla z únorových 2,99 procent na červnových 2,76...

Další z rubriky

Jak si říct o vyšší plat či dovolenou navíc? Vyjednávejte jako generál

ilustrační snímek

I když se jim říká měkké dovednosti, neznamená to, že ten, kdo je ovládá, je „měkký“. Právě naopak. Pokud si je...

Jsme tím, co opakovaně děláme. Jaké zvyky mají úspěšní lidé

Ilustrační snímek

Proč jsou někteří lidé úspěšní a jiným se v životě moc nedaří? Tuto otázku si klade řada lidí. Podle psychologa Jana...

Nemusíme provokovat, pozornost ale přitahujeme rádi, říká úspěšný pár

„Chtěla jsem, aby kabelka byla zajímavá a nemusela jsem na ni půl roku šetřit....

Ona se vyučila prodavačkou, on zámečníkem. Náhoda při hledání vhodné kabelky z nich udělala zanícené a nadšené...

Špinavé triky u spořicích účtů a investičních produktů

Špinavé triky u  spořicích účtů a investičních produktů

Kurzy.cz Marketingové materiály se jen hemží nabídkou zhodnocení vkladů 3 % - 7 % ročně. V době, kdy na běžném spořicím účtu vaš...

Adecco spol. s r.o.
Mechatronik - mzda od 35.000 Kč Dýšina

Adecco spol. s r.o.
Plzeňský kraj
nabízený plat: 35 000 - 35 000 Kč

Najdete na iDNES.cz