Příkladem je jistý sportovně založený muž, který vysvětloval pojišťovně Uniqa svůj nárok na odškodnění takto: „Hrál jsem volejbal a poranil jsem si pádem loket. Tak jsem si ho zavázal a hrál jsem dál. Potom jsem si zvrtnul kotník. Kamarád mi ho zafixoval svým obinadlem. Hráli jsme dál, ale pak jsem si o lavičku rozbil koleno. Už jsme neměli další obvaz, tak jsme šli domů. Bylo však náledí a já jsem uklouzl, spadl na záda a bouchl se do hlavy. Mám z toho otřes mozku. Jak to teď po sobě čtu, nejsem asi moc šikovný. Doufám, že mi tu pojistku nezrušíte?“
Řada klientů umí svou chybu uznat, dokáže je ale naštvat, když si z nich další poškozený začne dělat legraci. Jistá řidička pojišťovně napsala: „Nehodu jsem zavinila, to nepopírám. Omluvila jsem se řidiči druhého auta, ale ten nespolupracoval. Do toho záznamu o škodě mi při vyplňování diktoval, že je Karel Gott. Goťáka já samozřejmě poznám! A tenhle to tedy fakt nebyl. Tak jsme volali policii.“
Někteří klienti se snaží pojišťovnám poradit, co by mohly vylepšit. Jeden majitel automobilu, který od pojišťovny obdržel zelenou kartu k povinnému ručení, napsal: „Děkuji Vám za zaslanou zelenou kartu. Proč ale zrovna zelenou? Jako nevoják bych opravdu přivítal jinou barvu. Navrhuji modrou. Děkuji předem za zvážení mého podnětu.“
Chtěl zaparkovat, ale garáž zmizela
Nad některými případy občas kroutí hlavou i zkušení a ostřílení pracovníci likvidace pojistných událostí. „Chtěl jsem zaparkovat, ale garáž tam nebyla,“ ohlásil pojišťovně zmizení nemovitosti jistý klient a požadoval kompenzaci. Garáž skutečně zmizela. Na místě, kde stála, nezůstalo nic.
Čtěte také
 |
„Záhady se ujali vyšetřovatelé a rozuzlení na sebe nedalo příliš dlouho čekat. Vyšetřováním v terénu se podařilo zjistit, že za zmizením garáže stojí sám klient, který ji pro havarijní stav odstranil na opakovanou výzvu stavebního úřadu,“ přibližuje Václav Bálek, mluvčí Allianz. Pod tíhou důkazů se muž přiznal, že si chtěl náklady na demolici garáže a odvoz suti kompenzovat na pojišťovně. Jen nepočítal, že se na pojistný podvod přijde tak snadno. Případ nakonec skončil jen ostudou.
Kolo mu přejel kamarád autem
Pohádka o přejetém kole, kterou si vymysleli dva kamarádi, měla mnohem vážnější dobru. Pojistná událost vypadala na první pohled zcela reálně. Klient pojišťovně nahlásil, že při couvání s autem přehlédl jízdní kolo, které stálo za vozidlem. Takové případy se skutečně stávají. Ze zničeného kola se však vyklubal závodní speciál, jeho pořizovací cena přesáhla sto tisíc korun. Vyšetřovatelé záhy zjistili, že majitel vozidla a závodního kola jsou velmi dobří známí. I to se však může stát.
Posunem v případu bylo zjištění, že majitel kola je cyklokrosový závodník. Detektivové se dopátrali, že v den hlášení pojistné události se v okolí nehody konal cyklokrosový závod, kterého se majitel přejetého kola zúčastnil, ale pro pád závod nedokončil a kolo poničil. Závodní speciál však neměl pro takový případ pojištěn. Proto požádal svého kamaráda o službu a společně zinscenovali přejetí kola osobním vozidlem. Oba aktéři jsou v současné době důvodně podezřelí ze spáchání trestného činu pojistného podvodu.
Tvrdý dopad spisovatele na rybníku
Některé pojistné události umí klienti vykreslit tak barvitě, že doslova vtáhnou do děje a místo soucitu vyvolají při čtení spíš úsměv. Příkladem je jistý Středočech se spisovatelskými vlohy.
Zabezpečte svou rodinu proti nepřízni osudu. Poradíme vám, jak |
Svůj úraz a slet událostí popsal takto: „V osudný den byly skvělé podmínky. Mrzlo jako blázen, vydal jsem se proto na rybník Žabakor. Povrch rybníka byl perfektně zmrzlý a při jízdě na bruslích jsem se kochal přírodou. Na to, že jsem 16 let nestál na bruslích, jsem válel skvěle. V osudové chvíli jsem si připadal, jako kdybych skočil trojitého odpíchnutého Rittbergera, avšak místo dopadu na brusle jsem dopadl na lebku. K tomu všemu se mi tam připletla ještě ruka a bylo hotovo. Dopad byl tvrdý. Připadal jsem si, jako kdyby mi dal Tyson pěstí a ještě mi u toho zlomil ruku. Z tržné rány na hlavě se hrnula krev proudem. Stačilo mít po ruce kyblíček a večer byla prdelačka. Poté jsem se vydal hledat lékařskou pomoc.“
Ze strachu o život si ukousl malíček
Stávají se však i případy, nad kterými zůstává rozum stát. Jistý mladý muž nahlásil, že byl přepaden ozbrojenými chuligány. „Kromě toho, že byl pod přímou hrozbou namířené zbraně donucen vydat jim své osobní věci, ho výtržníci přinutili, aby si ukousl prst,“ přibližuje Ivana Buriánková, mluvčí České pojišťovny.
Ze strachu o svůj život si tak muž zkrátil malíček o dva články. Vše pak nahlásil pojišťovně a požadoval pojistné plnění z úrazového pojištění. Celý případ se pracovníkům pojišťovny jevil již od počátku jako velmi podezřelý, zahájili tedy vyšetřování.
Díky analýze dostupných dat a výslechům svědků z okolí poškozeného objevili řadu nesrovnalostí. Mimo jiné se dozvěděli, že muž je závislý na alkoholu a drogách. Při konfrontaci s důkazy se muž přiznal, že si zranění způsobil sám, aby od pojišťovny získal peníze na drogy.
