Přibalit si na dovolenou v Česku i zahraničí kartičku smluvní zdravotní pojišťovny už dnes asi nikdo nezapomene. V zemích Evropské unie, Evropského hospodářského prostoru a ve Švýcarsku, Makedonii a Srbsku mají českému pojištěnci zajistit zdravotnická zařízení péči ve stejném rozsahu jako pro místní občany. Ale ani to není tak jednoznačné, jak se může na první pohled zdát.
„Pro tuto péči platí, že ji musí poskytovat smluvní lékař zahraniční zdravotní pojišťovny, a i našich občanů se týká případná finanční spoluúčast v daném státě,“ upozorňuje na specifika úhrad zdravotní péče v EU na kartičku EHIC (Evropský průkaz zdravotního pojištění) výkonný ředitel Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada.
Jinak řečeno, ne každá země z veřejného zdravotního pojištění hradí léčbu v takovém rozsahu jako v České republice. K častým spoluúčastem patří například regulační poplatek za návštěvu lékaře, poplatek za hospitalizaci či vystavený recept na léky.
„V těchto případech pojišťovna podobné výdaje poskytovateli v zahraničí neproplatí. A tedy je ani nevykáže, respektive nepřeúčtuje smluvní pojišťovně v České republice, a jdou tak na vrub ošetřovaného,“ upřesňuje finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Cestovní pojištění vyrovná spoluúčast
Jedinou cestou, jak se spoluúčasti, která může dosahovat i desítek tisíc korun, vyhnout, je sjednat si cestovní připojištění.
„EHIC nekryje povinnou spoluúčast za zdravotní péči, hospitalizaci a repatriaci. V případě čerpání ošetření od nesmluvního zařízení pak kmenová zdravotní pojišťovna uhradí náklady v českých cenách,“ dodává finanční poradce.
V případě dovolené mimo EU považuje Kučera uzavření komerčního cestovního pojištění za naprostou nezbytnost. A od věci podle něj není připojistit se i při cestě do unijní země. Úrazy a nemoci se nám nevyhýbají ani na dovolených.
Ošetření rány po šlápnutí na ježka vyjde na tisíce korun
„Každý rok se některý z mých klientů obrací kvůli šlápnutí na ježka, často právě v Chorvatsku, na místní zdravotníky, kteří bodliny musí vyjmout chirurgicky,“ říká poradce s tím, že v tu chvíli nikdo z nich neřeší a neptá se, zda je dané zdravotnické zařízení smluvně napojeno na veřejný zdravotní systém či jak vysoká je spoluúčast za péči. Cena za ošetření může podle zkušeností cestovatelů dosáhnout v přepočtu až šesti tisíc korun, přitom je to docela zbytečné.
„Stačí na dva týdny strávené v chorvatské Dalmácii sjednat pro celou rodinu cestovní pojištění za několik stovek korun, což rodinu ochrání před rizikem finanční spoluúčasti za ošetření,“ doporučuje David Kučera.
Stejně tak ji pojištění ochrání před situací, kdy nesmluvní zařízení v zahraničí požaduje po pacientovi platbu v hotovosti přímo na místě s tím, že si pak proplacení nákladů vyřídí v Česku u své pojišťovny. Ta je však proplatí pouze do výše úhrad platných pro Českou republiku.
Cestovní pojištění tak v zahraničí nabízí daleko širší krytí rizik pro celou rodinu, navíc s asistenční službou na telefonu.
„Na cestovní pojištění poskytuje zvýhodněné ceny svým smluvním klientům většina zdravotních pojišťoven, určitě se proto vyplatí sledovat nabídku i své pojišťovny,“ uzavírá poradce.
