Letos na jaře pozval paní Janu její syn René na poznávací cestu do Mexika. Měla to být její nejlepší dovolená. Nakonec ale vše dopadlo jinak. Opouštěli hotel ve městě Valladolid, kde nocovali před další cestou. Při cestě od recepce na parkoviště ale René doslova „prošel“ prosklenými posuvnými dveřmi v kovových rámech. Nebyly prakticky vidět, nebyly nijak označené, ani zajištěné bezpečnostní fólií.
Měl řezné rány na rukou a na nohou, na dvou místech rozřezal střep svalovinu do hloubky několika centimetrů, včetně rány na zápěstí, bylo nutné sešívat nejen kůži, ale i odhalený sval. „Syn ztratil spoustu krve, z recepce nevolali záchranku, první pomoc mu poskytli dva policisté a také nás policejním autem převezli do místní veřejné nemocnice,“ popisuje hrůzný okamžik paní Jana. Neproběhl žádný rentgen, ani šití nebylo zrovna ukázkové, navíc ihned po ošetření Reného z nemocnice v poměrně těžkém stavu propustili. Až později zjistili, že v Mexiku jsou tři „úrovně“ nemocnic a Reného odvezli do té „nejnižší“, kde se ošetřují i místní lidé bez zdravotního pojištění. Byla zkrátka nejblíže.
Zdarma i za stovku. Kolik si banky účtují za výběr z bankomatu v cizině |
Po prvotním šoku, když už byl syn v péči lékařů, paní Jana kontaktovala asistenční službu České podnikatelské pojišťovny, u ním měli sjednané cestovní pojištění. Ta se pak již o vše postarala. Návrat domů byl totiž v daný okamžik nemyslitelný. „Na dálku jsme konzultovali zdravotní stav syna. Když v ruce začal ztrácet cit a dřevěněla, zajistila nám asistenční služba vyšetření neurologem. Když synovi vyskočila horečka, urychleně domluvili akutní noční hospitalizaci v nemocnici, když pak bylo potřeba, také vyndání stehů,“ popisuje paní Jana. Později zajistili také zpáteční letenky do ČR.
Pojišťovna zaplatila za Reného 21 851 korun za ošetření, laboratorní testy a léky v nemocnici, další poplatky zahraničního partnera ve výši 22 tisíc korun. Za letenky a další výdaje pak částku více než 50 tisíc korun. Souhrnná suma v tomto případě nebyla až tak astronomická, nejvíce však ocenili právě pomoc asistenční služby.
Asistenční služba „parťák“ při řešení potíží
Pokud tedy cestujete do nějaké exotičtější země, je dobré mít na paměti, že tomu může odpovídat i úroveň tamějších služeb, včetně těch lékařských. Jinými slovy se zvolenou destinací akceptujete i úroveň zdravotnického zařízení v dané destinaci.
Pokud nepůjde o urgentní zásah, při kterém je v ohrožení život, volejte proto vždy nejdříve na asistenční službu pojišťovny (to platí ve všech destinacích bez rozdílu), u které máte sjednané cestovné pojištění. „Operátoři, kteří jsou k dispozici 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, vám pomohou zajistit pro ošetření vhodné lékařské zařízení „evropského“ typu. V případě neodkladného, rychlého zásahu je ale třeba počítat s tím, že nemocný či zraněný se dává do rukou místního rychlého záchranného systému a je umístěn do tamního zdravotnického zařízení,“ zdůrazňuje Milan Káňa, mluvčí pojišťovny Kooperativa.
Češi se dovolené nevzdají. Plánují přivýdělek nebo půjčku, zjistil průzkum |
A to nemusí být jediný zádrhel. Poskytování zdravotní péče například v jihoamerických či mnoha asijských státech bývá často obecně obtížné. „Očekávání klientů v případě zdravotních potíží může být neadekvátní lokalitě, kde se právě nachází,“ říká Renata Čapková, mluvčí České podnikatelské pojišťovny (ČPP). Vysvětluje, že případná evakuace nemocného či zraněného do zdravotnického zařízení schopného poskytnout odpovídající léčbu může být v některých oblastech otázkou spíše dnů než hodin.
Na kolik může vyjít nemoc či úraz v zahraničí
Navíc se účet za ošetření a případné transporty může vyšplhat snadno až na milionové sumy. Například UNIQA pojišťovna řešila případ, kdy klient pojišťovny v Indonésii dostal mozkový zánět. „Nejdříve bylo potřeba pacienta stabilizovat v lokální nemocnici a poté převézt leteckým speciálem s lékařským doprovodem domů,“ popisuje Eva Svobodová, mluvčí UNIQA. Náklady se vyšplhaly na 2 miliony korun.
V případě staršího muže, který vyrazil za cyklistikou do Kyrgyzstánu a utrpěl komplikovanou a dislokovanou zlomeninu stehenní kosti, náklady vystoupaly bezmála na tři miliony korun. V Kyrgyzstánu totiž potřebnou operaci nedokázaly provést. „Pacient tak musel být dopraven urgentně leteckým speciálem k operaci do ČR,“ doplňuje Svobodová.
Kooperativa zase řešila případ, kdy muž v Argentině již cestoval autobusem na letiště, aby odletěl domů. Autobus se ale převrátil a muž musel podstoupit operaci páteře s následnou repatriací do ČR. Konečný účet vystoupal na 2 miliony korun.
Nádherné pláže, hory, památky. Kam na dovolenou v Evropě ještě před sezonou |
Hodně draze ale může vyjít lékařská péče i v méně exotických destinacích. Například ERV Evropská pojišťovna (ERV) zaplatila za letecký ambulantní převoz z Tuniska do ČR částku 515 tisíc korun, účet za pětidenní hospitalizaci klienta s vnitřním zraněním a zlomeninami v SAE se vyšplhal na 910 tisíc korun, v Bulharsku za týdenní hospitalizaci při celkovém kolapsu z horka zaplatila ERV částku 361 tisíc korun.
ČPP hradila za klienta s akutní gastroenteritidou na Kypru, kdy byla nutná hospitalizace na JIP, více než 300 tisíc korun. A například zlomený kotník v Chorvatsku, kde byl nutní transport sanitkou do zdravotnického zařízení, vyšel na více než 60 tisíc korun. Operace slepého střeva ve Španělsku se může vyšplhat i na 250 tisíc korun. Také úrazy v Alpách, kdy je nutný zásah horské služby, letecký transport do nemocnice a následné léčení, se velmi snadno dostane i k půl milionu korun.
Kvalitní cestovní pojištění je proto nezbytné kamkoliv do zahraničí. A stejně tak jsou důležité i kvalitní asistenční služby. Právě jejich operátoři jsou totiž v případě potíží vašim „hlavním parťákem“, to oni vás celou situací budou „provázet“ a pomáhat vám ji řešit.
Řecké zdravotnictví má svá specifika
Potíže se zdravotní péčí totiž mohou nastat i v oblíbených evropských přímořských státech, zejména v těch s ostrovních charakterem. Tam je obecně dostupnost zdravotní péče horší. „Týká se to zejména rozsahu péče ve zdravotnických zařízení, které často nebývají přizpůsobené na složitější případy, které se tak musí – často letecky – transportovat do lépe vybavených klinik na pevnině,“ vysvětluje Vlastimil Divoký, manažer komunikace ERV Evropské pojišťovny.
Platí to i u oblíbených řeckých ostrovů, zvláště těch menších. Řecké zdravotnictví má navíc ještě další specifika. „Vzhledem k místní organizaci zdravotnictví a jeho nedostatečné kapacitě bývá někdy problém s dostupností nemocnic a specializované péče,“ konstatuje Svobodová. Z důvodu nedostatku personálu je podle Divokého také nutné počítat s delšími čekacími lhůtami ve státních nemocnicích. V soukromém sektoru je zase důležité, aby byla klinika prověřena, jelikož i v Řecku existují v úrovni lékařské péče značné rozdíly. Další zvláštností je častá absence ošetřovatelského personálu. Jinými slovy, v Řecku se při pobytu v nemocnici běžně o pacienty po dobu léčby starají členové rodiny nebo známí.
Proto je dobré si ověřit, jaké služby v těchto případech pojišťovna platí. Například ERV hradí u dětí pobyt rodinného příslušníka coby opatrovníka. „V některých složitějších případech najímáme pro naše klienty zdravotní sestry, což je při léčení v cizí zemi velmi vysokou přidanou hodnotou,“ doplňuje Divoký. Také asistenční služba pojišťovny UNIQA v případech, kdy po ruce není nikdo blízký, vysílá na místo ošetřovatele.
Na chorvatské ostrovy s dobře vybavenou lékárničkou
Naproti tomu úroveň zdravotnictví Chorvatsku, které je další oblíbenou letní dovolenkovou destinací, je na dobré úrovni, která není příliš odlišná od situace v Česku. Síť ambulantních lékařů (ordinacije) je v turistických letoviscích poměrně hustá, ordinační hodiny bývají různé, často mají otevřeno až do 19 hodin. Vyšší úrovní jsou polikliniky (domovi zdravlja), kde funguje více ambulantních lékařů. Nebývají zde ale často k dispozici potřebné zobrazovací metody. Jednodušší úraz tu však ošetří. Se složitějšími je třeba vyhledat nemocnici (bolnice), které jsou ve velkých městech jako Pula, Rijeka, Zadar či Split.
Odlišná je ale situace na chorvatských ostrovech. Tady se v případě zdravotních problémů komplikuje transport k lékaři. Někde například trajekty mezi ostrovem a pevninou jezdí jen několikrát denně. „Je proto vhodné s tím počítat a vycestovat do takové destinace s dobře vybavenou cestovní lékárničkou,“ doporučuje Eva Kratochvílová, produktová manažerka cestovního pojištění Generali České pojišťovny.
V případě řešení vážných situací se pacienti na pevninu transportují buď letecky vrtulníkem, nebo záchranářskou lodí. „S velmi malými dětmi nebo u starších, případně chronicky nemocných pacientů doporučujeme volit dovolenou na pevnině, kde je péče rychleji dostupná,“ upozorňuje Kratochvílová.
Co pojišťovna z pojištění léčebných výloh uhradí
Pamatovat je třeba i na to, že z pojištění léčebných výloh do zahraničí sjednávaného v rámci cestovního pojištění nemusí pojišťovny uhradit vždy vše. Pojištění se sjednává pro případ náhlého a neočekávaného akutního onemocnění nebo jako následek úrazu. Obecně platí, že z pojištění léčených výloh do zahraničí jsou hrazeny náklady vynaložené na akutní lékařskou péči o pojištěného v zahraničí. „Tedy například nezbytné vyšetření pro stanovení diagnózy, nezbytná hospitalizace nemocného, nutná operace, nezbytné léky, přeprava osoby do zdravotnického zařízení, neodkladné ošetření zubů, repatriace pojištěného zpět do České republiky, v těch nejtragičtějších případech také převoz tělesných ostatků,“ vyjmenovává Čapková.
Chronické onemocnění musí být stabilizované
V případě chronického onemocnění může být situace složitější. Aby pojistka zhoršený stav chronické choroby kryla, musí být před odjezdem stabilizovaný. Co přesně to znamená, se liší pojišťovnu od pojišťovny. Bude tedy záležet na konkrétních podmínkách.
„Stabilizovaným chronickým onemocněním rozumíme onemocnění, které existovalo ke dni počátku pojištění, avšak zdravotní stav během 12 měsíců před odjezdem na cestu do zahraničí nenasvědčoval tomu, že by v průběhu cesty nastala potřeba vyhledat lékaře,“ popisuje podmínky Kooperativy Milan Káňa.
U ERV Evropské pojišťovny je podmínkou, aby byl jeho zdravotní stav stabilizovaný 6 měsíců před plánovaným odjezdem. Tedy aby onemocnění nezpůsobilo zdravotní komplikace, změnu léků nebo léčebného režimu. U pojištění storna jde o 6 měsíců před sjednáním pojištění.
„V případě chronického onemocnění musí pojištěný, pokud mu vzniknou v zahraničí léčebné výlohy, předložit lékařskou zprávu potvrzující, že do zahraničí odcestoval ve stabilizovaném stavu,“ vysvětluje Čapková. Dodává, že nejlepší je před odjezdem do zahraničí navštívit ošetřujícího či praktického lékaře, zkonzultovat s ním cestu do zahraničí a pokud cestu schválí, požádat ho o lékařskou zprávu. „Posuzování zdravotního stavu totiž není na pojišťovně, ale na ošetřujícím lékaři pojištěného, ten musí posoudit a zvážit všechna rizika, která takové osobě hrozí,“ zdůrazňuje Čapková.
Samozřejmě je zapotřebí vzít si s sebou na dovolenou zásobu léků, které běžně užíváte, a to včetně příbalové informace. „Chronicky nemocní by měli být vybaveni seznamem diagnóz a dosavadní medikace, nejlépe anglicky nebo latinsky,“ upozorňuje Svobodová. „Současně by si měli umět poradit v situaci, kdy dojde k výkyvu stavu: typicky například při náhlém zvýšení tlaku je třeba s sebou mít lék na jednorázovou pomoc a umět ho použít.“
Asistenční službu kontaktujte co nejdříve
Jak už zbylo zmíněno, s výjimkou akutních, život ohrožujících případů, kdy na to není hned čas, je dobré v případě zdravotních potíží kontaktovat asistenční službu ještě dříve, než vyrazíte někam k lékaři. Telefonní číslo najdete na kartičce cestovního pojištění.
Při volání bude operátor potřebovat základní informace, tedy jméno pojištěného, číslo pojistné smlouvy, druh potíží, lokalitu, kde se nacházíte, případně kam se nemocný dostal (zařízení, oddělení, kontaktní telefon) a aktuální kontakt na sebe či doprovod. Na ten pak bude asistenční služba volat.
Vyškolení specialisté vám při nemoci či úrazu v zahraničí doporučí a sjednají návštěvu lékaře v ověřeném zdravotním zařízení, případně pomohou také s překladem. Asistenční služba také u lékaře či v nemocnici poskytne platební záruky, které vás ušetří přímé platby za hospitalizaci či nákladné ošetření. V určitých případech se ale platbě v hotovosti na místě nevyhnete. Obvykle je to u banálnějších ošetření, zhruba do 100 eur. Účet vám po návratu domů proplatí pojišťovna.
V případě potřeby vám asistenční služba pomůže zajistit také převoz do jiného zdravotnického zařízení či lékařský doprovod, zajistí přivolání blízké osoby z vlasti při vaší delší hospitalizaci, nebo zajistí prodloužení pobytu v hotelu včetně stravování.
Kooperativa na letošní sezonu připravila ještě další doplňující asistenční službu – telefonickou konzultaci s česky mluvícím lékařem. „Službu je možné využít například pro konzultaci zdravotního stavu pojištěného, s návrhem postupu při zdravotních potížích, vysvětlení příznaků a příčin onemocnění, nebo vysvětlení nálezů z odborných vyšetření,“ popisuje Káňa. Dodává, že částka, kterou klient provolal, je mu uhrazena v rámci likvidace pojistné události.
Likvidace pojistné události s pojišťovnou
Až budete mít vše zdárně za sebou, příp. až po návratu domů je ještě potřeba dořešit nahlášení pojistné události pojišťovně, a to kvůli tzv. likvidaci pojistné události. Ne vždy totiž asistenční služba tento nutný formální krok za vás vyřídí. Zvlášť je také třeba pojišťovně nahlásit, pokud potřebujete proplatit účty za ošetření či léky, které jsme na místě uhradili v hotovosti.
Pojistnou událost lze nahlásit pojišťovně osobně na pobočce či zaslat poštou. Nejjednodušší je ale vše vyřídit elektronicky e-mailem, na webu pojišťovny nebo v její klientské zóně. Pro nahlášení škody budete potřebovat pojistnou smlouvu, dokumenty související se škodou (lékařská zpráva, účtenky, účty za lékařské ošetření, nákup léků apod.) a číslo bankovního účtu. Pokud má pojišťovna všechny potřebné dokumenty, vyřídí škodu v řádu několika dnů. V období nejvyššího náporu, což jsou právě letní prázdniny, to ale může trvat o něco déle.
