Rozdíl mezi průměrnou ženskou a mužskou starobní penzí se v lednu díky výchovné dávce meziměsíčně snížil na 13 procent. Ještě v prosinci, před přiznáním výchovného, byl rozdíl na téměř 20 procentech. Jak ale upozorňuje Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ), výchovné se váže výhradně na starobní důchod, nikoli invalidní. A to bez ohledu na přiznaný stupeň invalidity.
„Poživatelé invalidního důchodu nemají nárok na výchovné. Nárok na zvýšení důchodu jim může vzniknout až ve chvíli, kdy jim je přiznán starobní důchod nebo se invalidní důchod automaticky v jejich 65 letech transformuje na starobní důchod,“ potvrzuje ČSSZ.
Lidé pobírající invalidní důchod si tak o výchovné mohou požádat až ve chvíli, kdy mají nárok na starobní penzi. Tedy dosáhnou vyměřeného důchodového věku, kde se u žen stále ještě zohledňuje počet vychovaných dětí. Anebo i při dosažení věku, který je opravňuje odejít do předčasného starobního důchodu.
Výchovné se váže výhradně na starobní penzi
Nicméně ani dosažení stanoveného věku pro nárok na starobní penzi od státu není zárukou přiznání důchodové dávky, a tudíž ani výchovného. Ukazuje to i příběh dvaašedesátileté Marie z Českých Budějovic.
„Zhruba od svých padesáti let pobírám invalidní důchod druhého stupně, vychovala jsem sice tři děti, všechny od vyučení pracují, ale výchovné nedostávám, i když jsem ve věku s nárokem na starobní důchod. Nesplňuji totiž potřebnou dobu důchodového pojištění,“ říká paní Marie.
A tak nadále pobírá necelých čtrnáct tisíc korun měsíčně a o patnácti stokorunách výchovného si může nechat leda tak zdát. Druhou z podmínek pro přiznání starobní penze od státu je totiž získání potřebné doby důchodového pojištění, která při započítání náhradních dob pojištění činí 35 let, bez nich pak alespoň třicet let.
Víte už, jak velkou penzi od státu dostanete? Aplikace IDA to spočítá |
„Do doby důchodového pojištění při posuzování nároku na starobní důchod úřady ale nezahrnují dobu, kdy žadatel o starobní penzi pobíral invalidní důchod prvního a druhého stupně, což u mnohých sehrává významnou roli a je překážkou pro přiznání starobní penze, a tedy i výchovného,“ upozorňuje na důležité souvislosti finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Do důchodového pojištění se podle aktuálně platné legislativy započítává jako náhradní doba pojištění pouze invalidita třetího stupně. Stejně jako je tomu například u žen na rodičovské dovolené nebo denních studentů na střední nebo vyšší odborné škole. Přičemž na vysoké škole, jak říká David Kučera, se započítává po dobu prvních šesti let po dosažení věku 18 let, ale jen v období před rokem 2010.
Výchovného se paní Marie možná i dočká
Výchovného, které se váže výhradně na přiznání starobního důchodu, se však při zachování současně platných podmínek paní Marie přece jen dočká. Veškeré invalidní důchody totiž dosažením věku 65 let u všech jejich poživatelů automaticky přecházejí na starobní. O změnu se u úřadu nijak nežádá. Byť výše starobní penze při přechodu z invalidní po dosažení věku 65 let zůstává stejná, zásadním rozdílem od nového roku je, že si obvykle ženy, které vychovaly dítě nebo děti, mohou požádat o výchovné.
„A tak i paní Marie si za necelé tři roky, ve svých 65 letech, kdy její invalidní penzi ČSSZ transformuje na starobní penzi, bude moci konečně požádat o výchovné, o které ji úřad při vyhovění žádosti navýší měsíční důchod,“ říká David Kučera.
Výchovné zvedlo ženám penze
Průměrný starobní důchod v lednu po valorizaci a přidání výchovného činí 19 438 korun. Proti prosinci vzrostl o 1 377 korun. A díky částce 500 korun za každé vychované dítě si polepšily hlavně ženy. Průměrná starobní penze mužů po lednové valorizaci činí 20 710 korun. Průměrný ženský starobní důchod se s připočtením výchovného zvedl o 1 771 korun na 18 255 korun. I tak české seniorky pobíraly letos v lednu v průměru o 2 500 korun méně než senioři.
