Družstevní bydlení má u nás dlouhou tradici. Jde o oblíbenou formu vlastnictví bytů, která je tak trochu na pomezí mezi nájemním a vlastnickým bydlením. Členové družstva své byty sice nevlastní, ale mohou s nimi do značné míry bez omezení nakládat tak, jak je tomu v případě tzv. osobního vlastnictví. Schválení družstvem podléhají pouze některé záměry obyvatele družstevního bytu a ani vlastníci bytových jednotek nemají naprosto neomezené možnosti nakládání se svým bytem a musí respektovat rozhodnutí, která přijme společenství vlastníků jednotek.
V případě družstevních bytů je jejich vlastníkem družstvo, které je pronajímá svým členům. Člen bytového družstva tedy není majitelem bytu, ale pouze nájemcem. Proto také v případě, kdy má být pořízení družstevního bytu financováno hypotečním úvěrem, nelze tento byt použít jako zástavu. Dříve to byl problém a důvod, proč nebylo možné družstevní byt pořídit na hypotéku, v současnosti však již banky nabízejí produkty, které jsou určené právě pro tyto případy.
Převody družstevních bytů
„Prodej“ či „koupě“ družstevního bytu znamená ve skutečnosti pouze převod členství v bytovém družstvu, vlastník bytu se nemění, jím zůstává družstvo. Předností toho je, že pořízení družstevního bytu je mnohem méně časově i administrativně náročné než koupě bytu do osobního vlastnictví. Není třeba provádět žádné změny v katastru nemovitostí, které v praxi trvají i několik měsíců. Ovšem nejen to. Převod družstevního bytu nijak nepodléhá souhlasu družstva. Pokud by tedy družstvo či jeho orgány chtěli svému členovi bránit v „prodeji“ bytu, nemají na to právo.
Obchodní zákoník v § 230 přímo uvádí: „Převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.“
To znamená, že družstvu ani není nutné předkládat smlouvu o převodu členství, ale postačuje písemné oznámení. Družstvo tedy nemá nijaký nárok nahlížet do smlouvy uzavřené mezi původním a novým členem družstva ani se k ní jakkoli vyjadřovat.
Jednou z výhod družstevního bytu je také to, že jeho „prodej“ nepodléhá dani z převodu nemovitosti, jelikož jde pouze o převod členských práv v bytovém družstvu.
PODNIKÁTE A HLEDÁTE INFOPronájem družstevních bytů
Zatímco převod družstevního bytu je oproti pořízení bytu do osobního vlastnictví většinou mnohem jednodušší, s pronájmem je to naopak. Pokud chce člen družstva, který je vždy pouze nájemcem bytu, „svůj“ byt nebo i jen jeho část pronajmout (přesněji podnajmout) někomu dalšímu, potřebuje k tomu písemný souhlas družstva (tj. pronajímatele). Vyžaduje to tak občanský zákoník v § 719. Porušení této povinnosti člena družstva získat písemný souhlas s podnájmem by mohlo vést až k jeho vyloučení z družstva. Neznamená to, že splnění této podmínky bude v praxi každé družstvo skutečně vyžadovat, zákon však neumožňuje, aby byl tento souhlas s podnájmem bytů stanovami družstva vyloučen.
