Paní Ivana prožila se svým manželem Pavlem pětatřicet let spokojeného života. Společně vychovali dvě děti a Ivana byla přesvědčená, že si s manželem důvěřují. Začátkem letošního března Pavel nečekaně zemřel.
„Když mi banka o dva týdny později oznámila, že jí můj zesnulý muž dluží dvě stě tisíc korun, zhroutila jsem se. U banky si vzal úvěr před třemi lety, prý na nějaké podnikání s kolegou, vůbec netuším, o co šlo,“ popisuje své zděšení Ivana, která si neumí představit, že by měla dluh splácet.
„Mám rok do důchodu a vydělávám patnáct tisíc čistého. Bydlím v baráčku, který jsme si s manželem opravili, platím inkaso, pojistku, odpady a další poplatky, vůbec nevím, jak to zvládnu. Děti do toho tahat nechci, mají svých problémů víc než dost,“ vypráví žena, která neví, co dělat. Má nějakou šanci, že dluh, o kterém nevěděla, nebude muset splácet?
Dluh se nesmaže, ale...
Podle právníků je to málo pravděpodobné. Pokud chce paní Ivana dědit, bude muset dluh uhradit, možná na to ale nebude sama. Dědit budou totiž i její dvě děti, ledaže by dědictví po otci odmítly. „Pokud to neudělají, budou stejně jako vdova účastníky dědického řízení, takže budou muset řešit otcovy dluhy i ony,“ říká pražský advokát Roman Moussawi.
Paní Ivana by si ale měla nejdříve zjistit celkovou výši majetku a výši všech dluhů zesnulého manžela. V dědickém řízení má pak dvě možnosti. Pokud budou dluhy převažovat, může dědictví odmítnout jako celek. „V tom případě nebude dědit vůbec, tedy ani majetek ani dluhy,“ vysvětluje Jiří Šmída, právní zástupce společnosti KRUK České a Slovenské republiky.
Nový občanský zákoníkZměna více než tří tisíc paragrafů, které zasáhnou do běžného života všech občanů. Podívejte se na změny nového občanského zákoníku, který platí od roku 2014. |
Ve druhém případě si může paní Ivana u notáře při řízení o pozůstalosti vyhradit takzvaný soupis dědictví. Po zesnulém manželovi sepíše majetek, zjistí jeho hodnotu a vše zapíše do protokolu.
„Tentokrát sice bude zodpovídat za dluhy svého manžela, ale jen do výše ceny nabytého dědictví. S bankou se pak dohodne na úhradě dluhu ve splátkách,“ konstatuje Šmída.
Právník ale upozorňuje také na to, že pokud by dědic nějakou část majetku, například šperky, obrazy, cennosti či peníze v hotovosti zatajil a v soupisu je neuvedl, ale později se na to přišlo, bude odpovídat za dluhy bez omezení.
Dědictví je vyšší než dluh
Protože paní Ivana bydlí v rodinném domě, který měla s manželem ve společném jmění a jehož odhad je vyčíslen na dva miliony korun, právníci jí radí, aby dědictví v žádném případě neodmítala. Je totiž zřejmé, že dědictví bude vyšší než dluh.
„V dědickém řízení získají Ivana a její dvě děti stejným dílem otcovu polovinu domu v hodnotě jednoho milionu korun. Takže přijmou dědictví, společně získají půlku baráku a bance budou muset dohromady zaplatit jen dvě stě tisíc korun. To je pro ně finančně výhodnější než dědictví odmítnout,“ konstatuje Moussawi.
Takzvaný soupis majetku poskytuje dědicům určitou ochranu. Zákon myslí na to, že podobně jako Ivana mohou dopadnout i další. Obecně platí, že dědicové odpovídají za všechny dluhy, které se objeví, ale jen do výše toho, co zdědili. „Pokud byl tedy člověk, který zemřel, zadlužený, budou dědicové v nejhorším případě na nule. Jedná se o obecnou radu pro každého, kdo má jen stín podezření, že by na něj mohl odněkud vykouknout nějaký dluh,“ upozorňuje Moussawi.
Soud s bankou by zřejmě vyhrála
Co říkají statistikyPodle interních statistik společnosti KRUK představuje průměrná výše dluhu u případů s dědickým řízením 35 tisíc korun. |
Podle právníků může nastat také situace, že se banka, která manželovi poskytla úvěr, obrátí přímo na paní Ivanu jako na manželku dlužníka a bude po ní chtít, aby dluh uhradila, protože spadal do společného jmění manželů.
„Pokud by se paní Ivana v takovém případě obrátila na soud, je zde velká naděje, že by banka neuspěla. Paní Ivana totiž uvádí, že šlo o nějaký úvěr jejího manžela s nějakým jeho kamarádem na podnikání, o kterém neměla potuchy. Podle mého názoru má slušnou šanci se s bankou soudit o to, že dluh nespadá do společného jmění manželů a že za něj ona neodpovídá,“ myslí si Moussawi.
Co dělat, když dědíte
|
Nabízí se i drastické řešení
Zejména u starších osob, jimž zdravotní stav nedovoluje racionálně uvažovat a rozhodovat se, mohou budoucí dědicové zvolit ještě za života opatření ve formě omezení svéprávnosti. Dotyčnému tak zabrání, aby se zadlužoval a snižoval hodnotu dědictví.
„Zbavení svéprávnosti je preventivní opatření, kdy rodina ví o vážných zdravotních potížích dotyčného a snaží se předejít jeho neracionálnímu jednání. Typicky se jedná o důchodce, který trpí vážnými zdravotními potížemi, například psychického charakteru. Neuváženě by se mohl zadlužit tím, že si nekontrolovaně vezme několik půjček,“ vysvětluje Jiří Šmída.
Zbavit rodinného příslušníka právní způsobilosti je možné návrhem k soudu, kdy soud následně vyzve navrhovatele, aby předložil lékařské osvědčení, které by nasvědčovalo tomu, že je domněnka nesvéprávnosti skutečná. Soud ustanoví znalce, který osobu navštíví, a znalec se následně vyjádří k otázkám, které soud položil. Soud poté rozhodne o zbavení způsobilosti.
