Když si paní Eva na jedné internetové diskusi postěžovala, že v zoufalství přestala brát mobil a prošvihla kvůli tomu dobrou pracovní nabídku, rady a zkušenosti se jen hrnuly.
"Když mi řekli, že je hovor nahráván, odpověděl jsem, že si je také nahrávám a okamžitě zavěsili," svěřuje se jeden diskutující. Další přidává radu: "Řekněte, že jste bez práce, nebo na mateřské a oni dají pokoj." Přitom už první odmítnutí by podle zákona mělo stačit, aby vás přestali obtěžovat.
Pozor na to, co potvrzujete
Reklamní e-maily k vám mohou doputovat z několika důvodů. Za prvé jsou to vlastně vyžádané novinky, s jejichž odběrem jste souhlasili při objednávce zboží na internetu, nebo při odpovědi v nějaké anketě či soutěži. Tady je rada jednoduchá a pomoc snadná.
Když dostanete reklamní e-mail, většinou dole na stránce najdete odkaz na odhlášení odběru novinek. Na ten kliknete a buď se rovnou na monitoru objeví potvrzení, nebo ho dostanete do pošty. Další reklamy od této firmy by už chodit neměly. "Zákon o některých službách informační společnosti říká, že k vám elektronickou poštou mohou doputovat různá obchodní sdělení pouze v případě, že jste k tomu dali souhlas," vysvětluje advokát Tomáš Pelikán.
Trochu složitější je to v případě, že v reklamním e-mailu možnost odhlášení není, i když ze zákona je vám obchodník povinen tuto možnost zdarma nabídnout. Potom vám nezbude než vyvinout větší aktivitu a napsat nebo zavolat přímo do společnosti a reklamní zprávy odmítnout.
Nevyžádané e-maily chodí, i když jste zasílání novinek nepotvrdili
Tím, že souhlasíte s obchodními podmínkami, což je nutné třeba k potvrzení objednávky zboží, se někdy vystavíte i dalšímu ataku reklamních e-mailů. V podmínkách bývá totiž kouzelná formulka - souhlasím s poskytnutím osobních údajů k marketingovému zpracování. Podle Jana Votočky, poradce Občanského sdružení spotřebitelů Test, jsou právě osobní údaje nesmírně ceněným obchodním artiklem, a proto netrvá dlouho a vaše údaje se tímto způsobem rozšíří. Ostatně zákon to povoluje.
"Jako prevenci bych doporučoval nesouhlasit s pasážemi obchodních podmínek, kde zákazník dopředu dává souhlas se zpracováním svých osobních údajů
k marketingovým účelům, případně svůj souhlas následně odvolat," radí Votočka.
Jak to ale udělat, když na internetu nejde jednoduše nesouhlasit s částí podmínek? Buď vše, nebo nic, jiná možnost neexistuje. "Při osobním jednání by mělo být vymínění si nesouhlasu se zpracováním osobních údajů k marketingovým účelům jednodušší. Při nakupování on-line je nutné vyslovit jedním zaškrtnutím pole souhlas s podmínkami a je technický i praktický problém tak nesouhlas vymínit. V takových případech je vhodnější kontaktovat internetového prodejce telefonicky, nebo do zprávy pro příjemce přes webové rozhraní tento nesouhlas vyslovit pod podmínkou neuzavření smlouvy," doporučuje Jan Votočka.
Pokud by obchodník vaši žádost nerespektoval, můžete se obrátit na Úřad
pro ochranu osobních údajů. Formulář žádosti najdete na internetových stránkách úřadu.
Když neznáte odesílatele
Problém je většinou se spamy, kdy není znám odesílatel. Tím může být náhodně generující počítač z druhého konce světa.
V takovém případě nemáte komu sdělit, že o jeho zprávy nestojíte, nicméně ubránit se alespoň dalšímu šíření vašich osobních údajů a případnému zavirování počítače můžete. Rady, jak se vypořádat se spamem a čeho se vyvarovat najdete zde.
Obtěžující reklamu po telefonu musíte předem odmítnout
Ubránit se otravným nabídkám zboží či služeb po telefonu je složitější. "Zákon o regulaci reklamy sice výslovně zakazuje šíření nevyžádané reklamy, pokud adresáta obtěžuje a také pokud vede k výdajům adresáta. Ale za obtěžující reklamu se považuje jen taková, kterou jste předem jasně a srozumitelně odmítli," vysvětluje Tomáš Pelikán. Zákon tedy zakazuje reklamu až v momentě, kdy překročí váš výslovný nesouhlas.
Kde pomohouJestliže firma poruší zákon, stěžovat si můžete na:
|
Jak ale nesouhlasit s něčím, co vůbec netušíte, že vás může obtěžovat? "Nejúčinnější je nechat si uvést do veřejného telefonního seznamu informaci, že si nepřejete být kontaktováni kvůli marketingovým nabídkám. Nic za to neplatíte a provede to každý poskytovatel služeb elektronických komunikací," uvádí mluvčí České obchodní inspekce Miloslava Fléglová. Telefonní seznamy nejsou omezeny pouze na pevné linky, vedou je i mobilní operátoři. Takové označení se považuje za předem vyjádřený nesouhlas.
Když se stane, že vás přesto nějaká firma s nabídkou obtěžuje, můžete se obrátit se stížností na Český telekomunikační úřad, který je pak oprávněn jednání proti vaší vůli postihnout. Tady ovšem neuspějete v případě, že se vám společnost dovolá například na anonymní SIM kartu.
V seznamu jste nabídku neodmítli, ale přesto o reklamu nestojíte
Co dělat v případě, že odmítnutí marketingových nabídek v seznamu uvedenou nemáte, nebo nemůžete mít? Pak budete muset přetrpět první telefonát, poznamenat si jméno firmy a té pak poslat nejlépe písemné odmítnutí dalších nabídek. Když je telefonát monitorován, obvykle u mobilních operátorů či bank, měla by společnost uznat i ústní odmítnutí.
Pozor, ujistěte se, že odmítnutí dalších reklamních nabídek dáváte opravdu tomu, komu jste poskytli souhlas se zpracováním osobních údajů, například mobilnímu operátorovi. Často totiž volá agentura a té ústní odmítnutí nestačí. Aby nesouhlas platil, musíte se obrátit přímo na operátora.
Když vaše odmítnutí firma neakceptuje, a volá znovu, můžete se s žádostí o pomoc obrátit na příslušný krajský živnostenský úřad. Ten pak může společnosti udělit pokutu až dva miliony korun.
"Takové jednání je také možné považovat za agresivní obchodní praktiky, čili porušení zákona o ochraně spotřebitele a je možné se obrátit s podnětem na Českou obchodní inspekci," upozorňuje Miloslava Fléglová.
