Pravidla pro práci přesčas se řídí zákoníkem práce, co taková práce znamená?
Rozumí se tím práce konaná zaměstnancem na příkaz zaměstnavatele nebo se souhlasem nad stanovenou týdenní pracovní dobu či mimo rámec rozvrhu pracovních směn.
Kdy může zaměstnavatel práci přesčas nařídit?
V zásadě pouze výjimečně, jen z vážných provozních důvodů, což mohou být například různé kampaně, sezonní práce, organizační úpravy, změna výroby a podobně. Ve výjimečných případech smí být nařízena i na dobu nepřetržitého odpočinku mezi dvěma směnami, popřípadě i na dny pracovního klidu.
Nařízená práce přesčas má ovšem své zákonné limity. Jaké?
U jednoho zaměstnance nesmí činit více než osm hodin v jednotlivých týdnech a 150 hodin za kalendářní rok. Nad uvedený limit lze pracovat přesčas jen tehdy, pokud s tím jako zaměstnanec souhlasíte. I pak platí limit osm hodin týdně, který se tentokrát nepočítá pro každý týden zvlášť, ale jako průměr za určité období. To může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích, případně v kolektivní smlouvě je možné toto období prodloužit na 52 týdnů. Za rok tedy nesmí přesčasová práce překročit limit 416 hodin.
Co se stane, pokud odmítnu práci přesčas?
Pokud zaměstnavatel respektuje limity nastavené zákoníkem práce, pak v podstatě práci přesčas odmítnout nemůžete. Jestliže na odmítnutí trváte, hrozí vám nebezpečí finančních i jiných postihů ze strany zaměstnavatele.
Co když ale v práci nestíhám a zůstanu na pracovišti o pár hodin déle, nebo si potřebuji odpoledne něco vyřídit a do konce týdne to napracuji. Je to práce přesčas?
V těchto případech o práci přesčas nejde. Nejde tedy o jakoukoliv práci pro zaměstnavatele mimo předem stanovenou pracovní dobu, ale pouze takovou, kterou vám zaměstnavatel nad rámec stanovené týdenní pracovní doby nařídí nebo k níž jste dostali zaměstnavatelův souhlas. Souhlas přitom nemusí být vyjádřen písemně, stačí sjednání ústní, případně i mlčky.
Ondřej Preuss
|
Řada vedoucích ale běžně zůstává v práci déle, přesčasy mnozí berou automaticky. Jak je to s přesčasy u šéfů?
Ze zákona mají vyšší limit pro maximální počet přesčasových hodin, než je 416 hodin ročně. Ve smlouvě by však mělo být stanoveno, zda mzdové nároky vedoucího zaměstnance v rámci základní mzdy již zahrnují práci přesčas či nikoliv. V případě, že je mzda vedoucího stanovena mzdovým výměrem, pak je nezbytné ohodnotit přesčasy vždy zvlášť.
Co je mzdový výměr?
Mzdový výměr je dokument, na který odkazuje pracovní smlouva. V tomto dokumentu je výše mzdy stanovena jednostranně zaměstnavatelem. Jinými slovy – máte sjednanou pracovní smlouvu, ale mzda je stanovena mimo ni a tuto změnu určuje jednostranně zaměstnavatel.
Jak se bránit, když mám pochyby, že s přesčasy a odměnou není něco v pořádku?
Pokud si nejste jistí, zda vaše mzda již zahrnuje práci přesčas nebo zda jsou přesčasy propláceny správně, stačí se obrátit na advokáta, který vám pomůže vyhodnotit, na co máte právo.
Komu nemůže zaměstnavatel práci přesčas nařídit?
Práci přesčas je ze zákona zakázáno nařídit těhotným zaměstnankyním a nesmí být nařízena také čerstvým rodičům, tedy zaměstnancům a zaměstnankyním, kteří pečují o dítě mladší než jeden rok.
Co když někdo pracuje na zkrácený úvazek, jak je to s přesčasy a odměnou?
Prací přesčas je v takovém případě práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu. Ale pozor, těmto zaměstnancům není možné práci přesčas nařídit. Z hlediska odměňování se prací přesčas při kratší pracovní době rozumí až práce přesahující stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin týdně.
Kdo pracuje na zkrácený úvazek, může tedy po dohodě se zaměstnavatelem vykonávat za mzdu práci nad rámec sjednané kratší pracovní doby, ale příplatek za práci přesčas náleží až za vykonanou práci nad rámec stanovené týdenní pracovní doby.
Jak ukončit zaměstnání. Stáhněte si vzor výpovědi |
Jak je to s prací přesčas ve zdravotnictví?
Zákoník práce definuje standardní pracovní dobu jako 40 hodin týdně, což je 160 hodin měsíčně. Další dohodnutá práce přesčas zaměstnanců ve zdravotnictví pak nesmí přesáhnout v průměru 8 hodin týdně a v případě zaměstnanců poskytovatele zdravotnické záchranné služby v průměru 12 hodin týdně, a to v období, které může činit nejvýše 26 týdnů po sobě jdoucích.
Jen kolektivní smlouva může toto období vymezit na nejvýše 52 týdnů po sobě jdoucích. Dohodu o další práci přesčas může lékař či zdravotní sestra odmítnout, v praxi je ale situace jiná. Běžný limit 160 hodin přesčasů bývá totiž vyčerpán třeba již po dvou měsících a při nedostatku pracovníků ve zdravotnictví tak mnozí zdravotníci pracují nad zákonný limit přesčasů, protože to v podstatě ani jinak řešit nejde.
Pokud mi zaměstnavatel ve firmě nařídí práci přesčas, musím vždy dostat finanční odměnu?
Podle zákoníku práce platí, že „za dobu práce přesčas přísluší zaměstnanci mzda, na kterou mu vzniklo za tuto dobu právo, a příplatek nejméně ve výši 25 procent průměrného výdělku, pokud se zaměstnavatel se zaměstnancem nedohodli na poskytnutí náhradního volna v rozsahu práce konané přesčas místo příplatku.“ Jinými slovy: zaměstnavatel a zaměstnanec se mohou dohodnout, že za práci přesčas bude namísto příplatku ke mzdě poskytnuto zaměstnanci náhradní volno.
Co když mám ve smlouvě uvedeno, že má mzda je sjednána již s přihlédnutím k práci přesčas. Jak tomu rozumět?
V takovém případě nemůže běžný zaměstnanec požadovat ani korunu navíc za práci přesčas do 150 hodin za kalendářní rok. U vedoucích pracovníků nelze za práci přesčas vůbec nic požadovat až do 416 hodin za rok.
Tato možnost nařizovat práci bez adekvátní odměny pro zaměstnavatele neplatí v případě sjednání mzdy formou mzdového výměru. Zaměstnavatel si tedy musí zvolit, co se mu vyplatí více. Zda se zaměstnancem dohodne na konkrétní mzdě, která již zahrnuje práci přesčas, nebo bude výši mzdy určovat jednostranně mzdovým výměrem a přesčasy bude vyplácet.
Pokud to shrneme, jaké jsou výhody a nevýhody práce přesčas?
Pro zaměstnavatele je samozřejmě žádoucí a důležité, když se práce stihne včas a je řádně dokončená. Pokud je potřeba nařídit práci přesčas, zaměstnanec má v takovém případě nárok na náhradní volno nebo příplatek ve výši 25 procent průměrného výdělku. Hlavní nevýhodou pro zaměstnance včetně vedoucích pracovníků je ale samozřejmě delší a namáhavější směna, proti které se často nelze bránit, proto práci přesčas nelze odmítnout.
