Podobně jako se zárukou, je situace zapeklitá i s reklamační lhůtou. Obě spolu totiž úzce souvisí. Jak dlouho tedy budeme moci výrobek či službu reklamovat?
"Pokud bychom akceptovali interpretaci nového občanského zákoníku (NOZ) směřující k dvouleté záruční době (více čtěte zde), pravděpodobně bychom zároveň museli dovodit, že není daná lhůta, v níž má kupující povinnost své nároky ze zákonné záruky reklamovat," říká advokát Tomáš Pelikán z advokátní kanceláře Pelikán, Krofta, Kohoutek a připomíná, že současný občanský zákoník jasně stanoví, že práva z odpovědnosti za vady musí být uplatněna v záruční době, nestane-li se tak, zaniknou. Záruční doba je přitom stanovena na 24 měsíců.
NOZ podobnou úpravu doby pro uplatnění reklamace neobsahuje. Jádrem spekulací, jak to vlastně bude, je nešťastná formulace týkající se práv kupujícího z vadného plnění. V nové úpravě žádná lhůta pro uplatnění vad prostě není. Místo termínu "záruční doba" se pracuje s výrazem "práva z vadného plnění". Podle Tomáše Pelikána se pro vysvětlení nabízejí dvě možnosti:
- První z nich by byla, že kupující musí uplatnit svá práva v obecné promlčecí době, která je podle NOZ tři roky. Pokud by tomu tak bylo, záruka by byla fakticky a dle názoru Pelikána neúměrně prodloužena.
- Druhou možností je použít obecnou úpravu reklamační lhůty, podle které by kupující musel každou vadu reklamovat bez zbytečného odkladu poté, co ji zjistil, nebo ji při včasné prohlídce a dostatečné péči zjistit mohl. Při zohlednění unijního práva (směrnice 1999/44/ES) by však lhůta "bez zbytečného odkladu" znamenala minimálně dva měsíce od výskytu vady.
Ať už bude reklamační lhůta jakákoli, dojde v reklamacích ještě k dalším novinkám. Týkají se toho, jak a co lze za vadné zboží získat.
Když lze vadu odstranit, na výměnu zapomeňte
První změna je nepříznivá pro zákazníky. Po novu (od roku 2014) už nebudou mít možnost v případě vady zboží automaticky požadovat jeho výměnu. Nyní to možné je, proto v porovnání se současnou úpravou změna chrání více zájmy prodávajících.
NOZPokud by výměna zboží byla vzhledem k povaze zboží nepřiměřená (například je-li možné vadu neprodleně odstranit), zákon kupujícímu tuto výsadu nepřizná. |
"Jde zejména o situace, kdy je vada pouze drobným nedostatkem, třeba rozbitý zip od kalhot, a výměna zboží by v porovnání s opravou přinesla prodávajícímu neúměrně vysoké náklady. Pokud by se však taková vada opakovala a bránila kupujícímu zboží užívat, může požadovat dodání nové věci," vysvětluje právník.
Sleva místo jakéhokoli nároku
Naopak ve prospěch spotřebitelů hovoří další změna, a to možnost požadovat slevu z kupní ceny zboží namísto jakéhokoli jiného nároku vyplývajícího z vadného plnění. Tím se myslí například oprava věci, dodání nového zboží, nebo vrácení peněz. Jak velká sleva bude, pak závisí na konkrétních okolnostech daného případu.
Toto ustanovení by mělo umožnit kupujícímu, aby si vadnou věc sám opravil a pak uplatnil svůj nárok na slevu. "Zakoupíte-li si tedy kolo, kterému se rozbije zvonek, a sami si zvonek spravíte, prodávající vám poskytne adekvátní slevu," přibližuje Tomáš Pelikán.
NepřehlédněteCo je také v novém občanském zákoníku: Nová revoluční pravidla v dědění |
Smyslem ustanovení je jednak šetřit čas kupujících, kteří nebudou muset čekat 30 dnů na vyřízení reklamace, a také šetřit náklady prodávajících, které vzniknou v souvislosti s reklamací (přepravné nebo práce technika).
"Otázkou samozřejmě zůstává, jak vysokou slevu budou prodávající v praxi ochotni poskytovat, neboť od toho se asi bude odvíjet vůle kupujících vydat se v případě vadného plnění cestou uplatnění práva na slevu namísto jiných nároků," připomíná právník.
Pozor, pokud by se vám však oprava nezdařila a výrobek jste naopak pokazili ještě víc, mohl by se obchodník vyvázat ze své odpovědnosti odkazem na ustanovení, že neodpovídá za vady, které kupující sám způsobil.
Nabytí od nevlastníka
I další změnu uvítají kupující. Podle stávající právní úpravy totiž může nastat případ, kdy si třeba na inzerát koupíte něco od osoby, které tato věc nepatří (například proto, že jde o věc odcizenou nebo třeba jen nabytou na základě neplatné smlouvy) a smluvní vztah se řídí občanským (nikoli obchodním) zákoníkem. Dosud jste se v takovém případě nemohli stát vlastníkem té věci. "V těchto případech tak docházelo k narušení právní jistoty, kdy kupující nemohl mít opravdovou jistotu ohledně toho, zda kupovanou věc opravdu nabude," komentuje Tomáš Pelikán.
Nově se kupující stane vlastníkem věci. Podle nových pravidel jde o možnost nabytí vlastnického práva od nevlastníka (slovy NOZ od "neoprávněného"), kterou se odstraní dosavadní nesoulad mezi občanským a obchodním zákoníkem.
Pozor na bazary, tam je to jinak
Situace, kdy si použité zboží koupíte například v autobazaru, vetešnictví nebo antikvariátu, je podle nových pravidel specificky regulovaná. V těchto případech totiž NOZ stále upřednostňuje ochranu původního vlastníka před dobrou vírou kupujícího. Jestliže původní vlastník prokáže, že věc ztratil, nebo mu byla odcizena, musí mu ji kupující vydat.
"Tato nejistota kupujícího však trvá pouze tři roky od ztráty či odcizení, poté se již vlastník vydání domáhat nemůže a naopak kupující k věci nabude vlastnictví," dodává Tomáš Pelikán.
Co je psáno, to je dáno
Když budete kupovat nemovitost, je dobré před uzavřením smlouvy zkontrolovat, zda je prodávající uveden jako vlastník v katastru nemovitostí. Nový zákoník totiž chrání osoby jednající takzvaně v důvěře v zápis v katastru nemovitostí. "Což znamená, že i pokud by vyšlo najevo, že prodávající, jenž byl v katastru zapsaný jako vlastník, skutečným vlastníkem není, kupující se o své vlastnické právo k nemovitosti strachovat nemusí, byť jej nabyl od nevlastníka," vysvětluje právník.
