Před koncem roku, kdy roste poptávka, je třeba počítat s tím, že se množí počty neférových obchodníků. „Podvodné e-shopy často vznikají v předvánočním období, protože mnoho lidí při nákupu vánočních dárků jedná daleko lehkovážněji než obvykle. Lze je často poznat již podle několika základních znaků. Mezi nejzásadnější patří absence e-mailového a telefonního kontaktu a nemožnost vybrat si jiný způsob platby než platbu kartou.“ upozorňuje právník Petr Novák ze serveru Vaše nároky.cz.
Pokud nejde o známý obchod, pročtěte si nejprve recenze a zkušenosti reálných zákazníků a podívejte se, jak e-shop komunikuje. Podívejte se také na obchodní a dodací podmínky,“ dodává Kamil Rataj, člen představenstva Banky Creditas.
Jestliže zboží, za které jste zaplatili, nedojde a prodejce s vámi nekomunikuje, můžete se obrátit na svou banku. „V případě, že je zboží zakoupeno v e-shopu a není dodáno, peníze vrátí zákazníkovi banka, která kartu vydala,“ říká právník Petr Novák.
U zahraničních e-shopů hlídejte kurz
Při nákupech v zahraničních e-shopech, které obvykle uvádějí cenu v místní měně, počítejte s konverzí. „Pokud nemáte cizoměnový účet, před platbou kartou na zahraničním e-shopu je určitě dobré zjistit, jaký kurz dává vaše banka. Rozptyl kurzů mezi českými bankami je totiž docela značný, u eura či dolaru kolem dvou procent, u exotičtějších měn typu čínského juanu přes čtyři procenta. Kurz tak může výhodnost nákupu dost ovlivnit,“ upozorňuje Kamil Rataj.
Čtěte také |
Jak dodává, unijní obchody již zobrazují cenu včetně DPH, a to ve výši platné v zemi obchodu, zatímco u mimounijních obchodů tomu tak být nemusí. Navíc je třeba počítat s poplatky na poště i s dovozním clem, které se platí u zboží v hodnotě nad 150 eur. Celkově to může oproti původní ceně znamenat navýšení i o více než třetinu,“ upozorňuje Kamil Rataj.
Pro internetové nákupy je také dobré používat jinou kartu než tu, kterou běžně platíte. K větší bezpečnosti přispějete i tím, když si na kartě podle potřeby budete měnit přes internetové bankovnictví nebo mobilní aplikaci limity pro internetové nákupy.
Poškozené zboží a reklamace
Ať už je zboží připraveno k vyzvednutí na poště, nebo ho doručí kurýr, vždy si zásilku při převzetí zkontrolujte. Pokud zjistíte, že je balík poškozený, není vhodné ho přebírat. Když to zjistíte až po převzetí, nebo je uvnitř poškozené zboží, či chybí nějaké komponenty, je třeba zásilku reklamovat. „Kupující by měl oslovit prodejce s reklamací co nejdříve po převzetí zboží. Vhodné je poškození zdokumentovat například fotografiemi, případně výpověďmi svědků,“ radí právník Petr Novák.
„Zatímco u e-shopů v Evropské unii jsou minimální práva spotřebitele sjednocená, a není tak potřeba je příliš mapovat, u e-shopů mimo EU je určitě dobré se podívat, za jakých podmínek je například možné zboží reklamovat či zda ho lze bez sankcí po určitou dobu vrátit,“ doporučuje Kamil Rataj.
Odstoupení od smlouvy do 14 dnů
Podle českého zákona lze zboží zakoupené po internetu vrátit do 14 dnů bez udání důvodu a odstoupit tak od smlouvy. „Lhůta pro odstoupení od smlouvy do 14 dnů, aniž by zákazník musel uvádět důvod odstoupení, začíná běžet ve chvíli, kdy dojde k převzetí zboží. Delší lhůta platí ve chvíli, kdy není spotřebitel o svém právu poučen. V takovém případě se lhůta prodlužuje na jeden rok a 14 dnů. Pokud je spotřebitel poučen dodatečně, tak lhůta dvou týdnů běží od doby, kdy poučení obdržel,“ vysvětluje právník Petr Novák.
V některých zákonem stanovených případech však toto pravidlo neplatí. „Jedná se například o nákup spodního prádla, zubních kartáčků, případně časopisů, které již byly rozbaleny, a dále také o nákup zboží, které bylo upraveno podle přání kupujícího,“ objasňuje právník.
Ale pozor, pokud přes internet nakupuje právnická osoba, například firma, nárok na odstoupení od smlouvy do čtrnácti dnů ze zákona nevzniká. „Právnickou osobu nechrání ustanovení týkající se smluv uzavíraných distančním způsobem a mimo obchodní prostory,“ vysvětluje právník.
Nákupy na sociálních sítích
Stejná pravidla jako u e-shopů platí také u všech ostatních nákupů na internetu, včetně nákupu na Facebooku či Instagramu. „Občanský zákoník totiž používá stejnou formulaci, že dochází k uzavření smlouvy bez současné fyzické přítomnosti stran. Právě díky tomuto širšímu pojmu mohou stejná práva platit pro všechny druhy podobných obchodů. Není tedy rozdíl v tom, jestli si zákazník objedná zboží v e-shopu, nebo na Facebooku,“ říká Petr Novák.
Je však rozdíl v tom, kdo zboží prodává, tato pravidla totiž platí pouze pro tzv. profesionály. „Pokud například maminka prodává oblečení svých dětí přes Facebook či jiný server, stejná pravidla pro odstoupení od smlouvy neplatí. Pokud prodávající není podnikatelem, nárok na odstoupení od smlouvy do 14 dnů nevzniká,“ uzavírá právník.
