Na děti se ve financích často zapomíná. Pokud si na ně některá z bank náhodou vzpomene, pak jen kvůli tomu, aby je mohla v dospělosti pěkně „rozbankovat“. Tento, na první pohled, podezřelý novotvar pak neskrývá nic horšího než nabídnout novým dospělým především super výhodné půjčky na něco, co nepotřebují nebo alespoň vytvořit „rezervu“ formou kontokorentu.
Letité pravidlo sociálních sítí praví, že pokud dostáváte produkt zdarma, pak jste vy tím produktem. U studentských účtů tomu není jinak. Proto pokud děti, mladiství a studenti čerpají nekonečné výhody bankovních účtů, které jsou často až do jejich 26 let poskytovány bez poplatku, nemusí být velká sleva nakonec úplně zdarma.
Jde o to, že pokud banka nevede mladší ročníky ke správnému hospodaření, vychází tito nešťastníci s představou, že výplata se má celá utratit a pokud to náhodou nevyjde, mám k dispozici onu železnou rezervu v podobě kreditní karty nebo kontokorentu. To je samozřejmě špatně.
Rodiče dávají dětem hotovost
Na chvíli dejme stranou banky a pojďme se podívat, jak vychovávají rodiče. Z našeho interního průzkumu vyplývá, že ačkoliv ve světě dospělých hraje hotovost čím dál tím menší roli, u dětí stále lpíme na hotovosti. V restauracích se mezi lety 2019 a 2021 počet lidí platících kartou zdvojnásobil, přesto v průzkumu čtyři pětiny rodičů menších dětí (do 10 let) uvádí, že dětem dávají pouze hotovost. U starších dětí (11 až 15 let) dostává jen hotovost zhruba polovina.
Ani tak to však vůbec neodpovídá realitě, protože kolik rodičů dnes dostává svou výplatu v hotovosti? Přestože žijeme čím dál tím více bez hotovosti, děti vychováváme v přesně opačném poměru. Vychovávat děti hotovostí, dává stejný smysl, jako kdybyste je chtěli naučit jezdit na kole tak, že byste s nimi každý den chodili na koloběžku, přičemž byste kolem nich kroužili na kole a vysvětlovali jim, jak brzdit a přehazovat.
KOMENTÁŘ: Jsme národ finančních analfabetů? |
Svítá na lepší časy
Zní to všechno možná až moc depresivně. Banky nám kazí děti výchovou k dluhům. Sami jim dáváme bankovky a mince, přitom platíme kartou. Ono to ale nebude tak zlé. Jiný závěr z našeho průzkumu totiž dokazuje, že se prakticky všichni rodiče s dětmi chtějí o penězích bavit.
Michal Skalický
|
Velká část, v našem případě 20 až 30 %, se s dětmi baví o penězích na pravidelné bázi. To je skvělý výsledek! Bavit se o penězích není důležité jen proto, abyste mohli vysvětlovat základy, ale také abyste korigovali vliv okolí.
Zmíněný průzkum totiž dokládá, že zdaleka nejvíce jsou děti ve světě financí ovlivňovány svými kamarády. Ty mladší pak mají na druhém místě reklamu v televizi a starší naopak reklamu na internetu. Obě věkové kategorie pak ještě významně ovlivňuje škola.
Pokud tak necháte téma peněz volně plynout bez vlastní intervence, představte si, že druhý informační zdroj, hned po vás, jsou kamarádi ve škole následovaní reklamou. Z takového informačního mixu nevykřesají nic dobrého ani ti nejtalentovanější a nejbystřejší.
Jak začít?
Jak jste asi pochopili, tak nám rodičům nikdo s výchovou nepomůže a aktuálně už vůbec ne banky se svými produkty. Nezbývá tak než vzít finanční gramotnost vlastních dětí do vlastních rukou. Neváhejte využít každou příležitost a vysvětlujte, jak to s penězi je.
Můžete začít hospodařením rodiny, například vysvětlením kolik stál poslední nákup jídla. To, že jste v supermarketu utratili tisíc korun, asi nechá, zvláště ty menší děti, naprosto v klidu. To, že je to by se za stejnou cenu dalo koupit třeba 10 nových angličáků už je ale něco jiného. Obecně, pokud částky přepočítáte na oblíbenou hračku dítěte, stanou se nesrozumitelné cifry rázem jasně hmatatelné. A o to přeci jde.
Pokračovat pak můžete vlastním hospodařením a vysvětlením toho, že za svou práci dostáváte mzdu a spolu s tím si stanovit s dítětem kapesné, aby i ono mohlo zkusit hospodařit. Od pravidelného kapesného už je to jen krůček k základu finanční gramotnosti. A sice, že kapesné, které od vás dítě dostane, je třeba rozdělit. Ideálně pak na část, kterou je možné utratit a na část, kterou je nutné dát stranou. Naučí-li se takto dítě šetřit, máte z poloviny vyhráno.
Proč zlepšovat finanční gramotnost už u dětí
Pokud i po přečtení předchozích odstavců stále váháte, zda věnovat drahocennou energii na něco jako je výuka práce s penězi u vašich dětí, pak nabízím ještě jiný pohled. Tím jsou dopady, které má podcenění finančního vzdělávání ideálně už od mala.
Poradci, kteří se na finanční gramotnost specializují, shodně popisují smutné příběhy dospělých lidí, kteří krátce pracují ve své první práci a své první výplaty utratí do poslední koruny. Pouze části těchto lidí po čase přijde divné, že čistá nula na běžném účtu na konci každého měsíce není ideální nastavení. Z těchto nových dospělých se pak pouhý zlomek odhodlá s tím něco dělat, začne pátrat po informacích na vlastní pěst, nebo si nechá poradit, například od finančního poradce. To je ten šťastnější konec.
Horší konec čeká na ty, kteří pravidelnou nulovou bilanci provozují na svém účtu až do chvíle, kdy přijde nečekaný nutný výdaj, anebo jednoduše potřeba jednou za čas zaplatit vyšší částku, třeba za dovolenou. Bez znalosti základů a neexistujících návyků je poté téměř nemožné odolat tlaku firem nabízejících výhodný úvěr téměř „bez úroku“ a ihned k dispozici.
Dostat se do spirály špatné hospodaření – dluhy – špatné hospodaření – ještě větší dluh je pak už jen otázkou času. Takový scénář by pro své dítko nechtěl jistě žádný rodič.
