Podle informací agentury Reuters, která se odvolává na zdroje z odvětví, se už Transněfť předběžně dohodla na odškodnění s Kazachstánem. Za každý znečištěný barel ropy dostane 15 dolarů. Celkem má jít o 76 milionů dolarů, tedy 1,7 miliardy korun, a to včetně peněz za ztráty na kvalitě, náklady na zdržení a skladování.
O odškodnění může mít zájem také Unipetrol, který v Česku provozuje dvě rafinerie na zpracování ropy. Firma, jež patří pod křídla polského koncernu PKN Orlen, však kauzu nechce komentovat. „V otázce případných kompenzací existují různé varianty řešení. V tuto chvíli tyto varianty analyzujeme,“ říká mluvčí Unipetrolu Pavel Kaidl.
Byť se dodávky ropovodem Družba kvůli znečištění suroviny organickými chloridy zastavily zhruba na měsíc, aby se kontaminovaná surovina do Česka vůbec nedostala, hlavní tuzemská rafinerie v Litvínově na suchu nezůstala. Stát jí ze strategických rezerv půjčil přes 200 tisíc tun ropy, část z nich ale nakonec firma nevyužila.
Litvínovská rafinerie pokrývá přes polovinu spotřeby motorové nafty v Česku, vyrábí i řadu surovin pro petrochemický průmysl. Dlouhodobější výpadek dodávek by znamenal zastavení produkce, český trh by se neobešel bez zvýšení dovozu pohonných hmot.
Ani zředěnou nechtějí
Rafinerie v Kralupech nad Vltavou, kterou zásobuje ropovod TAL-IKL, jenž vede z italského přístavu Terst přes německý Ingolstadt, by výpadek nedokázala vykrýt v plné míře. Navýšení dodávek ropovodem přes Německo je navíc podle Kaidla časově i logisticky náročnější.
„Obě naše rafinerie však fungovaly podle našich provozních plánů a po celé dva měsíce nedošlo k žádnému výpadku dodávek pohonných hmot. Ze státních hmotných rezerv jsme čerpali část zásob ropy, které nyní postupně vracíme. Pokud by to bylo nutné, zvažovali bychom další zápůjčku,“ prohlašuje Kaidl.
Řidiči tankují až o 30 haléřů dráž. Důvodem je i „špinavá“ ropa z Ruska |
Stejně jako v předchozích případech by ji opět musela schválit vláda. Ve státních rezervách jsou nyní zásoby ropy na necelých 60 dní.
Během krize se v celé Družbě ocitlo nejméně pět milionů tun kontaminované ropy, trubky je nyní třeba vyčistit. Bělorusko v pátek oznámilo, že část ropovodu, která vede z rafinerie v Mazyru na jihovýchodě země k polské hranici, už vyčistilo. Zároveň navrhlo, aby se kvůli poklesu přepravované ropy zvýšily tranzitní poplatky.
Spolu s tím se řeší, kam se znečištěnou ropou. Jednou z možností, jak znečištění eliminovat, je naředit ji čistou ropou. Té však musí být řádově víc. Rusové proto špinavou ropu naložili do tankerů a se slevou se ji snaží udat v Asii. Jenže většinou bez úspěchu. Více než milion tun ropy v hodnotě kolem 500 milionů dolarů zůstává „bez domova“ a kličkuje mezi Evropou a Asií.
„Nejsem ochoten riskovat naše vybavení jen kvůli levné ropě,“ citovaly agentury jednoho z obchodníků. V Evropě si trouflo koupit znečištěnou ropu pro své rafinerie pouze několik firem. Jsou mezi nimi španělský Repsol, švédská Preem a finská Neste Oil.
Čína navíc v pátek agentuře Reuters poslala fax, že zakázala dovoz ropy s vyšším podílem organických chloridů. Látka se běžně používá pro větší efektivitu těžby, před napuštěním do ropovodu je třeba ji ale odstranit, protože může způsobit korozi kovových součástí v rafineriích. Do cen ropy se krize výrazněji nepromítla. Po uzavření kohoutků na konci dubna sice barel ropy Brent přechodně mírně zdražil na 75 dolarů, během května však cena setrvale klesala až k 60 dolarům. A to zejména kvůli obavám ze zpomalení mezinárodního obchodu. Ochlazení světové ekonomiky by vedlo ke snížení poptávky po ropě, což sráží její cenu.
V posledních týdnech sice cena ropy opět zhruba o pět dolarů na barel stoupla, v pozadí však stojí jiné vlivy, zejména napětí mezi Spojenými státy a Íránem. A také slábnoucí dolar.
Tato situace ovšem nahrává českým řidičům. Koruna totiž k dolaru (i euru) během června posílila, takže je pravděpodobné, že pohonné hmoty u čerpacích stanic dál zlevní.
