Spojené státy a další západní země oznámily přijetí protiruských sankcí poté, co Moskva oficiálně uznala nezávislost separatistické republiky v Luhansku a Doněcku na východě Ukrajiny. Tresty míří na ruské banky i vlivné oligarchy. Stranou ale nezůstávají ani kapitálové trhy nebo energetická politika.
Putin poslal ruské „mírotvorce“ na Donbas, vojenské kolony míří na frontu |
Velká Británie prozatím zacílila na pět ruských bank, a to konkrétně na Rossija, IS Bank, General Bank, Promsvjazbank a Black Sea Bank. Americký prezident Joe Biden ve svém projevu oznámil sankce proti dvěma velkým ruským bankám, a to VEB a „vojenské bance“ Promsvjazbank. Evropská unie pak souhlasila se zařazením bank, které jsou zapojené do financování separatistických aktivit na východní Ukrajině, na černou listinu.
Americké ministerstvo financí zároveň uvedlo, že veškerá aktiva ruského bankovního sektoru, které spadají pod jurisdikci Spojených států, budou okamžitě zmražena. Americké sankce se v případě prohloubení konfliktu na Ukrajině mohou brzy dotknout i společností VTB nebo Sberbank.
ANALÝZA: Ruská agrese proti Ukrajině se vyvíjí od špatného k horšímu |
Současné sankce se dotýkají i kapitálových trhů. Evropská unie svým investorům zakáže obchodovat s ruskými státními dluhopisy. Cílem totiž je, aby se co možná nejvíce omezilo financování ruských eskalačních a agresivních politik.
K omezení obchodování s ruským státním dluhem se odhodlaly i Spojené státy. Američané, kterým již bylo dříve zakázáno přímo investovat do ruského státního dluhu, budou mít od počátku března rovněž zakázáno nakupovat jej i na sekundárním trhu.
Sankce cílí i na vlivné ruské elity
Evropská unie během úterý zároveň uvedla, že na její dosavadní sankční seznam přibydou více než tři stovky poslanců ruské Státní dumy, kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce postihnou také na dvě desítky dalších činitelů či subjektů. Unie zároveň zmrazí veškerý majetek, který v zemích EU tyto osoby mají a zakáže jim na území evropských států cestovat.
Sankce pro Rusko mají bolet. Míří na oligarchy, politiky, banky i Nord Stream 2 |
Velká Británie i Spojené státy pak zacílily na blízké a vlivné spolupracovníky Vladimíra Putina. Jde třeba o Gennadije Timčenka, který je spolumajitelem ruské plynárenské společnosti Novatek, nebo o miliardáře Igora a Borise Rotenbergovy, jejichž stavební firma se zaobírá mimo jiné výstavbou plynovodů a elektrického vedení.
Sankce však dopadly také třeba na prvního zástupce náčelníka generálního štábu a bývalého ruského premiéra Sergeje Kirijenka, na kterého se kvůli otravě ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného už dříve všechny tři velké západní bloky ve svých dřívějších sankcích zaměřily. Západní státy sankcionovaly třeba i na Alexandera Bortnikova, šéfa Federální bezpečnostní služby, která v Rusku plní mimo jiné funkci kontrarozvědky.
Odnese to i plynárenský Gazprom
Spojené státy a Evropská unie již zavedly sankce také na ruský energetický a obranný sektor. Ruská státní plynárenská společnost Gazprom, její ropná odnož Gazpromněfť a producenti ropy Lukoil, Rosněfť a Surgutněftegaz, budou muset čelit různým typům ekonomických omezení, a to třeba v oblasti dovozu.
Značným odvetným opatřením je i úterní krok Německa. To totiž přerušilo schvalovací proces pro nový plynovod Nord Stream 2, který je většinovým způsobem právě pod kontrolou ruského koncernu Gazprom.
Rusové zamíří na Kyjev a Charkov, nakoupili pytle na mrtvé, varuje tajná služba |
Joe Biden zároveň varoval představitele amerického čipového průmyslu, že mají být připraveni na možná omezení svého exportu do Ruska. Cílem Spojených států tak může být omezení přístupu ke globálním dodávkám západní elektroniky.
Podobná opatření v oblasti elektrotechnického průmyslu byla v platnosti třeba i během studené války ve dvacátém století. I kvůli těmto sankcím byl Sovětský svaz dlouhá léta zaostalý a ekonomické sankce tak negativně dopadly na sovětský hospodářský růst.
Jedním z nejtvrdších opatření by bylo odpojení ruského finančního sektoru od systému SWIFT, který slouží k zajištění mezinárodního platebního styku. Ten totiž podléhá právu Evropské unie a zároveň jej využívá až 11 tisíc finančních institucí v asi 200 státech světa.
V roce 2012 byly od systému SWIFT odpojeny íránské banky, jako sankce proti vzrůstajícímu íránskému jadernému programu. Írán tehdy přišel o polovinu příjmů z vývozu ropy a 30 % zahraničního obchodu. Pokud by se to nyní dotklo ruských bank, nejvíce by na tom tratily Spojené státy a Německo, jejichž banky jsou přes SWIFT systém na ty ruské nejvíce napojeny.
Ukrajina zavede výjimečný stav. Okamžitě opusťte Rusko, vyzvala občany |
Výzvy k omezení přístupu do systému SWIFT byly ve hře už v roce 2014, kdy Moskva anektovala Krym. To Moskvu tehdy přimělo k vývoji alternativního systému zasílání zpráv, SPFS.
Současná data však ukazují, že systém SPFS se v mezinárodních transakcích prosazuje jen obtížně. Počet takto zaslaných mezinárodních plateb byl v roce 2020 jen asi pětinový.
