V pozadí konfliktu na Ukrajině je obava, zda bude mít Evropa dostatek surovin. Zda Rusko nezavře kohoutky, či zda se komodit nakonec nedotknou Západem uvalené sankce. Byť to se nyní zdá nepravděpodobné. V byznysu a na trzích se hraje podle jiných pravidel než na (geo)politickém kolbišti. Oba „světy“ se však vzájemně ovlivňují. Právě geopolitická nejistota, a nikoliv nesoulad mezi produkcí a poptávkou v globálním měřítku, stojí za zdražováním ropy z posledních týdnů.
Zásoba plynu je na měsíc
Cena „černého zlata“ se od začátku prosince zvedla o 40 procent do blízkosti 100 dolarů za barel. To přinese zdražení pohonných hmot i v Česku, benzin i nafta se mají brzy přiblížit 40 korunám za litr. Ceny zemního plynu sice z prosincových maxim klesly o polovinu na
80 eur, před rokem se však obchodoval za méně než 20 eur. Jde však jen o krátkodobé kontrakty, u dlouhodobých smluv jsou ceny jiné.
Podle ministerstva průmyslu by zemní plyn uskladněný v Česku soukromými firmami vystačil nejméně na měsíc. S pomalu končící zimou a vzestupem teplot by to však mohlo být ještě o pár dní více. Obchodníci při zásobování svých zákazníků nevyužívají pouze plyn ze zásobníků, ale kombinují ho s nákupy na krátkodobých a spotových trzích. Většina plynu v Česku má ruský původ.
Jak ukazují data think-tanku Breugel, celkově se Evropa v prvních týdnech letošního roku od importů plynu z Ruska odklání a nahrazuje je zkapalněným zemním plynem. Od začátku roku z Ruska přiteklo 11 miliard metrů krychlových plynu, loni to bylo za stejné období téměř 19 miliard metrů krychlových. Naopak zkapalněný plyn LNG obstaral loni za první měsíc a půl 8 miliard metrů krychlových, letos však již bezmála 20 miliard metrů krychlových.
Ceny ropy v reakci přidávají dva dolary. Kvůli obavám z narušení dodávek |
Kapacity plynovodů, které z Ruska vedou do Evropy, tak nejsou zdaleka využité. Německý kancléř Olaf Scholz nicméně včera prohlásil, že udělení souhlasu k provozu německo-ruského plynovodu Nord Stream 2 není kvůli nynějšímu postupu Ruska vůči Ukrajině možné. Plynovod měl zdvojnásobit kapacitu současného plynovodu na dně Baltského moře.
Zatímco u plynu nedrží stát strategické zásoby, u ropy a ropných produktů je má na 94 dní. V případě přerušení dodávek ruské ropy ropovodem Družba (který byl zprovozněn přesně před 60 lety) je možné začít přepravovat ropu ropovodem IKL se skluzem zhruba dva měsíce.
Kohoutky nevypneme
„Ruské společnosti jsou plně vázány existujícími kontrakty,“ tvrdí ruský ministr energetiky Nikolaj Šulginov. Pro Rusko by moc nedávalo smysl, aby úplně uzavřelo kohoutky na plynovodech či ropovodech směřujících do Evropy. Pokud by firmy jako Gazprom či Rosněfť přestaly plnit dlouhodobé kontrakty, poškodí své jméno nejen vůči Evropě, ale i vůči ostatním odběratelům. Jiná otázka je, jak se – třeba v případě zemního plynu – postaví ke krátkodobým dodávkám.
Z obchodního hlediska ale přerušení dodávek moc smysl nedává. Takové ceny, jako jsou nyní, dlouho nebyly. Navíc každé narušení dodávek nutí hledat alternativy. Ať už v podobě dovozu odjinud, či urychlením přechodu na jiné zdroje. Navíc příjmy z ropy a zemního plynu tvoří podstatnou část příjmů ruského státního rozpočtu.
Pokud se chce Evropa do budoucnosti vyhnout nejistotě ohledně dodávek kvůli politickým či vojenským šarvátkám, je podle analytiků na místě výraznější diverzifikace. To platí zejména pro zemní plyn, v případě ropy jsou nyní dodávky do Evropy ve větší míře diverzifikované. Jak například říká analytik plynárenství v poradenské společnosti EGÚ Brno Michal Kocůrek, Evropa by se místo ruského plynu mohla více spolehnout na dovoz zkapalněného zemního plynu LNG.
Ukrajinský konflikt dopadl na ruské boháče. Za den přišli o miliardy |
„Současná kapacita LNG v Evropě byla v posledních letech využívána přibližně z poloviny. Pokud by se kapacita využila plně, mohl by podíl LNG na celkové roční spotřebě zemního plynu v EU vzrůst z dnešních přibližně 20 procent na dvojnásobek,“ říká Kocůrek. A to jsou další terminály na evropských březích ve výstavbě. Předpokládá se, že během pěti let stoupne kapacita evropských terminálů z nynějších 215 miliard krychlových metrů plynu bezmála na 300 miliard.
Malé využití terminálů souvisí s tím, že velcí evropští importéři nechtěli LNG odebírat na základě dlouhodobých smluv. „Velká část LNG v evropských přístavech končila pouze v důsledku krátkodobých nákupů v situaci, kdy o něj na světových trzích nebyl dostatečný zájem a cena byla nízká,“ říká Kocůrek. S tím souvisí i prudký nárůst ceny plynu během loňského roku. Dovozci podcenili přípravu na zimu, dostatečně nedoplnili zásobníky a někteří z nich pak čelili velkým cenovým výkyvům.
Po dlouhodobých kontraktech na odběr zemního plynu s Evropou volá například Katar a další země. Chtějí mít jistotu, že nutné investice do infrastruktury se jim vrátí. Představitelé ropného emirátu tvrdí, že producenti nedokážou nahradit zcela veškerý objem dodávek, který nyní plyne do Evropy z Ruska.
V roce 2020 začal dodávat plyn do Evropy Ázerbajdžán:
