Ruské interní prognózy vypracované krátce poté, co Moskva před rokem vpadla na Ukrajinu, předpovídaly, že ekonomika v roce 2022 poklesne o více než deset procent.
Toto číslo by překonalo i propad zaznamenaný po rozpadu Sovětského svazu a během finanční krize v roce 1998. První odhad statistické agentury Rosstat však ukazuje mírnější pokles – za loňský rok o pouhé 2,1 procenta.
„Ruská ekonomika a systém jejího řízení se ukázaly být mnohem silnější, než se Západ domníval,“ oznámil tento týden v Moskvě prezident Vladimir Putin ruské politické, vojenské a obchodní elitě. „Kalkulace Západu se nenaplnily,“ dodal.
Kormidlo pevně v rukou?
Vysoké ceny inkasované za vývoz energií pomohly Rusku zmírnit dopady sankcí zaměřených na hospodářskou izolaci. Kapitálové kontroly vedly k posílení rublu dokonce na sedmileté maximum. Propad dovozu vedl k rekordnímu přebytku běžného účtu.
Nyní se zdá, že přestože ruská centrální banka ztratila přístup k mezinárodním finančním rezervám v hodnotě přibližně 300 miliard dolarů (6,7 bilionu Kč), instituce pod vedením Elvíry Nabiullinové drží kormidlo pevně v rukou.
Analytici však přesto vidí za tím, co Moskva nadále tvrdošíjně nazývá speciální vojenskou operací na Ukrajině, značné a především dlouhodobé náklady. Před začátkem konfliktu ruská vláda přitom předpovídala pro loňský rok tříprocentní hospodářský růst.
Ruský rozpočet se propadl do obřího schodku, nejen kvůli výpadku příjmů z ropy |
„Ruská ekonomika loni všechny překvapila,“ uvedl na Telegramu ruský analytik Grigorij Žirnov. „Je však lepší porovnávat dynamiku vzhledem k tomu, jaká by byla, kdyby pokračoval předchozí trend,“ dodal. Podle Žirnova se ruská ekonomika vrátí na úroveň roku 2021 nejdříve v roce 2025. „Úrovně HDP, které by bylo možné dosáhnout bez války, Rusko v příštích deseti letech dosáhne jen stěží,“ dodává.
Moskva nyní hledá pro svůj vývoz ropy a plynu, které jsou krví její ekonomiky, nové trhy v Asii. Nadále udržuje dodávky západního spotřebního zboží prostřednictvím programu šedého dovozu. Stále více se však vyhýbá západním trhům, které jí kdysi pomohly nastartovat postsovětský růst.
Banky mezitím hledají domácí prostředky, jak oživit zisky. Putin také vzkázal podnikatelským elitám, aby investovaly v Rusku. „Obyčejní Rusové necítí soucit s jejich ztracenými jachtami a sídly,“ dodal prezident.
Ropa by pomohla
Putin se také vyslovil pro udržitelný domácí rozvoj a soběstačnou ekonomiku. Připomněl kritiku sovětských vůdců, kteří se kdysi natolik soustředili na vojenské výdaje, že ignorovali blahobyt lidí. „Existuje přísloví: Zbraně, ne máslo,“ řekl Putin. Obrana země je podle něj samozřejmě prioritou, ale při řešení strategických úkolů v této oblasti země podle Putina nesmí opakovat chyby minulosti. „Nesmíme zničit vlastní ekonomiku,“ dodal Putin.
Celý národ vás podporuje a je hrdý, ocenil Putin vojáky na slavnosti |
Rusko však nadále zvyšuje vojenské výdaje a v konečném důsledku tak brzdí rozvoj civilní ekonomické infrastruktury. Rostoucí výdaje a klesající příjmy vedly v lednu k rozpočtovému deficitu ve výši 25 miliard dolarů, zatímco přebytek běžného účtu se proti předchozímu roku snížil o více než polovinu.
Vysoké ceny ropy by za normálních okolností pomáhaly doplňovat ruský fond národní prosperity. Vzhledem k tomu, že vývoz nyní podléhá embargu a cenovým limitům, Rusko je nuceno v současné době prodávat čínské jüany z tohoto fondu, aby pokrylo deficit.
Ministerstvo financí se sice zavázalo, že se schodek nevymkne kontrole, ale čerpání z fondu představuje riziko. Centrální banka, jejíž analýzy stavu ruské ekonomiky jsou trvale pesimističtější než Putinovy, varovala, že rostoucí rozpočtový deficit má inflační charakter. Uvedla, že pravděpodobněji letos zvýší úrokové sazby ze současných 7,5 procenta, než že je sníží.
Náklady jsou vysoké
„Dosažení letošního cíle příjmů z ropy a zemního plynu se jeví jako stále problematičtější,“ napsal ve své zprávě ruský ekonom Oleg Vyugin. Aby Rusko splnilo rozpočtové plány, muselo by zdvojnásobit plánované výdaje na fond národní prosperity.
To by ale znamenalo riziko vyšší inflace, která by donutila centrální banku zvýšit úrokové sazby, potažmo náklady na půjčky. „Realizace takového rozpočtu je cestou k postupnému narušení finanční stability a dalšímu poklesu reálných mezd obyvatelstva,“ dodal Vyugin.
Reálné disponibilní příjmy Ruska se v loňském roce snížily o jedno procento, to přimělo Rusy více spořit a méně utrácet. Maloobchodní tržby zároveň klesly o 6,7 procenta. „Větší sklon Rusů ke spoření je známkou ekonomické nejistoty,“ uvedla Alexandra Prokopenková, nezávislá analytička a bývalá poradkyně centrální banky.
Uvedla, že vedení ruských financí si zvyklo na to, že se v krizích dobře orientuje. Titíž představitelé jsou v čele země již od globální finanční krize v roce 2008 a řídí ji i v době zhoršujících se vztahů se Západem.
„Můžeme s jistotou říci, že obraz ruské ekonomiky není černobílý. Putin může být hrdý na svou Pevnost Rusko, kterou mu vybudovalo jeho finanční vedení. „Náklady jsou však vysoké,“ uzavírá ekonomka.
