Zaorálek: Putin není v izolaci, sankce nefungují, USA mají tlačit k jednání o příměří

Evropa se sama podílela na budování Putinovy říše. Západní sankce by fungovaly, kdyby Rusko nepodporovaly západní firmy, které je záměrně obcházejí. V úterním Rozstřelu to řekl bývalý ministr zahraničí za ČSSD a předseda Masarykovy demokratické akademie (MDA) Lubomír Zaorálek. Ruský prezident Vladimir Putin v úterním projevu obvinil z rozpoutání konfliktu na Ukrajině Západ.

Rozstřel

Sledovat další díly na iDNES.tv

Vladimir Putin je podle Zaorálka hluboce frustrovaný, že se s ním Západ nechce bavit. Už při svém nástupu k moci prohlásil, že svět bez Ruska nemá smysl. Už v roce 2000 tak z jeho slov bylo možné vyčíst, do jakého extrému se může posunout jeho politika.

Putinova frustrace

„Už tehdy byla cítit jeho hluboká frustrace nad tím, že Západ není ochoten se s ním bavit o jeho geopolitických představách, ve kterých má Rusko má sehrávat důležitou roli,“ myslí si exministr.

„Odmítám to, že jde o státníka. To by mi trhalo uši. Státník by neroztrhal principy, na kterých se státy dohodly po druhé světové válce. A on je roztrhal,“ řekl bývalý šéf české diplomacie. Už v době jeho nástupu k moci bylo zřejmé, že Rusko s Putinem v čele se nespokojí se svou rolí na okraji světové politiky.

„Přitom zde naděje byla. Bylo možné vytvořit bezpečnostní architekturu, jež by zabránila válce, kterou dnes zažíváme. Existovala například Charta OSN,“ míní Zaorálek. „Opakovaně se ale ukázalo, že systém, kdy Rada bezpečnosti OSN kopíruje pouze výsledky druhé světové války a nereflektuje současnou mocenskou situaci, není funkční.“

„Naděje na změnu tu byla. Už v roce 1995 se mluvilo o reformě Rady bezpečnosti OSN, a tehdy ještě Rusko spolupracovalo. To bylo nejšťastnější období OSN,“ dodal. „Ale nepodařilo se reformu dotáhnout do konce. Bohužel negativní důsledky zažíváme právě dnes.“

Už v devadesátých letech existovaly podle Zaorálka obavy z toho, kam se může posunout ruská politika po rozpadu Sovětského svazu. „Varoval před tím už Henry Kissinger a podobně hovořil také filozof českého původu Ernest Gellner.“

„Ten říkal, že rozpad SSSR byl v něčem katastrofa, protože na jeho místě vzniká obrovská mocenská díra, obrovské prázdno. A dovedeme si představit, čím to prázdno bude vyplňované. Mluvil o tom, že to bude krajní nacionalismus, něco, co se nám může nečekaně velmi tvrdě vrátit,“ konstatuje předseda MDA.

Sankce zatím nefungují

Sankce, které Západ uvalil na Rusko po začátku války na Ukrajině, podle Zaorálka nefungují. Už jenom proto, že se Evropa sama podílela na budování Putinovy říše. Sankce by podle něj fungovaly, kdyby v Rusku neměly své zájmy západní firmy nebo finanční společnosti, které sankce cíleně obcházejí.

Putin přerušil jadernou dohodu s USA, z rozpoutání války obvinil Západ

„Vzpomeňme si na vystoupení prezidenta Bidena před rokem. Tehdy řekl, že sankce budou mít na Rusko drtivý dopad. Že je sice možné vést regulérní válku, ale výhodnější je Rusko zničit ekonomicky. Hovořilo se o tom, že sankce způsobí pokles ruské ekonomiky o 15 až 20 procent,“ říká Zaorálek.

„A realita? Něco málo přes 3 procenta. A dokonce příští rok se předpokládá, že ruská válečná ekonomika mírně poroste. Psalo se o tom nedávno v New York Times. A to jasně dokazuje, že sankce nefungují tak, jak jsme čekali,“ doplňuje bývalý ministr.

„A podívejte se, co se děje kolem Ruska,“ navazuje Zaorálek. „Jistě, mezi námi a Ruskem se vytvořila bariéra, dokonce letecká. Těch opatření je opravdu obrovské množství a jsou masivní. Nicméně co se děje v Indii? Tam rafinérie praskají ve švech, protože nakupují z Ruska levnou ropu.“

„Podívejte se do Singapuru, který vytvořil obrovské skladové prostory pro ropu. Podívejte se, co se děje kolem Kavkazu, které brázdí konvoje s obrovským množstvím zboží. A samozřejmě ostatní země kupují i ruské nerostné suroviny. Našlo se tisíc způsobů, jak se přeprodává zboží,“ popisuje šéf MDA.

Příměří nebo mír?

To, že Rusko stojí osamoceně proti celému světu, je podle Zaorálka iluze. Pomyslně tak konflikt na Ukrajině upevnil spojenectví Ruska (a také Číny) se státy, které v minulosti se Západem čile spolupracovaly. „Německý kancléř jednal s novým brazilským prezidentem o tom, aby Brazílie pomohla Západu v konfliktu s Ruskem, ale nepochodil.“

„Navíc nás brzy čeká důležitý summit Afrika-Rusko. A dokonce čínský prezident se údajně chystá do Moskvy,“ tvrdí exministr. To vše dokazuje, že Rusko není v takové izolaci, jak si Západ představuje.

A jaké má tedy současná krize řešení? Lubomír Zaorálek si nemyslí, že by bylo možné s Vladimirem Putinem uzavřít mír. Ruský prezident toho podle něj není schopen. Navíc podmínkou k mírovému uspořádání je vzájemná důvěra obou stran. Podle něj není reálné, aby stávající vedení Ukrajiny mír s Putinem uzavřelo.

Možná je ale podle něj debata o příměří. „Klíčové je, aby západní spojenci, zejména USA, přiměli Ukrajinu k jednání. Spoléhat na to, že ruský prezident v dohledné době zemře nebo bude nehrazen, není odpovědné. Ale příměří za určitých okolností reálné je.“

„Ale na finální mírovou dohodu s Ruskem si možná budeme muset počkat až na Putinova nástupce,“ konstatuje Zaorálek a uvádí historické paralely, kdy například mezi KLDR a Jižní Koreou platí také pouze příměří, nikoliv mírová smlouva. Totéž platí o obou částech Kypru. „A přitom se v obou oblastech nebojuje a neumírají lidé.“