Nedávná analýza, jejíž výsledky právě publikoval časopis British Medical Journal, zjistila, že existuje přímá spojitost mezi konzumací průmyslově zpracovaných potravin a špatným zdravotním stavem. Včetně zvýšeného rizika rakoviny, nárůstu hmotnosti nebo srdečních onemocnění. Analýza 281 studií z 36 různých zemí světa navíc odhalila, že závislost na těchto potravinách se podle odhadů vyskytuje u 14 procent dospělých a 12 procent dětské populace.
Mezi chování, které by mohlo splňovat kritéria návykovosti, podle odborníků patří především intenzivní chutě, abstinenční příznaky, menší kontrola nad příjmem a jejich pokračující konzumace navzdory obezitě, poruchám příjmu potravy, horšímu fyzickému a duševnímu zdraví a nižší kvalitě života, uvedli.
Celosvětová spotřeba těchto výrobků však stále prudce stoupá. Jen ve Spojeném království a USA nyní tyto poživatiny tvoří více než polovinu průměrné stravy běžného člověka. Vědci uvedli, že pokud by některé potraviny s vysokým obsahem sacharidů a tuků byly oficiálně klasifikovány jako „návykové“, mohlo by to přispět ke zlepšení zdravotního stavu prostřednictvím změn v sociální, klinické a politické politice.
Je třeba další výzkum
Odborníci uvedli, že pokud by se tak stalo, mohlo by to přispět ke zlepšení zdravotního stavu populace. „Platnost a klinický význam závislosti na jídle se stále více potvrzuje,“ uvedla Ashley Gearhardtová autorka studie a profesorka psychologie na michiganské univerzitě v USA. „Tím, že uznáme, že některé druhy zpracovaných potravin mají vlastnosti návykových látek, můžeme přispět ke zlepšení globálního zdraví,“ říká odbornice.
Průmyslově zpracované potravinyjsou potraviny komerčně vyrobené tak, aby se zjednodušila nebo zlevnila jejich výroba, skladování, příprava nebo konzumace. Zároveň se také upravuje jejich chuť. Tyto potraviny mohou být upraveny jak mechanicky (například mleté maso) anebo chemicky, kdy se do nich přidávají nejrůznější přísady jako konzervanty, barviva, sladidla či texturanty. Mezi průmyslově zpracované potraviny patří například mražená pizza, sycené a slazené nápoje, slané balené potraviny, sladkosti, balené pečivo a kupované tyčinky (čokoládové, müsli, energetické) margaríny a kupované pomazánky, instantní nudle, sáčkové čaje a instantní káva, párky nebo jiné uzeniny. |
Autoři studie dodali, že by tento krok také podpořil další výzkum v oblasti. Někteří odborníci v poslední době totiž naznačují, že právě tyto výrobky jsou nespravedlivě démonizovány. Všichni odborníci však svorně tvrdí, že je naléhavě zapotřebí dalšího výzkumu, abychom pochopili potenciální důsledky průmyslově zpracovaných potravin pro globální zdraví.
„Vzhledem k tomu, jak jsou tyto potraviny rozšířené a tvoří 58 procent kalorií zkonzumovaných ve Spojených státech, nevíme toho ještě mnoho,“ říká spoluautorka studie Alexandra DiFeliceantoniová, odborná asistentka na Fralinově institutu biomedicínského výzkumu v USA.
Jako tabák či alkohol
„Rafinované sacharidy nebo tuky vyvolávají v mozkovém striatu podobné hladiny extracelulárního dopaminu, jaké jsou pozorovány u návykových látek, jako je třeba nikotin nebo alkohol,“ uvedli vědci z USA, Brazílie a Španělska. Podle nich jsou na základě těchto behaviorálních a biologických paralel potraviny, které tělu dodávají vysoké množství rafinovaných sacharidů nebo přidaných tuků, silným kandidátem na návykovou látku.
Autoři studie zároveň dodávají, že rychlost, s jakou se tyto potraviny dostávají do střev, může také hrát roli v jejich návykovém potenciálu. K jejich návykovosti mohou podle nich přispívat také potravinářské přídatné látky. I když třeba zlepšují pocit v ústech, samy o sobě pravděpodobně návykové nejsou, mohly by se stát silnými zesilovači účinků látek ve střevech,“ píše se ve studii. Vědci ale také zdůraznili, že ne všechny potraviny mají návykový potenciál.
Závěr studie je však jednoznačný. Ačkoli je zapotřebí dalšího výzkumu, průmyslově vyráběné potraviny s vysokým obsahem rafinovaných sacharidů a tuků lidé zjevně konzumují návykově a jednoznačně vedou ke škodlivým zdravotním následkům. „Pochopení těchto potravin jako návykových by mohlo vést k novým přístupům v oblasti sociální spravedlnosti, klinické péče i politického přístupu k této problematice, uzavírá studie podle The Guardianu.