Látky PFAS patří do skupiny chemikálií označovaných jako perfluorované nebo fluorované sloučeniny, a jak je z jejich názvu patrné, obsahuji fluor. Používají se při výrobě papírových anebo kartonových potravinových obalů. Jejich výhodou je to, že na povrchu papíru vytvářejí tenký film, který odolává mastnotě, vodě nebo vlhkosti. Někdy se jim také říká „věčné chemikálie“, neboť na druhé straně se v přírodě jen těžko samy rozkládají.
Používají se při výrobě do sáčků pro mikrovlnné trouby, papíru na pečení a potravinových boxů na jídlo. Látky PFAS jsou ale také nepostradatelné při výrobě nepřilnavých teflonových pánví, nepromokavého oblečení (jako je Gore-Tex) anebo hasicích pěn.
Povrchy potažené PFAS jsou nelepivé a odolné vůči mastnotě, díky tomu jsou ideální k použití v materiálech pro balení potravin. Problémem ale je, že tyto chemikálie jsou spojovány se zdravotními riziky včetně rakoviny, poruch imunitního systému, reprodukčních abnormalit a problémů s vývojem plodu.
„Nehodlám připustit možnost, že by se tak nebezpečné látky dostávaly z obalů do naší potravy. Jsou totiž natolik závažným zdravotním problémem, že už nadále nemůžeme čekat na legislativu Evropské unie,“ napsal ve svém pondělním prohlášení dánský ministr pro výživu Mogens Jensen.
Podle nové dánské legislativy se podle CNN například pečicí papír nebo popkornové sáčky budou muset při výrobě obejít bez látek PFAS. Dánská vláda brojí proti látkám PFAS už dlouho, někteří prodejci se obalům s obsahem těchto látek vyhýbají dobrovolně.
Zákaz používání látek v zemi potrvá až do té doby, než vejde v platnost regulace Evropské unie. Debaty o jejím obsahu skončily letos v květnu, závěrečná zpráva EU na toto téma bude zveřejněna v říjnu.
Dlouhotrvající problém
Látky PFAS patří celosvětově mezi nejvíce studované materiály. Jejich nebezpečí si jsou už mnoho let vědomy i americké úřady, které před jejich používáním varují.
Právě ve Spojených státech bylo ve městech poblíž továren, které vyráběly PFAS nebo je používaly k výrobě svých produktů, zjištěno, že po celá desetiletí mohou lidé pít vodu kontaminovanou PFAS. Sloučeniny chloru se objevují také v zásobárnách vody poblíž vojenských základen a letišť, které používaly hasicí pěnu s obsahem PFAS.
Dánsko ve své tiskové zprávě, prostřednictví které oznámilo světu zákaz sloučeniny, poznamenalo, že „naštěstí“ existují i jiné způsoby, jak získat vodě a mastnotě odolný papír, které nemají potenciál způsobit rakovinu ani endokrinní poruchy.
„Gratulujeme Dánsku k tomu, že se vydalo cestou ke zdravějšímu jídlu a doufáme, že jeho krok podpoří podobné kroky v celé EU, USA a po celém světě,“ řekla CNN chemička z kalifornské univerzity v Berkeley Arlene Blumová.
„Měli bychom se měli zamyslet, zda nám pohodlí boje proti mastnotě stojí za to, abychom ohrožovali své zdraví,“ uzavřela.
