Nové povolení bylo nutné mimo jiné proto, že v roce 2019 z výstavby plynovodu jeden švýcarský podnik kvůli hrozbě amerických sankcí stáhl své lodě, které měly povolení k práci i pro zimní měsíce. Projekt výstavby tak musel přejít na jiný typ lodí, na které se vztahuje nové povolení.
Německý ministr zahraničí Heiko Maas řekl, že jeho země hodlá o plynovodu Nord Stream 2 začít jednat s novou americkou administrativou, a to co nejdříve od nástupu do úřadu. Nastupující americký prezident Joe Biden má inauguraci příští týden. Maas vítá fakt, že prosincové rozhodnutí Washingtonu před zavedením dalších sankcí předpokládá nejprve konzultace na vládní úrovni, uvedla agentura Reuters.
Podle ruské společnosti Gazprom, která je hlavním investorem projektu, je už plynovod z 94 procent hotov. Zbývá ještě položit zhruba 150 kilometrů potrubí ve dvou paralelních linkách, tedy 75 kilometrů na každou linku. Ze zbývající části potrubí připadá asi 30 kilometrů na německé vody a 120 kilometrů na dánské vody, píše DPA.
V Dánsku měla podle dřívějších informací začít výstavba zbývající části plynovodu už dnes. Německý list Handelsblatt nicméně s odvoláním na mluvčího projektu uvedl, že práce začnou později. „Máme od dánského energetického úřadu povolení začít s pracemi od pátku. To ale neznamená, že v pátek obnovíme pokládku potrubí,“ uvedl mluvčí. Dodal, že nejprve se bude zkoumat technické vybavení, což bude přinejmenším několik dnů trvat. Termín zahájení prací by podle něj mohl být přesněji stanoven koncem ledna či začátkem února.
Koncem roku 2019 se kvůli hrozbě amerických sankcí zastavily dokončovací práce na plynovodu u dánského ostrova Bornholm, odkud se stáhla dvě švýcarská plavidla, která potrubí pokládala. Ruský prezident Vladimir Putin už tehdy oznámil, že Rusko hodlá plynovod bez ohledu na sankce dokončit, a to nezávisle na zahraničních partnerech.
Americký prezident Donald Trump předloni v prosinci podepsal zákon umožňující uvalit sankce na podniky spojené s výstavbou plynovodu. Důvodem byly podle něj obavy z nepřiměřeně rostoucího vlivu Ruska a energetické závislosti Evropy na ruských surovinách. Podle analytiků ale za rozhodnutím stála i snaha Spojených států prosadit se na evropském trhu se zemním plynem.
Projekt Nord Stream 2 vede ruská plynárenská společnost Gazprom, v níž má hlavní slovo stát. Asi polovinu financí poskytly německé firmy Uniper a Wintershall, britsko-nizozemská společnost Shell, dále rakouská OMV a také francouzská Engie.
Plynovod v délce zhruba 1200 kilometrů má do Evropy transportovat 55 miliard metrů krychlových zemního plynu ročně. Nynější podmořský plynovod Nord Stream, který je v provozu od roku 2011, má stejnou kapacitu. Plyn z projektu Nord Stream 2 má využívat i Česká republika, která se na něj napojí prostřednictvím nového plynovodu Eugal.
