Růst mezd v Estonsku, Lotyšsku a Litvě je téměř stejně vysoký jako před krizí před deseti lety a překonává růst efektivity. Podle posledních údajů Evropské komise vzrostly nominální jednotkové náklady práce v posledních třech letech v zemích u Baltského moře více než v jiných zemích Evropské unie.
„Odvětví vývozu je na to, že náklady na pracovní sílu překonávají produktivitu, obzvláště citlivé, protože firmy na globálním trhu riskují ztrátu smluv,“ uvedl ekonom z SEB Bank ve Vilniusu Tadas Povilauskas.
Podle něj je zapotřebí větší flexibility, otevřenosti k přílákání lidí ze třetích zemí a větší důraz na posilování pracovních dovedností, jinak Litva riskuje, že její hospodářský růst bude čelit vážným problémům.
Drobné země, ve kterých dohromady žije jen 6,2 milionu obyvatel, pociťují důsledky nedostatku pracovních sil, které se přesunuly do bývalé komunistické Evropy. I když platy rychle rostou, stále ještě nedosahují toho, co pracovníkům mohou nabídnout zaměstnavatelé v bohatších zemích na západě.
Emigrace z Litvy je nejrychlejší ze všech zemí v EU. Od vstupu do EU v roce 2004 poklesl počet obyvatel v zemi o 16 procent.
Přijímat cizince se pobaltským zemím příliš nechce
Riziko ztráty konkurenceschopnosti trápí všechny tři státy v oblasti Baltského moře. Rychlá ekonomická expanze již přiměla některé úředníky, aby si zavzpomínali na dny těsně před zničující recesí, která následovala po globální finanční krizi v roce 2008. Inflace v Litvě a Estonsku je nejrychlejší v EU, přičemž všechny tři země jsou nyní členy eurozóny a nejsou schopny použít měnovou politiku k jejímu omezení.
Zatímco v některých průmyslových odvětvích platy rostou, na ostatní pracovní místa už se jednoduše nedostává. Nejméně 40 procent lotyšských firem naléhavě hledá nové pracovníky. Největší nedostatek je podle zprávy místní banky Citadele Bank ve výrobě a stavebnictví.
Nedostatek pracovních sil by se mohl zmírnit přijetím více přistěhovalců. Sousední Polsko svůj vlastní nedostatek pracovníků vyřešilo přijetím více než milionu Ukrajinců. Jak ale uvedl Bloomberg, pobaltské země z této taktiky nejsou příliš nadšené. Nutnost jednat je ale možná přinutí změnit postoj.
„Zatímco kontroly na staveništích se doposud snažily odhalit naše vlastní občany pracující nelegálně, nyní odhalujeme čím dál tím víc lidí z Ukrajiny a dalších zemí,“ sdělil minulý měsíc ředitel daňové a celní rady Rivo Reitmann a dodal, že společnosti z mnoha průmyslových odvětvích nyní vyzývají vládu, aby zmírnila imigrační kvóty.
