„Většina lidí se začala připojovat, až když viděli díru v zemi,“ ukazuje na nyní již zacelený chodník v bavorské vesničce Seefeld nedaleko Mnichova Gerd Mulert, předseda místního energetického družstva Energie-Genossenschaft Fünfseenland (EGF). Projekt se začal realizovat před dvěma lety. Podnikatel Peter Schlecht v sedmitisícové obci zpracovává dřevo v pile a vyrábí z něj nábytek. Vzniká tak mnoho štěpky, která se složitě převážela a přeprodávala, dokud místní nepřišli s lepším řešením.
Družstvo dostalo jednoduchý nápad – využít zbytky dřeva přímo na místě a vyrábět z nich teplo pro zdejší občany.
„Nejprve jsme vůbec nevěděli, jak na to, ale pak se nám podařilo domluvit s majitelem pily, městem a komunitou občanů. Lidi přesvědčí cena, ale i dopady na životní prostředí,“ vysvětlila na místě Doris Kömmlingová, která stála u zrodu celého projektu.
V areálu pily se postavil kotel na biomasu, ten je napojený nově vybudovanou podzemní infrastrukturou na základní školu, komunitní centrum, tenisové kurty a desítky rodinných domků, kterým dodává teplo.
Přes 95 procent tepla se tu ročně vyrábí pouze z lokálního dřeva, pro případ nedostatku štěpky je zde i záložní plynový kotel. Ušetří se tak necelé tři čtvrtiny emisí. Celý projekt stál asi 2,3 milionu eur (57 milionů Kč) a z většiny ho financovalo napůl družstvo s majitelem pily, kteří mají nyní z dodávek tepla zisk. Město pak přispělo dvěma sty tisíci eur, tedy asi pěti miliony korun.
Předseda energetického družstva Energie-Genossenschaft Fünfseenland (EGF) Gerd Mulert u kotle spalovny biomasy v bavorském Seefeldu.
„Lidé budou mít příští rok určitě radost, až uvidí účty,“ směje se předseda Mulert. Již loni totiž dodávali teplo v ceně asi 1,6 koruny za kilowatthodinu, tedy zhruba o korunu levněji než nabízely české teplárny. Ceny z centrálního systému v Německu jsou přitom ještě vyšší než u nás.
Profit jde na druhou kolej
Nižší cena je i jednou z výhod energetických družstev. Všechny navštívené komunitní projekty sdílí podle jejich vedení společný cíl. V první řadě jim nejde o co největší zisk, ale chtějí zajistit kvalitní a k životnímu prostředí šetrnou službu v místě, kde žijí.
„To je i rozdíl od centralizovaných řešení a velkých korporací. Členové družstva zdroje společně vlastní a rozhodují dohromady,“ vysvětluje Krisztina Andréová, členka představenstva neziskové organizace Bündnis Bürgerenergie (BBEn), která propojuje německá družstva. Do nich může za roční poplatek vstoupit kdokoliv. Členové pak volí předsednictvo, mají zvýhodněné služby a peníze z ročních zisků.
Kde berou Němci levnou energii? Z inovativních družstev a protihlukových stěn |
Že jde o službu místním, se ukazuje i na projektu seefeldské pily. Předseda Mulert avizuje, že cenu za teplo budou zvyšovat pouze o nové náklady. Obrovský celoevropský růst cen tak členové podle něj pocítí minimálně. Kromě toho se za pomoci družstva v Seefeldu zateplují domy, aby měly nižší spotřebu.
„Zateplování a snižování spotřeby jde přitom proti našim zájmům, protože lidem zároveň teplo prodáváme. Díky tomu ale máme důvěru obyvatel,“ dodává zaměstnankyně EGF Doris Kömmlingová.
 Energetické centrum družstva EGF v Herrschingu poblíž Mnichova. Družstvo EGF funguje v okolních městech a vesnicích jezera Ammersee už více než deset let. Na začátku měli 120 členů, dnes jich je přes pět set. Portfolio služeb se nevyčerpává pilu v Seefeldu. Centrála v nedaleké vesničce Herrsching na východním břehu jezera slouží jako konzultační centrum. Družstvo radí lidem, jak si na střechu postavit fotovoltaiku, zateplit dům, nainstalovat čerpadlo, ale i přejít na úsporné žárovky. Následně celé provedení organizují. Družstvo má za sebou řadu velkých projektů, jako jsou dobíjecí stanice s fotovoltaikou na elektroauta, které pak nabízí v rámci takzvaného carsharingu. Solární panely postavili ve školce v Andechsu, radnici v Herrschingu či se podíleli na instalaci větrníků v okolí města Starnberg. Projekty popisují na svém webu. |
V Německu existuje dohromady více než tisícovka energetických družstev, desítky z nich jsou i v Bavorsku. Vznikaly většinou na popud iniciativy nadšenců a především díky dotované výkupní ceně energie z obnovitelných zdrojů od státu. Nyní družstva soutěží s ostatními provozovateli obnovitelných zdrojů o stanovení ceny v rámci systému aukcí.
Na návštěvě větrníku
Další zastávkou byl větrník, který je výsledkem práce družstva BEG FS působícího v okolí města Freising asi 30 kilometrů od Mnichova. „Jde o první instalaci svého druhu v Bavorsku,“ popisuje Werner Hillebrand-Hansen, člen představenstva družstva.
 Větrná elektrárna družstva BEG FS u vesnice Kammerberg poblíž Mnichova. Instalace větrné elektrárny je v nejvyšším bodě 207 metrů vysoká. Je speciálně navržena pro tuto oblast, kde jsou kopce a členitá krajina. Její maximální výkon je 3 tisíce kilowatt. Kvůli tomu, že šlo o průkopnickou stavbu, činila původní investice 6 milionů eur (148 milionů Kč). Peníze se již podle Hansena družstvu vrátily a nyní projekt vydělává. Družstvo BEG FS s více než tisíci členy patří mezi největší v Německu. V oblasti Fresingu působí již devět let, mezi jeho členy je 21 z 24 obcí z regionu, sportovní kluby, zdejší pobočky církve a řada menších firem. Největší zastoupení v portfoliu činí projekty střešních fotovoltaik, nabízí dále i dobíjející stanice pro elektroauta a spravují elektrickou síť. Cílem družstva je do roku 2035 pokrýt celý region a učinit ho klimaticky neutrální. |
Větrník je sítí napojen na přilehlou vesnici Kammerberg, doplňují ho všudypřítomné družstvem zařízené instalace fotovoltaiky. „Je to ideální kombinace, protože větrníky nejlépe fungují v noci a v zimě, kdy jsou naopak podmínky pro fotovoltaiku horší,“ dodává Hansen. Jeho slova potvrzují i detailní statistiky na stránkách družstva.
Souhra obnovitelných zdrojů zajišťuje obci v některých případech i veškerou potřebnou energii a nadto část družstvo přeprodává do sítě. Členové aktuálně platí zhruba 6,6 korun za kilowatthodinu, což je o dvě koruny méně než německý průměr.
KONTEXT: Na čisté zdroje jsme měli najet už za Krymu, míní expert Hnutí DUHA |
A co na větrník říkají místní? Podle Hansena jsou spokojeni. „K velkým instalacím, jako jsou větrníky, bývá odpor, ale pokud je lidé spoluvlastní a mají z nich zisk, jsou pro ně daleko přijatelnější,“ vysvětluje člen družstva.
V okolí družstvo domlouvá stavbu dalších čtyř podobných elektráren, i když složité povolovací procesy podle Hansena projekty komplikují. „Pomáhá ale, že dotčené obce, které mají při schvalování slovo, jsou rovněž členy a mají tak zájem na urychlení,“ uzavírá Hansen.
Inspirace pro Česko?
V Bavorsku obnovitelné zdroje vyrábějí poslední roky přes polovinu roční spotřeby energie. Česko naopak patří s patnácti procenty podle dat Eurostatu na chvost Evropské unie. Nenaplněný potenciál prokazuje i řada studií z poslední doby.
Bavorsko má podobné podmínky jako Česko, máte proto výhodu. Postupy stačí zkopírovat a použít u vás.
Krisztina Andréčlenka představenstva neziskové organizace Bündnis Bürgerenergie (BBEn)
Česká republika je pozadu i v rozvoji komunitní energetiky. Sice zde vznikají některé projekty na komunální úrovni, avšak sdílení energie blokuje chybějící legislativa. Lidé, pokud vyrobí z vlastních zdrojů více energie než spotřebují, musí přebytek prodávat do sítě a další příjemci ji pak kupují s běžnými distribučními poplatky. Neexistuje tedy možnost přímého sdílení.
Situaci má změnit nový energetický zákon. Jeho předložení slíbila vláda do konce roku. Legislativa by měla nastavit podmínky tak, aby distributoři umožnili energetickým společenstvím sítě využívat za lepších podmínek.
Energii nejde sdílet. Češi chtějí zelená řešení, chybí zákon i podpora státu |
Kromě toho od ledna příštího roku by měla platit nová vyhláška Energetického regulačního úřadu (ERÚ), která umožní sdílení energie z jednoho zdroje v bytových domech. To je nyní možné pouze sloučením odběrového místa, na čemž se musí shodnout celý dům. Konzultační proces k první části vyhlášky zveřejnil ERÚ na webu začátkem srpna.
Proponenti komunitní energetiky z Bavorska se shodují, že družstva zatím nemohou plně nahradit centrální zdroje. Ty budou podle jejich slov stále potřeba. Mohou ale výrazně pomoci s přechodem na neznečišťující alternativy a zapojit do procesu transformace lidi, kteří se díky tomu mohou naučit s obnovitelnými zdroji efektivně zacházet.
