Jiří KoželouhVystudoval fyzickou geografii na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Specializoval se na klimatologii a krajinnou ekologii. Od roku 2008 pracuje v Hnutí DUHA jako expert na energetiku a změnu klimatu. Zodpovídá za kampaně Hnutí DUHA v oblasti energetiky a odpadů. Do konce roku 2020 byl členem Uhelné komise. |
„Blížíme se dvanácté hodině,“ odpovídá Jiří Koželouh na otázku, jak blízko jsme bodu, z něhož není návratu v boji s klimatickou změnou. Za 36 procent celkové produkce elektřiny na území Česka je zodpovědné hnědé uhlí, největší zdroj emisí ze všech dostupných. Pro srovnání, hnědé uhlí vypouští o 50 procent více emisních látek než zemní plyn, který byl spolu s jádrem dočasně uznán Evropskou komisí za udržitelný zdroj energie. Jádro a plyn mají pomoct s přechodem na obnovitelné zdroje.
Poslechněte si celý rozhovor s energo-expertem Jiřím Koželouhem v Kontextu:
Podle bývalého člena Uhelné komise však Česko rozhodně není na takové trajektorii, kdy by dostatečně snížila emise o 55 procent do roku 2030 a zároveň rozvinula obnovitelné zdroje, což jsou hlavní cíle plánu Fit for 55, který si sedmadvacítka odsouhlasila.
Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést k 55% snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 v porovnání s rokem 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala.
Kolem obnovitelných zdrojů panuje mnoho obav a předsudků. Jak například zajistíme energetickou stabilitu v době, kdy nesvítí slunce a nefouká vítr? K tomu má dopomoct akumulace energie v době velkého výkonu solárních a větrných elektráren. Energie uložená v lithiových bateriích či skrze přeměnu elektřiny na vodík se ukládá „na horší časy“. Tyto technologie jsou ale stále ve fázi intenzivního vývoje, přesto se však podle Koželouha mění dostupnost k lepšímu.
„Ekonomické propočty ukazují, že v řadě částí světa je výroba vodíku z obnovitelných zdrojů levnější než z plynu, což je základní metoda.“ Bez obnovitelných zdrojů nemá ale smysl rozvíjet vodíkovou infrastrukturu. A právě v tom Česko výrazně zaostává i vinou excesů z minulosti. „Před deseti lety se tu postavily solární elektrárny, stát neuřídil podporu a vyplatil příliš proti tomu, jak to zvládlo Německo,“ naráží Koželouh na kauzy solárních baronů z let 2005 až 2010.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
Od té doby rozvoj fotovoltaiky stagnuje i přes to, že cena elektřiny z panelů je čtvrtinová proti té jaderné a třetinová ve srovnání s uhlím. Podle Koželouha je slunečná energie vhodnou a rychlou náhražkou také ruského plynu, jehož dodávkami nyní Rusko vydírá západní státy Evropy.
„Je to potvrzení, že cesta snižování závislosti na fosilních palivech obnovitelnými zdroji je správná. Zcela jasné je, že platíme za fosilní paliva státu, který je nepřátelský. Potvrdilo se, že bylo správné plány na dekarbonizaci realizovat,“ osvětluje Koželouh a dodává, že osm let, které uběhly od začátku ruské agrese, bylo dost na to, abychom závislost na fosilních palivech snížili a byli dnes v lepší situaci. „O to víc bychom se měli snažit nyní a rychle,“ uzavírá Koželouh.
Jaké místo má jádro v energetice příštích třiceti let? Jak si Hnutí DUHA představuje podporu energetických úspor v zateplení budov a obnovitelných zdrojů, aby byly dostupné i pro nízkopříjmové domácnosti? Proč je uhlí neudržitelné nejen z klimatického, ale i bezpečnostního a ekonomického hlediska? Kolik nás vůbec modernizace bude stát? Poslechněte si podcast Kontext, kde se dozvíte víc!
