Jen co vjedeme do Německa, reliéf krajiny se mění. Jednotné lány nahrazují větrníky a solární panely. K jednomu z nich i míříme.
„Ta je jediná na světě, stejnou nikde nenajdete,“ líčí nám s hrdým úsměvem Pascal Lang, předseda místního energetického družstva, a ukazuje na protihlukovou stěnu, která má v sobě zabudovanou fotovoltaiku. Kromě toho perfektně tlumí zvuky projíždějících aut po rušné silnici u osmitisícového městečka Neuötting v Bavorsku.
Panely napájí školu ležící za stěnou. Jako každý jiný člen družstva má škola nárok na energii se sníženou a do konce dekády garantovanou cenou. Dlouhodobě jde o nejlevnější zdroj z místní nabídky. Při současných vysokých cenách energií vyjde školu elektřina ze stěny více než dvakrát levněji v porovnání s jinými zdroji.
„U elektřiny vyrobené z obnovitelných zdrojů energie, které mají nulové provozní náklady, se předpokládá, že její cena bude během životnosti dané elektrárny stále stejná. Přesto nyní v době energetické krize vidíme, že zdražuje i ona. Důvod je prostý – když uhelné, jaderné a zejména plynové elektrárny prodávají za vyšší ceny, dříve nebo později přijde za výrobci elektřiny konkurenční obchodník s vyšší nabídkou. Tento efekt však nenastává u komunitních projektů, kterým nejde v první řadě o zisk, ale o poskytování služby,“ vysvětluje na místě novinářům energetický expert z Hnutí Duha Tomáš Jagoš.
  Protihluková stěna s fotovoltaikou v Neuöttingu, která ročně vyrobí přibližně 50 tisíc kilowatthodin elektřiny.  Předseda energetického družstva Pascal Lang v Montessori škole v Neuöttingu. |
„Pro školu to má i další výhody, děti mají v rámci výuky speciální předmět a na elektrárně se učí, jak funguje energetika v praxi,“ komentuje Pascal v budově školy u interaktivní tabule, která ukazuje, kolik se zrovna vyrábí.
Elektrárna na stěně pokryje až 40 procent roční spotřeby školy, k tomu ještě polovinu výroby družstvo přeprodává do sítě. Panely jsou naklopeny pouze v úhlu tří stupňů, a proto nejlépe funguje v zimě, tedy v době, kdy ji škola potřebuje nejvíce.
Chuť riskovat
Družstvo EGIS založil Pascal s přáteli před více než deseti lety. Idea byla jasná. Zajistit dostupné a zároveň k životnímu prostředí šetrné zdroje pro místní komunitu. „Byl jsem ještě student, vůbec jsem nevěděl, do čeho jdeme,“ směje se u oběda.
EGIS začínalo se 150 členy z okolí Neuöttingu, dnes jich má 1600 a řadí se mezi největší družstva v Německu. Stěna je jen špičkou ledovce. Družstvo dojednává často pionýrské projekty se samosprávami či soukromými firmami po celé Spolkové republice, například v obci Emmerting vyrábí z obnovitelných zdrojů teplo. Dále má 15 projektů pozemních a střešních instalací s celkovým výkonem přes 51 megawatt. Z hobby se tak stala práce na plný úvazek, projektů má Pascal nad hlavu.
Zastřešení parkovacích míst pomocí fotovoltaiky v Neuöttingu.
Od protihlukové stěny míříme k nedalekému parkovišti s fotovoltaiku na střeše. Střešní elektrárna jednak poskytuje autům stín, zároveň dodává energii do čtyř dobíjecích stanic pro elektromobily. „Taky si zde nabíjím,“ chlubí se předseda a líčí, že by brzy měly přibýt další čtyři nabíječky. Prý je o ně velký zájem.
V kanceláři nám Pascal u kávy prezentuje zbrusu novou vizualizaci agrivoltaikové tuby, která by mohla fungovat na polích v kombinaci se zemědělskou produkcí. Družstvo uvažuje i o geotermálních vrtech. „Zkoušíme všechny možné inovace. Člověk musí i riskovat,“ přibližuje strategii družstva jeho předseda.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
„Díky komunitní energetice vzniká nejen daleko více energetických projektů, ale hlavně projekty, které by jinak, na komerční bázi, nikdy nevznikly. Tento významný rozdíl v uvažování tkví ve faktu, že komerční projekty obvykle očekávají daleko vyšší zisk a řadu sice profitabilních, avšak ne tolik výnosných projektů, zcela ignorují,“ dodává energetický expert Jagoš.
Zapojení a iniciativa zdola
O jednotlivých projektech rozhoduje v družstvech představenstvo, ve kterém sedí i energetičtí a finanční odborníci. Do řídícího orgánu volí zástupce členové na pravidelném shromáždění. Každý, kdo se za vstupní poplatek stane součástí družstva, má jeden hlas.
Ze zisků pak dostávají členové několikaprocentní podíl díky dividendám, zároveň mají výhodný přístup k nabízeným službám. Všechny projekty se platí ze zisků a členských příspěvků. S některými instalacemi pak může pomáhat půjčka od banky, důležtou roli hraje i provozní podpora obnovitelných zdrojů od státu.
Podobným způsobem jako EGIS v Německu vzniklo z iniciativ aktivních občanů okolo tisícovky dalších družstev. Všechny fungují na principech společného rozhodování, sdílení a zužitkování energie v místě, kde se vyrábí.
Soláry ve městě pohlcují teplo. Vyzkoušeno, kde na střechách fungují nejlépe |
Šanci mají i menší uskupení jako je družstvo BENG. V obci Kirchheim ležící deset kilometrů od Mnichova nás přivítala předsedkyně jeho představenstva Katharina Habersbrunnerová, která je zároveň členka představenstva asociace BBE, která různá družstva propojuje.
Nejprve nám ukázala koncept solární elektrárny na střeše moderní budovy v Kirchheimu. Družstvo se před pěti lety domluvilo s firmou München-Land GmbH, která zde provozuje sociální bydlení. Na střechu umístili panely a vyrábí tak elektřinu pro téměř všechny nájemce a zároveň pro v domě sídlící školku.
„Elektrárna vyrobí více než 60 tisíc kilowatthodin za rok, to může pokrýt celou spotřebu asi šestnácti čtyřčlenných domácností. Nájemci jsou spokojení, ušetří jim to hodně peněz, instalace má tak sociální i ekologické výhody,“ pochvaluje si projekt Habersbrunnerová.
 Předsedkyně představenstva družstva BENG Katharina Habersbrunnerová u projektu solárního parku ve vesnici Aschheim.  Solární park ve vesnici Aschheim s podporou biodiverzity. |
Další zastávkou byl solární park ve vesnici Aschheim, který družstvo BENG postavilo před více než deseti lety, kdy bylo i založeno. Jde o jeden z více komerčních projektů uskupení, jelikož všechnu energii přeprodávájí se ziskem do sítě. I tak má ale park přidanou hodnotu. Mezi panely je speciálně sečená louka, která je útočištěm pro různé organismy, třeba okolo poletujících motýly.
„Dobrovolníci z družstva ji společně jednou do roka sečou a rostliny pak donesou místním zemědělcům. Je to taková naše tradiční společenská událost,“ popisuje Katharina Habersbrunner. BENG má nyní okolo 400 členů, v okolí Mnichova provozuje přes 40 instalací fotovoltaiky.
Lepší podmínky
Oproti Česku má Německo jednoznačnou výhodu. Podmínky podobným iniciativám přejí mnohem více. U nás totiž není pojem energetického společenství ani zaveden do legislativy. To by se mělo změnit s tři roky očekávanou úpravou energetického zákona, kterou chce vláda předložit do konce roku.
„Je klíčové správně pojmout celkovou změnu energetiky, která jde jasně cestou decentralizace a obnovitelných zdrojů energie,“ říká Anna Michalčáková z Unie komunitní energetiky.
Zákon by měl podle analytičky především umožnit snazší přístup do distribuční sítě, který provozovatelé často blokují, a zajistit, aby bylo možné energii z jednoho obnovitelného zdroje sdílet mezi více lidí, například jak to funguje v Kirchheimu. Alespoň to má umožnit v rámci bytových domů vyhláška energetického regulačního úřadu, která bude platit od příštího roku.
Energii nejde sdílet. Češi chtějí zelená řešení, chybí zákon i podpora státu |
Komunitní energetika má v Česku přitom velký potenciál. Podle studie EGÚ Brno mohou projekty obnovitelné komunitní energetiky obcí a bytových domů u nás vyrobit 12 715 gigawatthodin elektřiny, tedy dle nejoptimističtějšího scénáře pokrýt 79 procent spotřeby domácností.
Ne vše je ale v Německu jen růžové. Habersbrunnerová a Pascal se shodují, že i přes snahy vlády se povolení na projekty vyřizují dlouho a proces je zbytečně komplikovaný. Získat povolení k instalaci solárních panelů trvá někdy i dva roky. Oba ale věří, že komunitní energetika se bude rozvíjet ve velkém. Stačí vůle lidí, jak ukazují zkušenosti sousedů.
