Decentralizace energetiky má velký potenciál. Podle nové studie expertní organizace EGÚ Brno by instalace komunitně spravovaných obnovitelných zdrojů mohla pokrýt až osminu současné spotřeby. Chybí však očekávaná legislativa, která by jasně definovala pravidla.
„Narazili jsme na opravdu hodně překážek. S provozovateli distribuční soustavy jsme měli čtyři jednání a nehnuli jsme se z místa,“ říká Milan Kazda, starosta obce Kněžice s pěti sty obyvateli ve Středočeském kraji, které jsou díky vlastní bioplynové stanici a kotelně na biomasu jedinou českou energeticky nezávislou obcí.
Češi mají přitom podle nových dat o obnovitelné zdroje a úspory zájem. Hnutí Duha si nechalo od agentury OMG zpracovat výzkum veřejného mínění. Češi vidí budoucnost především ve třech opatřeních: na prvním místě je zajištění dodávek plynu odjinud než z Ruska, dále rozvoj instalací solárních panelů a zateplování. Návrat k uhlí naopak veřejnost podle výzkumu odmítá. Jako nejlepší možnost jej zvolily pouze 3 procenta dotázaných.
Zvažujete pořízení vlastní solární elektrárny, například na střeše?
„Lidé mají jasný názor na řešení ukončení závislosti na ruském plynu. Kromě zajištění náhradních dodávek chtějí podporu energetických úspor a obnovitelných zdrojů. Shodují se v tom s experty, stejně jako v tom, že návrat k uhlí je ještě horší než nedělat vůbec nic,“ uvedl k výsledkům energetický expert Hnutí Duha Jiří Koželouh.
Blokovaná komunitní energetika
Současná legislativa způsobuje obcím řadu problémů. Hlavní spočívá v tom, že na místě vyrobená přebytečná energie se nemůže použít pro jiné budovy v okolí, ale musí se prodat do sítě se ztrátou. Mimo to bývá jednání s provozovateli elektrické soustavy často náročné a nikam nevede, jak popisují starostové.
V Kněžicích se s provozovateli sítě vůbec nedohodli, a to i přes opakované snahy. Síť si proto chtěli vybudovat sami, z projektu však nakonec prozatím sešlo. „Bohužel jsme dostali dotaci jen na čtyři miliony a zbylých osm bychom museli platit ze svého, což se nevyplatilo,“ uvádí starosta Kazda.
Nejvíce znečišťují domácnosti. Stojí je to přes osm tisíc ročně, říká studie |
„Obce se mohou hned pouštět do výstavby fotovoltaiky na budovy, které jsou v jejich vlastnictví. Stejně tak je možná výstavba kotelny na biomasu. Pokud by však chtěly bioplynovou stanici nebo výrobnu elektřiny, která bude mít svým výkonem přesah na jiné budovy, je lepší počkat na energetický zákon, protože dokud nebudou mít možnost sdílení energie, tak se jim projekty nevyplatí,“ dodává Kazda.
POTENCIÁL ČESKA Solární panely instalované ve velkém na střechy budov by mohly do roku 2040 vyrábět až 4 GW elektrické energie v nejvíce ambiciózním scénáři, tedy asi dvojnásobek výkonu jaderné elektrárny Temelín, v konzervativním asi o čtvrtinu méně. Přes 3 GW energie by se mohlo do dvou dekád vyrábět i z komunitně vlastněných větrníků, což je desetkrát více, než se vyrábí nyní. Potenciál biomasy do roku 2040 je přes 7 GW. Zdroj: Studie potenciálu komunitní energetiky v obcích a bytových domech ČR, EGÚ Brno |
Po změnách volají i další samosprávy. „Jednoznačně bych uvítal urychlené předložení legislativy. Obnovitelné zdroje dnes dávají velký smysl, jelikož ceny energií budou dále stoupat,“ doplňuje Daniel Havlík, starosta Ludgeřovic v Moravskoslezském kraji, kde čistou energii využívají z fotovoltaických panelů na škole.
Chystaný zákon má právně zakotvit pojem energetického společenství, které by mohly tvořit obce, bytová družstva nebo skupiny občanů, a podmínky pro jeho činnost včetně sdílení přebytečné energie.
„Z pohledu energetických komunit patří mezi prioritu umožnit sdílení energií mezi jejími členy, což mimo jiné znamená i snazší přístup do distribuční soustavy, protože jinak by to pro ně znamenalo postavit si vlastní vedení,“ vysvětlila pro iDNES.cz Anna Michalčáková, analytička expertní skupiny Frank Bold.
Od zákona se bude odvíjet i snadnější přístup k evropským dotacím. „Stabilní legislativní prostředí potom také umožní efektivní čerpání evropských dotací, z nichž budou pro komunitní energetiku k dispozici až desítky miliard korun. Dokud nemají adresáti právní jistotu, jak budou jejich projekty moci fungovat, je obtížné dotace na komunitní energetiku čerpat,“ konstatuje odbornice.
Vláda chce podpořit energii z obnovitelných zdrojů:
2. května 2022 |
Chybí podpora
Problém je i v penězích pro jednotlivce. Dvě třetiny Čechů podle průzkumu již využívají nebo by rády začaly využívat zelená řešení, jako je zateplování domů a obnovitelné zdroje. Tato opatření sice v dlouhodobém horizontu přinášejí úspory, ale vyžadují vysokou počáteční investici. Tu si v době rostoucích cen nemůže dovolit každý. Velká část veřejnosti by proto uvítala větší pomoc od státu.
Stát náklady částečně hradí z programu Nová zelená úsporám. Podpora však není podle expertů dostatečná. „Zelené úsporám chybí sociální větev, chudší rodiny si tato opatření nemohou dovolit. Pro nízkopříjmové domácnosti by měla být zavedena možnost čerpat dotace, které pokryjí 75 až 95 procent nákladů na fotovoltaiku a zateplování, podobně jako u kotlíkových dotací,“ doporučil expert na dotace v energetice Ondřej Pašek.
Boj proti Putinovi z gauče. Češi méně topí, budoucnost chtějí bez plynu |
Domácí solární elektrárna běžně stojí mezi čtyřmi a šesti tisíci za metr čtvereční, a to včetně instalace. Jako celek začínají na sto tisících, ale u komplexnějších systémů, například při využití tepelných čerpadel, se může cena dostat až na půl milionu.
Od státu lze na dotacích nyní získat přes dvě stě tisíc korun. Investice nicméně přináší dlouhodobé úspory a během několika let se vrátí. Obnovitelné zdroje se totiž stávají nejlevnějším zdrojem energie.
Kromě vysokých nákladů vyžaduje přechod na nové technologie i know-how. „Stát musí zajistit cílené poradenství domácnostem a obcím,“ dodává Pašek. Radit by mohli státní energetičtí experti.
Obce se zapojují
Obce už i tak nakupují nové technologie. Přibývá projektů na využívání odpadu v bioplynkách pro výrobu tepla, elektrické energie či CNG paliv. Vlastní obnovitelný zdroj má přibližně 150 obcí v Česku, většinou jde o fotovoltaické elektrárny na střechách škol.
Tímto způsobem se zařídily Ludgeřovice v Moravskoslezském kraji. „Zdejší budova školy má dva pavilony s plochými střechami. První projekt jsme uskutečnili již před sedmi lety,“ popsal starosta Havlík. Na střeše školy umístili solární panely, ze kterých čerpá energii školní jídelna, kde se vaří více než tisíc jídel denně. „Úspory se zde logicky nabízely, proto jsme situace využili,“ zdůvodňuje Havlík.
Nyní Ludgeřovice uvažují o solárních panelech i nad druhým pavilonem školy. „Energii by využívala samotná škola a hned vedle ni je obecní úřad, tudíž se zde synergie nabízí,“ popisuje záměr další instalace starosta. Kromě toho by byl i pro rozšíření komunitní energetiky směrem k obyvatelům obce.
Solární panely a ukládání uhlíku, máme posledních 1000 dnů na změny, říká OSN |
„Prohlubující se energetická krize bohužel jen tak neskončí a lidé to budou čím dál silněji pociťovat na svých peněženkách. Pro mnoho z nich, především pro vlastníky domů a bytů, může zapojení do komunitních energetických projektů s důrazem na obnovitelné zdroje představovat účinnou kompenzaci těchto nákladů,“ komentuje Tomáš Jungwirth, spolupracovník Centra pro dopravu a energetiku.
Urychlení procesu
Právě o rozvoji obnovitelných zdrojů hovořil před dvěma týdny premiér Petr Fiala se starostou Kněžic Milanem Kazdou při návštěvě jeho obce, kterou označil za příklad dobré praxe. Vláda v programovém prohlášení slibuje, že energetický zákon připraví do konce letošního roku. Obce a odborníci doufají, že to bude co nejdříve.
Podle vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu vláda nový zákon nechystá představit dříve, než avizovala. „O dřívějším termínu předložení neuvažujeme, aktuální opatření v kontextu dění na Ukrajině budeme řešit novelou energetického zákona,“ uvedl mluvčí úřadu Marek Vošahlík.
V zákonu by se měly promítnout dvě evropské směrnice. U obou už lhůta, dokdy měly být zavedeny do zákona, vypršela, a Česko je tak výrazně pozadu. Podle analytičky Michalčákové by měla vláda pravidla pro energetická společenství stanovit už v chystané novele, aby se snahy o energetickou soběstačnost urychlily.
Bez samotného energetického zákona se však neobejdeme. „Novela by sice možná už letos mohla umožnit založení a fungování energetických společenství, ale spíše v minimalistickém pojetí. A vzhledem k tomu, že komunitní energetika představuje prvek decentralizace energetiky, bude muset nový energetický zákon tyto nové trendy implementovat komplexně,“ dodává expertka na závěr.
