Pondělí 26. září 2022, svátek má Andrea
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pondělí 26. září 2022 Andrea

PŘEHLED: V Evropě se staví šest jaderných bloků. Stejný počet se plánuje

  20:00
Finsko, Slovensko, Francie a Bělorusko jsou jediné země, které v současnosti v Evropě budují nové jaderné zdroje. Přibýt by k nim mohly ještě Velká Británie, Maďarsko a Litva. Většina projektů však bojuje s nemalými problémy. Dokonce i ty, které jsou teprve na papíře.

Letecký pohled na Jadernou elektrárnu Temelín. | foto: archiv JE Temelín

Jaderná éra v Evropě je možná už za svým zenitem. Vypovídá o tom statistka, kolik reaktorů se na kontinentu v současnosti staví a kolik jich je v plánu. Celkem vzniká šest bloků ve čtyřech elektrárnách a stejný počet reaktorů se i připravuje. Většina staveb má mnohaletá zpoždění a náklady několikanásobně převýšily původní rozpočet. Vyplývá to z analýzy serveru Oenergetice.cz.

Čísla zarazí hlavně ve srovnání se zlatou érou v osmdesátých letech. V rekordním roce 1984 bylo podle Světové zprávy o stavu jaderného průmyslu (World Nuclear Industry Status Report) na kontinentu uvedeno do provozu 15 bloků. O rok později to bylo 13, mezi nimi i první blok jaderné elektrárny Dukovany. A ještě v devadesátých letech startoval v Evropě každý rok aspoň jeden nový blok.

Výstavba jaderných bloků v Evropě

Se začátkem milénia však výstavba téměř ustala. Štěpnou reakci ve zcela novém rektoru naposledy energetici spustili v roce 2007 na druhém bloku elektrárny Cernavodă v Rumunsku. Od té doby nepřibyl žádný, i když podle původních plánů měly elektřinu vyrábět minimálně čtyři další bloky. Jejich zprovoznění se však několikrát odsunulo.

Nejnovější reaktor vzniká na Slovensku

Pokud bude dodržen dosavadní harmonogram - což je vzhledem mnoha předchozím odkladům a nedořešenému financování velmi nejisté - stane se v letech 2017 a 2018 nejnovější jadernou elektrárnou druhý a čtvrtý blok slovenských Mochovců. Jejich výstavba přitom začala už v roce 1987, kvůli nedostatku peněz však byly práce později pozastaveny a až v roce 2008 je znovu rozjel nový vlastník Slovenských elektráren italská společnost Enel.

Pro Enel se však ukázaly být Mochovce prokletím. Původní termín spuštění v roce 2013 by dnes Italové raději zapomněli, stejně jako původní rozpočet 2,8 miliardy eur. Mochovce se staly dírou na peníze, zatím se počítá, že se konečný účet vyšplhá na 4,6 miliardy eur. Nově zkusí štěstí s elektrárnou holding EPH Daniela Křetínského, který se s Italy dohodl na prodeji Slovenských elektráren (více čtěte zde).

Doslova odstrašujícím příkladem pro všechny zájemce o výstavbu jaderného zdroje je však finská elektrárna Olkiluoto 3. Její spuštění je naplánováno souběžně s Mochovci. I v tomto případě se však jedná spíše o orientační termín, Finové měli totiž elektřinou z nového bloku svítit už bezmála šest let. Stejně nejisté je i to, zda se náklady zastaví na současném odhadu 8,5 miliard eur, téměř trojnásobku původní částky.

Olkiluoto se stala reputační katastrofou především pro francouzský koncern Areva a jeho tlakovodní rektory EPR, které se doposud nikde nepodařilo zprovoznit. Pověst firmy tak nezachraňuje ani stavba bloku Flamanville v domovské Francii. Také tamní zdroj měl už dávno fungovat a stát pouze třetinu z 10,5 miliardy eur, se kterými se počítá nyní.

Jedinou z evropských zemí, která má nakročeno stát se novým členem jaderného klubu, je Bělorusko. Dva bloky své první elektrárny Ostrovets začala země stavět v roce 2013. Původní termín spuštění kolem roku 2020 se zatím neposunul a ani odhadované náklady ve výši 9 miliard eur neexplodovaly do astronomické výše. Za tím může být skutečnost, že se stavbou se začalo relativně nedávno. Roli však může hrát i fakt, že režim Alexandra Lukašenka si elektrárnu přísně střeží a vstup či natáčení nezávislým médiím neumožňuje.

Na rozdíl od Evropy se v jiných částech světa jádru nadále daří. V Číně se podle Světové zprávy o stavu jaderného průmyslu v současnosti staví 24 bloků, v Rusku osm, v Indii šest, v USA pět a v Jižní Koreji čtyři.

Problémy Francouzů trápí i Brity

Zatím nevypadá příliš optimisticky ani nejbližší budoucnost jádra v Evropě. Po krachu tendru na dostavbu Temelína a odkladu českých jaderných plánů na rok 2025 je v plánu výstava šesti reaktorů v elektrárnách ve Velké Británii, Maďarsku, Finsku a Litvě.

Fotogalerie

Pro Česko je zřejmě nejdůležitější projekt britské elektrárny Hinkley Point C. Britská vláda totiž kývla provozovatelům elektrárny na garanci velmi štědrých výkupních cen elektřiny, což je model, o které uvažuje i Česko. Přesto není jisté, zda se elektrárna začne stavět. Na garanci výkupních cen si jednak stěžují u Evropského soudního dvora Rakušané, i přes záruky britské vlády však zůstává financování výstavby stále nejisté.

V konsorciu, které má elektrárnu postavit, má dvoutřetinovou většinu francouzská energetická společnost EdF. Fracouzká vláda však plánuje, aby polostátní společnost převzala hroutící se Arevu. Podle deníku Financial Times panuje v Británii obava, že finančně náročné převzetí výrobce jaderných rektorů ohrozí financování Hinkley Point.

Nezdar Finy neodradil. Naopak

Nejistota panuje i kolem maďarské jaderné elektrárny Paks. Kabinet premiéra Viktora Orbána zadal výstavbu v hodnotě 12,5 miliardy eur bez výběrového řízení ruské společnosti Rosatom. Zároveň ji plánuje financovat ruskými půjčkami. Takový postup je však v rozporu s evropskými předpisy, Evropská komise proto loni na podzim zahájila šetření celého postupu a je pravděpodobné, že plány Maďarů nakonec smete ze stolu.

Zkušenosti z Olkiluoto neodradily od další výstavby Finy. Elektrárna Hanhikivi by teoreticky už měla spadat to kategorie „ve výstavbě“, v polovině ledna byly v Hanhikivi slavnostně zahájeny výkopové práce. Na rozdíl od Olkiluoto nestaví tentokrát elektrárnu Areva, ale ruský Rosatom.

Posledním z nových zdrojů by se měla stát litevská elektrárna Visaginas. Její výstavbu v roce 2012 odmítli Litevci v referendu. Výsledek hlasování pro vládu však nebyl závazný. A podle Deutschlandradio litevská vláda po vypuknutí bojů na Ukrajině věří, že postoj veřejnosti by se mohl změnit a ta by mohla nový vlastní zdroj energie nezávislý na Rusku uvítat.

Autor:
  • Nejčtenější

Rusové v panice skupují letenky za rekordní sumy. Zájem je o jednosměrné

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k národu vyhlásil částečnou mobilizaci. Začne platit okamžitě a...

Strop pro domácnosti zřejmě nebude na celou spotřebu, řekl Síkela

Vláda pracuje na nařízeních, která mají upravit způsob zastropování cen energií. Zatímco ceny by měly zůstat na...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Kvůli plynu přesuneme výrobu z Německa a východní Evropy, hrozí Volkswagen

Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z...

Česká národní banka pálí své rezervy. Hrozí, že intervenční polštář vyčerpá

Česká národní banka už několik měsíců v řadě brání kurz koruny rozprodejem svých zásob zahraničních měn, tedy...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Jak ušetřit energie: i drobné kroky mohou zachránit tisíce korun ročně

Manželům Bendovým z Čáslavi sice stát přidal pár tisícovek k důchodu, teď ale musí dát desetitisíce korun navíc za...

Test kočičích kapsiček. I z krmiva za deset korun může zvíře dostat vše

Premium Kočky nám sice někdy připadají mlsné, ale ony jen v miskách hledají to, co jejich tělu prospívá nejvíc: maso plné...

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

Zesnulá královna bude i za stovky let vypadat jako živá, říká balzamovač

Premium Trvající pieta ve Velké Británii za zesnulou královnu Alžbětu II. a vystavení rakve vyvolává mimo jiné řadu otázek...

Cenový strop na ruskou ropu je opět ve hře. Snahy může blokovat Maďarsko

Po vyhlášení ruské částečné mobilizace se v Evropě dala do pohybu jednání, jejichž výsledkem má být zastropování cen...

Boeing zaplatí pokutu 200 milionů dolarů. Klamal ohledně letadel 737 MAX

Americký výrobce letadel Boeing se dohodl s americkou Komisí pro kontrolu cenných papírů (SEC) na tom, že zaplatí 200...

Playboy počítá ztráty, zbavuje se Velkého králíka, svého ikonického letounu

Mateřská společnost časopisu Playboy, společnost PLBY Group, se potýká s rostoucími ztrátami. Aby jejich výši aspoň...

Podmořské lesy jako výzva. Pro Evropu mají řasy velký ekonomický potenciál

Premium Obrovské porosty podmořských chaluh či řas jsou pro mnohé státy po celém světě obrovskou výzvou do budoucna. Zároveň v...

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Extra steh po porodu navíc? Rodičky děsí ponižující husband stitch

Premium Přivést dítě na svět znamená pro většinu žen prožít si mnoho vypjatých chvil. Vyrovnat se s průběhem porodu nemusí být...

RECENZE: Pro Pokáče byla O2 arena příliš velkým soustem

Z hlediska návštěvnosti skončil koncert písničkáře Pokáče v O2 areně maximálním úspěchem - pár hodin před začátkem...

Kvůli sousedům nemohu v bytě topit. Oni nemají problém, tak nic neřeší

Bydlím v bytovém domě, který spravuje společenství vlastníků. Letos jsem se přestěhovala z bytu číslo 9 do bytu číslo...

Český vynálezce samodofukovací pneumatiky vysoudil 1,6 miliardy

Firma Goodyear & Rubber musí českému vynálezci Františku Hrabalovi zaplatit 65 milionů dolarů (asi 1,6 miliardy korun)....

Rusové v panice skupují letenky za rekordní sumy. Zájem je o jednosměrné

Ruský prezident Vladimir Putin ve středečním projevu k národu vyhlásil částečnou mobilizaci. Začne platit okamžitě a...

Mohlo by vás zajímat